Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
Libor Stránský – Nevím na čí objednávku, nebo z jakého jiného důvodu autor článku „Nástavba obchodního objektu“ Ing. arch. Jiří Zálešák, autorizovaný architekt České komory architektů (dále jen Autor) opětovně kritizuje můj objekt.
Pokud chtěl před lety týdeník Sedmička a nyní i Týdeník Břeclavsko napsat článek o architektuře v Břeclavi, měli si objednat vyjádření nestranného architekta a ne architekta, který zde postavil objekt a vedlejší pak opětovně účelově kritizuje.
Já se domnívám, že jestliže chtěl týdeník Břeclavsko něco takového uveřejnit, mohl přijít za mnou a zeptat se: proč máš takovou žlutou fasádu, proč máš balkónové dveře na střechu, proč máš sedlovou střechu do ulice, proč je ta stavba tak jednoduchá, proč jsi neudělal třeba kopii žehličky z New Yorku, proč tě nemá Zálešák rád a neustále do tebe vrtá? No a protože nikdo nepřišel a pár mých známých mne na tento článek upozornilo a chtěli znát můj názor, rozhodl jsem se na tyto otázky, pro které nemůže Autor spávat a musí opakovaně psát do novin to stejné, odpovědět.
Takže proč je žlutá fasáda tak žlutá, je moje chyba, protože mi malíři ukázali jen proužek papíru se vzorkem barvy a já to odsouhlasil, aniž jsem si ověřil, jak to bude ve skutečnosti vypadat. Pak jsem nebyl doma a když jsem se vrátil, bylo vymalováno. Přiznávám se, že ani mně se tento odstín barvy moc nelíbí, ale vzhledem k tomu, že se jedná o podnikatelský objekt, se kterým mám ještě další plány, tak se fasáda bude určitě ještě měnit. Pokud tedy někoho pohoršuje barva mé fasády, tak se mu tímto veřejně omlouvám, zvláště pak všem občanům a návštěvníkům města, které o tomto faktu informoval Autor v již zmiňovaném článku.
K dalším malichernostem jako jsou balkónové dveře, které vedou dle Autora jen na střechu chci jen podotknout, že tam mám v plánu udělat ještě terasy a nebudu na ně potom přece lozit oknem po žebříku. Že tam zatím ještě terasy nejsou, je z několika důvodu o kterých se zde nebudu rozepisovat. A o tomto ironicky píše Autor, že je to „vrcholný prvek architektury“. Zajímavé je, že stejný „vrcholný prvek architektury“ umístil i na objekt, který sám projektoval.
Když se postavím na mou střechu a podívám se směrem ke křižovatce, vidím dílo mého velkého kritika, když se otočím o 180°; vidím svoji nástavbu, no posuďte sami, je ta jeho „trojkombinace“ tak výrazně hezčí, než tzv. jednoduchá „stodola“?
FOTO 1 – Tříbarevná, několikaúrovňová, skvostná architektura podle Ing. arch. Zálešáka
FOTO2 – Žlutá „stodola“ která se bude ještě dodělávat.
Ve svém článku Autor dále píše: „Nástavba byla provedena jako součást jednopodlažního obchodního objektu s plochou střechou, byla posazena na jeho jednu čtvrtinu v úrovni druhého podlaží. Má sedlovou střechu výrazně podélného tvaru orientovanou štítem příčně do ulice. A to je něco, co je našemu městu naprosto cizí, vzhledem k tradici řadové zástavby se sedlovými střechami orientovanými ve směru ulice.“
Opět nechám na posouzení čtenářů co je jim cizejší „vzhledem k tradici řadové zástavby“.
FOTO 3
FOTO 4
Dále Autor uvádí: „Jsem dokonce přesvědčen, že zde došlo i k porušení zákonné normy – vyhlášky č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu, která ve svém §4 říká: „stavba v území musí odpovídat urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí“.
Jestliže se tedy Autor domnívá, že byl porušen zákon, měl by splnit svoji občanskou povinnost a podat trestní oznámení. V opačném případě, to znamená, že pokud moje žlutá fasáda a štítová zeď nejsou protizákonné, mohou to všichni dotčení, tedy architekt, který kreslil projekt, stavební úřad i investor chápat jako pomluvu.
Ale na druhou stranu mu zase musím poděkovat, za to, že když jsem si přečetl onu zmíněnou zákonnou normu, možná mi tím pomůže vyřešit jeden vleklý problém, který mám na své střeše. A to konec věty, kterou se tak ohání, kde se píše že: „Umístění staveb musí odpovídat urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí a požadavkům na zachování pohody bydlení.“
Takže když to všechno shrnu, nechápu vůbec proč tento článek opětovně vyšel. A pokud si ho Týdeník Břeclavsko opravdu neobjednal, tak se domnívám zase já, že vykazuje všechny náležitosti skryté reklamy podle zákona č. 40/1995 Sb. § 1 odst. 2 a další ujednání, kdy se jedná o manipulaci veřejného mínění.
„Skrytá reklama je zcela obecně jakákoliv reklama, jejíž objektivně komerční a účelový původ není pro spotřebitele z obsahu a formy reklamního sdělení dostatečně rozlišitelný, protože tak opomenul učinit její zadavatel, zpracovatel nebo šiřitel, případně tak učinil zcela záměrně“
Škoda že jsem tento nápad nedostal, když jsem ještě prodával auta. Mohl jsem do novin napsat článek: Přijďte se podívat na ulici Jungmannova, tady všude kolem parkují úplně hrozná a netradiční auta a lidé by se přišli podívat a na rohu ulice by uviděli to, co bych chtěl aby viděli a to – moje vozy. Podobnost této myšlenky s obsahem článku Autora je čistě náhodná, nebo není?
Já si myslím, že by se novináři mohli spíše zajímat třeba o to, kdo projektoval parkoviště před Hotelem Terezka? Tady mohlo být místo 12 zbytečných záhonků minimálně o osm parkovacích míst víc a kdyby tam projektant prosadil jen jeden vjezd místo dvou, mohlo tam být parkovacích míst ještě víc. Záhonky jsou stejně pořád přejížděné, tráva na nich nikdy neporoste a protože se tam obtížně najíždí a vyjíždí, řidiči si zbytečně demolují ráfky o záhonkové obrubníky. Jenže cena projektu se většinou odvíjí od rozpočtu, tak proč dělat jednoduchý, levný a účelný projekt, když může být složitý a dražší, byť třeba neúčelný.
Toto by mohlo zajímat občany a návštěvníky města víc, než moje žlutá fasáda a nehotové terasy.
Libor Stránský
