V Hustopečích budou na Milenu rádi vzpomínat

Hustopeče – Po dlouhé a těžké nemoci nás minulý týden navždy opustila olympijská vítězka ve skoku vysokém z Mexika 1968 Miloslava Rezková Hübnerová, která měla vřelý vztah i k městu Hustopeče. Pravidelně naše město navštěvovala v rámci závodů Hustopečské skákání a také při zasedání Klubu olympioniků. Měla zde řadu přátel, se kterými se vždy ráda neformálně setkávala. Někdejší olympijská vítězka Miloslava Rezková-Hübnerová podlehla rakovině, se kterou v posledních letech statečně bojovala. Bylo jí 64 let.

„Český atletický svaz vyjadřuje hlubokou soustrast rodině i blízkým paní Miloslavy Rezkové Hübnerové,” prohlásil předseda ČAS Libor Varhaník a dodal: ”Milena byla skvělou a úspěšnou atletkou, reprezentantkou, která kromě jiných úspěchů dokázala pro Českou republiku vybojovat i metu nejvyšší – zlatou olympijskou medaili. Velice si vážíme také toho, že i po skončení úspěšné atletické kariéry se od svého oblíbeného sportu neodvrátila, ale naopak práci pro atletiku, konkrétně v Olympu Praha, zasvětila celý svůj život.“

Rezkova-4-617x700

Miloslava Rezková-Hübnerová bude moc chybět nejen české atletice, ale i všem jejím přátelům a známým. Připomeňme si ji malým medailonkem z pera Františka Macáka:

Miloslava Rezková se narodila v 22. července 1950 v Praze. Mládí prožila v Holešovicích. Žila s rodiči a sestrou na Dimitrovově náměstí, dnešním Ortenově, a chodila do Masaryčky, jak se říkalo Masarykově škole i v letech, kdy měl být náš první prezident zcela zapomenut. Se sportem začínala Milena v Červených domech, kde měl desítky let své sídlo maninský Sokol. Začínala s baletem, potom přišla na řadu gymnastika, dále ji zlákala starší sestra na volejbal do Lokomotivy Čechie.

Teprve v sedmé třídě získali Milenu atleti. Tehdejší sportovní škola otce Jandery vyslala své zvědy do všech holešovických škol. Milena byla talentem od přírody a všiml si jí František Bůžek. Ten jí dal perfektní atletické základy, takže později olympijská vítězka ve skoku vysokém klidně sbírala ligové body nad překážkami i třeba ve vrhu koulí.

“Na tréninky mě doprovázel často můj táta. Holky ho braly, ale mě to ve třinácti strašně štvalo. Táta chtěl, abych konečně zakotvila u nějakého sportu. A když jsme se dívali v televizi na olympiádu v Tokiu, tak táta jednou zafantazíroval, jak by to bylo hezké, kdybych jednou startovala na Hrách i já,” vzpomínala i poletech s úsměvem Milena Hübnerová.

K výšce se dostala jen omylem. Když onemocněla výškařka v dorosteneckém družstvu Rudé hvězdy, nastoupila Rezková jako náhradnice a vyhrála. Prvním výkonem ve 13 letech bylo zdolání 133 cm. Milena ráda vzpomínala na mládežnické závody Čechy – Morava – Slovensko, na svoji přezdívku Saze, pro její občas rozmazané oči v době, kdy ještě dívčí šminky za moc nestály, i na krásnou atmosféru v Janderově sportovce. V roce 1967 si všiml Mileny, a nejen jako výškařky, tehdy náš přední skokan Rudolf Hübner. Bylo to v době, kdy se Rezková stále nemohla dostat výš než na 165 cm, a to v éře skvělých skokanek Valentové, Faithové, Karbanové, Proskové, Životské moc neznamenalo. Do roku 1968 vstupovala Rezková s osobním rekordem 166 cm. V zimě skočila 170 cm a na nezapomenutelném letním jabloneckém mistrovství rekordních 182 cm. „Bylo to po ranním lijáku. Pan Sibera ještě vypálil vodu ze sektoru, udělalo se krásné dopoledne a mně všechno vycházelo,“ vzpomínala i po letech s nadšením v očích Milena Rezková-Hübnerová.

Do Mexika jely na OH tři naše skokanky. Milena vyhrála. I v olympijské vřavě si klidně četla knížku Jerome K. Jerome: Tři muži ve člunu. Se svými 18 lety byla nejmladší vítězkou OH v této disciplíně. Vyučená zlatnice získala nejcennější sportovní zlato za výkon182 cm, jímž vyrovnala vlastní čs. rekord, opět přeskočila svoji tělesnou výšku o plných 13 cm.

O rok později potvrdila Milena Rezková titul první výškařky světa při ME v Athénách. V dramatickém souboji o zlato zdolala v rozeskakování Lazarovou ze SSSR. Obě tak jako třetí Mračnová skočily183 cm. Právě v Athénách jezdil za Milenou denně bohatý řecký milionář. Jako svatební dar nabízel naší skokance ostrov v Egejském moři. Souboj o pohlednou výškařku vyhrál přesvědčivě její trenér Rudolf Hübner. Svatba byla o rok později. Mexiko a Athény zůstaly vrcholem závodní kariéry mladičké výškařky. Ještě na ME 1971 v Helsinkách byla pátá, doma se zapsala 7x do rekordní listiny (od 182-187 cm), ale potom přišly zdravotní a rodinné potíže. A kyčle trápily Milenu i po ukončení závodní kariéry. Poslední závody absolvovala v Tallinu (1977). To už měla dceru Lindu a v roce 1982, již jako pracovnici atletického oddílu Rudé hvězdy, se jí narodil syn Jirka, ke kterému se hlásí jeden z našich nejlepších trojskokanů, také Jirka. To už byla Milena rozvedená a s péčí o děti ji pomáhala i matka. Do rodiny v paneláku na Proseku vždy patřila i zvířata ať už kolie, pudl, bígl či kanár Brežněv. Tohle jméno pro malého ptáka vymyslel Jirka Vyčichlo, prý pro srostlé obočí tohoto opeřence.

Milena Rezková patřila se svými 169 cm k nejmenším výškařkám světových sektorů. Její velkou zbraní byly nejen technika, ale i skvělá psychika. Dokázala se začíst do knížky i v nejdramatičtější soutěži, stále brala atletiku jako sport. Jen škoda, že vyrostla až po dvacítce, kdy narostla na 174 cm. V době soubojů se 190 cm vysokými soupeřkami by těch pět centimetrů možná prodloužilo Mileně Rezkové setrvání na atletickém Olympu.

Zbyněk Háder

Rezkova-3-700x501

O nás redakce

redakce

Mohlo by se vám líbít

Na hony chodí kromě myslivců také policisté

BŘECLAVSKO: Jihomoravští policisté i tento víkend vyrazili do terénu, aby zkontrolovali, zda myslivci dodržují v …