Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
BŘECLAV – Břeclavský softballista Michal Holobrádek po dvou letech napodobil svého staršího bratra Jakuba a letos v červenci také okusil atmosféru juniorského mistrovství světa. V kanadském Whitehorse vybojoval český výběr osmé místo, což je nejlepší výsledek českých juniorů v historii světových šampionátů.
Jak se české reprezentaci v Kanadě dařilo?
Hrálo se systémem každý s každým a asi už popáté si nás vybrali na zahajovací zápas. Hráli jsme ho s domácí Kanadou. Před zápasem byl zahajovací ceremoniál, přišla asi tisícovka diváků a ti všichni zůstali i na zápas. Ten se nám bohužel nepovedl jak jsme chtěli a prohráli jsme 0:7. Ale hrát softball před tolika lidmi byl super zážitek. I na další zápasy chodilo docela dost lidí. Jeli jsme na mistrovství světa s tím, že musíme porazit aspoň dva soupeře a to se nám podařilo – porazili jsme Dánsko a Singapur. Pak jsme hráli pět vyrovnaných zápasů. S Novým Zélenadem, který byl nakonec stříbrný, jsme prohráli 2:6 a to nám ještě tři body dali až v poslední směně. Byl to super zápas, určitě nejhezčí, jaký jsem kdy v životě hrál. Před zápasem dělali haku, což byl taky zážitek (původně hromadný maorský tanec, tančený bojovníky před bitvou – pozn. aut.). Hlavní trenér Zélandu byl dvanáct let kapitánem jejich nároďáku a byl nejlepším pálkařem na třech mistrovstvích svtěa. Asistent byl reprezentační nadhazovač a drží rekord v rychlosti nadhozu 145 km/hod. Takže to byl taky zážitek se s nimi potkat a podat si ruce.
A jak se vám dařilo v dalších zápasech?
Pak jsme hráli s Australany, což jsou pětinásobní mistří světa. Vedli jsme 2:1, ale nakonec to těsně před koncem otočili a porazili nás 4:2. To byla škoda. S Amerikou jsme hráli vyrovnaný zápas, ale prohráli jsme o tři body, od mistrů světa z Argentiny jsme dostali „jen“ 0:10.
Jiní dostávali větší nakládačku?
Když bylo před dvěma lety mistrovství světa v Argentině, tak byl jejich tým čtyři roky pohromadě a trénoval společně, takže tahle úspěšná generace ještě doznívala. Za celý turnaj dostali jen čtyři body, z toho tři v zápase s Novým Zélandem. Všem dávali přes deset bodů. Nepovedly se nám dva zápasy. S Mexikem, které nám nastřílelo asi pět homerunů a vyhrálo 12:2. V poli byli Mexičané asi jedni z nejlepších na mistrovství. A pak se nám nedařilo s Japonskem. Ti mají úplně jinou softballovou kulturu, hrají to pro nás dost netypicky. Ale jinak jsme hráli pěkně a po základní části mistrovství jsme byli osmí.
Co následovalo dál?
Na mistrovství světa je takový zvláštní systém. O celkové vítězství hraje po základní části jen horní čtyřka, ostatní týmy bojují o 5. místo. Hraje 7. s 10. a 8. s 9., vítězové se pak utkájí s týmy na 5. a 6. místě. My jsme porazili Dánsko 4:2 a pak jsem šli na Ameriku, ale to utkání se nám moc nepovedlo a prohráli jsme 2:10. Přitom jsme si na ně docela věřili, protože těsně před mistrovstvím jsme je v Kandě nečekaně porazili 13:4. Američané se ale rozjeli a v zápase o 5. místo pak porazili i favorizované Mexiko 11:0, což nikdo nečekal. Nakonec jsme skončili osmí. Na jednu stranu nás to hrozně mrzelo, protože jsme mohli hrát o 5. místo, na druhou stranu se takový výsledek českým juniorům za dvacet let, co jezdí na mistrovství světa, ještě nepovedl. Uvidíme za dva roky, třeba se nám to podaří ještě vylepšit.
