Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
STARÉ MĚSTO – V sobotu 29. listopadu se v Jezuitském sklepě ve Starém Městě uskutečnilo setkání členů porot pro finále tanečních soutěží ve verbuňku na festivalu ve Strážnici, tvůrců tohoto pořadu a zástupců Národního ústavu ve Strážnici, který je pořadatelem a garantem této akce.
Úkolem bylo zhodnotit letošní rok a připravit jubilejní třicátý ročník soutěže. Při této příležitosti jsme se zeptali předsedy poroty Rudolfa Tučka z Lednice, jak to s organizací soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku a s činností poroty vypadá.
V roce 2015 se poslední červnovou sobotu uskuteční ve Strážnici už 30. ročník obnovené soutěže O nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku. Proč vlastně byla soutěž znovu obnovena?
Důvody byly minimálně dva. Zaprvé zjistit v jakém stavu se nachází tento tanec v terénu a pomoci s jeho popularizací. Za druhé vytvořit v rámci MFF ve Strážnici pro diváka přitažlivý program.
Jak jste se dostal k verbuňku a k soutěži ve Strážnici?
Poněvadž pocházím z Tvrdonic, kde jsou lidové tradice stále ještě živé, byl to přirozený vývoj, že jako mladí jsme chodili v kroji a učili se lidové tance. Pak jsem také navštěvoval soubor Podlužan v Břeclavi a na studiích ve Zvoleni soubor Stavbár. Ve svých 26 letech jsem se v roce 1986 přihlásil do 1. ročníku obnovené soutěže ve verbuňku a třikrát ji vyhrál. Od té doby jsem jako soutěžící a posléze v roli porotce zůstal u soutěže dodnes. Velmi rád vzpomínám na první ročníky, kdy žádný z nás netušil, jací soupeři přijdou z jiných regionů. Vznikla kamarádství, která trvají dodnes. Ranní napětí při sjíždění verbířů bylo završeno losováním pořadí. Pak se každý soutěžící svým způsobem připravil na vlastní výstup. Vnímali jsme silně tu soutěžní atmosféru s rivalitou mezi regiony Slovácka. Svátku verbuňku si chtěl každý užít a na jevišti proto nechával duši. Domnívám se, že podobné myšlenkové a emoční pochody probíhají u soutěžících i v současnosti.
Jaké byly začátky soutěže?
Každá soutěž má svou porotu. Ta první s předsedou Ladislavem Vaškem se opravdu povedla. Byla velmi citlivě sestavena, přesto plná svérázných verbířských osobností. Diskuse při hodnocení soutěžících byly emotivní a zejména výrazně byly diskutovány regionální odlišnosti tance. Porota byla postupně omlazována o úspěšné tanečníky, kteří se do kolektivu porotců hodili i svými dalšími lidskými vlastnostmi. Starší porotci vytvořili porotu seniorů. Tímto systémem došlo k přirozenému předávání zkušeností s posuzováním regionálních stylů verbuňku.
V čem spočívá práce porotce?
Dnešní porotci strážnické soutěže kromě porotcovských úkolů plní roli organizátorů folklorního dění ve svých regionech. Jsou členy poradního orgánu ředitele NÚLK ve Strážnici, který se nazývá Sbor lektorů a znalců slováckého verbuňku. Realizují popularizační programy s verbířskou tématikou zejména v regionu Slovácka. Vlastní činnost porotce při soutěži spočívá v ohodnocení soutěžících na základě konkrétního předvedeného tanečního výkonu. Kritéria hodnocení jsou obsažena ve Statutu soutěže. Porotci při hodnocení využívají hodnotící tabulku, ve které ohodnotí taneční výkon bodově a zpravidla i slovně. Na základě diskuse je určen vítěz a další v pořadí na 2. až 5. místě.
Jaká jsou tedy kritéria hodnocení?
Cituji ze statutu soutěže: Odborná porota bude hodnotit: a) předzpěv – jeho intonační čistotu, zvládnutí nářečí, celkový výraz zpěvu a pohybového výrazu. b) tanec – náročnost, množství, pestrost, návaznost a úroveň provedení kroků a figur – cifer ve vztahu k možnostem, které dává regionální taneční styl; prostorové uspořádání, kompozici gradaci tance; zvládnutí a dodržení regionálního tanečního stylu; celkovou úroveň zvládnutí technické a výrazové stránky. c) vzhled kroje – klobouk nesmí být upevněn, boty nesmí být v jevištním provedení, kroj nebude mít charakter jevištního kostýmu. d) kroj musí mít současnou sváteční podobu, vzhled kroje musí odpovídat regionálnímu slováckému typu prezentovaného verbuňku. Porota rozhoduje prostou většinou hlasů a může jako pomocné prostředky používat systémy, které usnadňují hodnocení (např. bodování). Rozhodující formou hodnocení je však diskuse a hlasování. Při rovnosti hlasů má rozhodující hlas předseda poroty.
