Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
Rozhovor s břeclavským odchovancem Martinem Pavlačkou (*2003),
který se minulý týden představil na zimním stadionu v Hodoníně v rámci přípravného utkání čs. reprezentace do 16 let.
Martin, který již druhou sezónu působí v extralize dorostu v Havířově, si o svou nominaci do reprezentace řekl především svým úspěšným tažením touto sezonou, kdy k dnešnímu dni nasbíral ve dvaceti sedmi zápasech 51 kanadských bodů za 25 gólů a 26 asistencí. Nakoukl rovněž i do jednoho zápasu za havířovské juniory, kde si hned si svém prvním startu připsal jednu asistenci.
V loňském roce reprezentoval Martin Jihomoravský kraj na Olympiádě dětí a mládeže.
Pro své čtenáře jsme otázky na Martina shrnuli do 5 okruhů:
1 – O Martinovi
Kolik je Ti let a odkdy hraješ hokej?
„Je mi 15 a hokej hraji od svých šesti let.!“
Jakými kluby jsi prošel?
„Začínal jsem v Břeclavi, nyní jsem v Havířově.“
Jakou studuješ školu?
„Gymnázium Havířov-Podlesí, kterému se ale obvykle říká Gymnázium Studentská nebo jednoduše „horní gympl.“
Jak jde skloubit hokej a studium na „gymplu“?
„Myslím, že gymnázium je škola jako každá jiná, prostě se do ní musíte připravovat. Akorát je to ztížené tím, že kvůli hokeji na přípravu není moc času.“
Jak vypadá normální den extraligového hokejisty, který studuje gymnázium?
„Obvykle míváme trénink odpoledne nebo podvečer, rozcvičku, hodinu na ledu a další v tělocvičně. Když zasahuje do školního rozvrhu, musím se vždy omluvit. Pokud máme ranní trénink, tak vstávám okolo 5:35, abych došel včas na sraz. Jak skončí trénink, jdu do školy. Většinou tam dojdu před 9:30 a jsem tam do 15:10. Pokud máme i večerní trénink, jdu na byt, mám tak třičtvrtě hodinu volno, pak jdu na večeři placenou klubem. Z večeře jdu na další trénink, který většinou končí 21:15. Ze stadionu odcházím kolem 22:00, domů dojdu tak ve 22:15 a jdu rychle spát, abych byl ready zase na další den. To je asi nejnáročnější den v týdnu.“
2 – O hokeji
Na jakém postu hraješ? Jsi schopen hrát i na jiném postu a jak by Ti to tam šlo?
„Hraji levé křídlo. Už jsem hrál i pravé křídlo a obránce.“
Kam držíš hokejku? Značka hole? Bruslí?
„Hokejku držím nalevo, značka obvykle CCM, u bruslí Bauer.“
Kdy sis poprvé uvědomil, že bys mohl hrát nejvyšší ligu ve své kategorii?
„Když jsem poprvé v osmé třídě dostal šanci v Břeclavi hrát rakouskou dorosteneckou ligu. Jelikož jsem až tak nezaostával, tak jsem si řekl, proč bych nemohl vyzkoušet i naši extraligu.“
Co se Ti honilo hlavou, když jsi oblékl reprezentační dres?
„Že teď tam na ledě musím nechat všechno, protože není nic víc než mít českého lva na hrudi.“
Popiš své pocity z reprezentačního srazu po hokejové stránce.
„Bylo to o hodně rychlejší. Hráči byli kvalitnější, takže nejen zápas, ale i trénink byl v dobrém tempu.“
Jaká je komunikace s hráči, proti kterým nastupuješ v extralize?
„Nemám moc prostor bavit se s hráči z ostatních extraligových týmů, i když s některými se znám už dřívějška. Pro mě je hlavní ten klub, za který teď hraju.“
Jsi poprvé na srazu, jak Tě přijali ti, co tam jsou již po několikáté?
„To je těžké posoudit za ten pouhý jeden den, ale myslím, že jsem si pár nových kamarádů udělal.“
Jaká je úroveň hry naší reprezentační U 16?
„Řekl bych, že velmi vysoká. Jsou tam ti nejlepší z nejlepších a tomu taky ten dvojzápas se Slovenskem odpovídal.“
Popiš své pocity ze zápasu se Slovenskem.
„Šel jsem si to užít a ukázat, co umím – to, co mě naučila Břeclav a Havířov.“
3 – O Břeclavi
Co Ti dal břeclavský hokej a na co nejvíc vzpomínáš?
„Rozhodně bruslení, hokejové myšlení a práci s pukem. Vzpomínám na skvělou partu, skvělé trenéry a na spoustu zábavy.“
Kdo se na Tobě podílel trenérsky a kdo Ti dal jako trenér nejvíc?
„Tak na úvod bych řekl, že každý trenér mi dal něco. Jmenovitě bych začal panem Kobližkou, který mi dal základy bruslení. Za postupné zdokonalení v bruslení bych chtěl moc poděkovat paní Říhové a paní Letochové z břeclavského krasa. Poté je tu pan Hrbatý, který mě společně s panem Lechnerem a Lenkovičem naučil práci s pukem a koordinaci rukou a nohou a hrát na více postech. Pan Miklík to byla všestrannost a bojovnost. A také musím zmínit pana Sítka, který mi dal šanci zahrát si s břeclavským týmem rakouskou EBJL ligu a naučil mě disciplíně.“
Jaké byly tréninkové podmínky v Břeclavi?
„Tréninkové jednotky byly kvalitní, ale chyběli mi tam třeba různé narážedla a další nářadí, které by mohly ještě zvýšit kvalitu tréninku.“
4 – O Havířovu
Proč hraješ za Havířov a jak jsi tam dlouho?
„Hraji v Havířově druhý rok, protože hraje nejvyšší ligu jak v dorostu, tak v juniorce. A hlavně tam máme letos vynikající tým a skvělou partu. Také jsou tam skvělé podmínky, například klubové večeře pro hráče z daleka, zařízené byty, fasování hokejek atd.“
Jaký je rozdíl v tréninkovém procesu mezi Břeclaví hrající rakouskou EBJL ligu dorostu a extraligou dorostu v Havířově?
„Máme dvoufázové tréninky. Minimálně hodinu před každým tréninkem máme sraz a potom společnou rozcvičku, po tréninku míváme kondičního trenéra, v úterý míváme judo. Tréninky se dělí na taktické, kondiční a dovednostní, ty se dále dělí na střelecké plus práce s kotoučem, pouze pro obránce a pouze pro útočníky. Trénink na ledě máme sedmkrát za pět dní a z toho máme tři ranní tréninky.“
5 – Plány do budoucna
Jak vidíš svou budoucnost v hokeji? Máš nějaké plány či sny?
„Jednou bych se hokejem chtěl živit a hrát ho, dokud to půjde. A mým snem, který je nejspíš stejný, jako u všech dalších hokejistů, je reprezentovat Českou republiku a dostat se do NHL.“
A Tvoje budoucnost v civilním životě?
„Rozhodně bych se chtěl držet někde okolo sportu, ať už jako trenér, nebo klidně jako masér či fyzioterapeut, případně jako kondiční trenér.“
Děkujeme za rozhovor
a přejeme Ti ať se Ti jak ve sportu tak i v osobním životě daří !
