Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
BŘECLAV / DK Delta Břeclav / sobota 31. října 2015 – Ozvěny břeclavského rocku
Rozhovor Tomáše Tesaře s Pavlem Haladym.
My jsme spolu už rozhovor vedli před čtyřmi roky, lidi si ho mohou najít na stránkách Ozvěn břeclavského rocku.
Letos vystoupíš v rámci Ozvěn s brněnským Mocca Soul Bandem. Proč sis vybral pro doprovod tuhle partu?
Bylo to pro mne nečekané, když jsem dostal nabídku zahrát si na rockové/beatové události, jakou bezesporu jsou tvoje Ozvěny. Ale také tak trochu problém, co hrát a s kým, s ohledem na jejich dramaturgickou koncepci. Dlouho jsem rozmýšlel a nakonec padla volba na už zmíněný Mocca Soul Band z Brna, který je jakýmsi volným pokračováním brněnské jazz-rockové sestavy Chasa. Ta vznikla v roce 1974, a byla první formací tohoto zaměření na Moravě. Z původního složení zde zůstal pouze její zakladatel Zdeněk Blažek, který se vrátil v r.1990 z 10-ti letého exilu v Kanadě, kde ještě jako baskytarista hrával v klubech blues.
Ten založil Mocca Soul Band, je jeho kapelníkem a aranžérem v jedné osobě. V současné době hraje na Hammond varhany/ Wurlitzer piano/Kurzweil klávesy.
Teď k Tvým současným hudebním aktivitám. Kde a s kým pravidelně hraješ?
Od r.2011 pravidelně hraju v orchestru Melody gentlemen, který se původně orientoval na filmovou muziku 20/30 let, ale teď postupně repertoárem konverguje ke swingu 30.a 40.let.
Je neuvěřitelné, jaký má tento žánr ohlas u posluchačů. Je to zjevný návrat k melodice po 20-ti letém techno-chaosu. A taky trochu výsledek podvědomého hledání kulturní kontinuity s předválečnou 1.republikou…..Hrajeme většinou koncerty, repertoárově zvládáme ale taky plesy v prvorepublikovén stylu a teď se připravujeme na hostování v ND Brno, kde budeme obstarávat hudební složku ve hře Saturnin. Je to posun k vyšší kvalitě, máme profesionální aranže a většina muzikantů jsou profesionálové nebo studující.
Před lety jsem se musel smát tvému rozdělení muzikantů na holiče a srdcaře. Platí to i dnes?
Určitě to tehdy platilo, byly kapely, které hrály za peníze cokoliv a ty, které hrály občas, vesměs zadarmo nebo směšný obolus. Dnes to určitě neplatí v takovém rozsahu, protože někdejší amatéry nahradili profesionálové. Ale s ohledem na to, že dnešní konzervatoře a akademie chrlí nové absolventy, kdo ví, možná se dočkáme profesionálního „holičství.“
Myslíš si, že to má vliv i na návštěvnost nebo to lidi vnímají podle jiných měřítek? Narážím na blížící se koncert DUO Yamaha, tahle parta se samohrajkama je hitem TV Šlágr a s tisícovými návštěvami patří k nejúspěšnějším v komerční branži.
Tím narážíš na významnou složku hudebního byznysu v České republice. Měřítka jsou vesměs nízká ve všem a bude hůř, vyrůstá nám generace digitálních otroků, manipulovaných podprahovou reklamou. Všechno se nám servíruje v naředěné podobě, od ideálů přes karbenátky, muziku až k….. Nesleduju TV ŠLÁGR, ten podle mne jenom zaujal prázdné místo na trhu po jednom slavném duu. Ale nedělej si iluze, obdobný televizní pořad existuje taky v jiných státech. Prostě existuje část populace, která je ochotna zaplatit za vstupné i za CD nosiče takových uskupení, které jim nabídnou návrat do mladých dob, do světa snů, do vzpomínek. Je to generační fenomén.
Dnes je návštěva v klubech podmíněna množstvím shlédnutí na YouTube nebo Face Booku. Takže v podstatě kapely se předhánějí v tom udělat co nejsledovanější klip, muzika je mnohdy úplně druhořadá. Není to malinko cesta do pekel? Nestanou se z posluchačů povrchní internetoví slídilové?
Tak to máš pravdu, že novodobá masová media mají obrovský vliv zejména na mladou generaci, u které se jim podařilo vytvořit v hlavách jakýsi virtuální prostor, přes který jsou manipulováni. Důležité je, abys byl In, tj. Cool, Groovy a Happy! Potom si „ready“ nakupovat hudební nosiče a módu sporné kvality vnucovanou prostřednictvím sporných osobností . Tak se z mladé generace postupně stávají ideální konzumenti, vesměs až do konce života. No a kapely si tu imaginativní sílu klipů dobře uvědomují a vtipně ji využívají.
Hrál jsi s Rolíškem a jeho Senátors, s Reichmannem a jeho Rytmusem a dlouho taky jako profesionál Viltem, můžeš na ně vzpomenout a říct, cio Ti dali?
Samozřejmě si z každé kapely něco odneseš. S Jirkou Rolíškem jsem zkoušel asi dva měsíce, byla to krátká epizoda ve studentském životě. Pokud se týká Rytmusu, tam se sešli výjimečné muzikantské osobnosti, jako Standa Reichman, Anti Osuzský a v průběhu vojenské služby Petr Němec, souputník Marie Rottrové, tam jsem taky získal vztah k jazzu. Standardně jsme hráli taneční muziku mimo tehdy zaběhnutý rámec, takže pravidelné nedělní čaje byly hodně navštěvované. Jezdili tam dokonce party mladých z Brna. Nedá se samozřejmě nevzpomnět na spolupráci s Bedřichem Kaněrou, jeho ženou Janou a divadlem Proměna. Ti proměnili na určitou dobu Břeclav na docela kulturní město. A Opus 5 s Honzou Wiltem ? Tak to bylo v období disca a někdy docela „holírna“ za slušné peníze, hlavně po tom, co jsme udělali profi zkoušky a jezdili přes Pragokoncert do Rakouska.
Zpátky k blížícímu se koncertu, jaký repertoár předvedete?
Repertoár? Určitě tam bude něco od Santany, no a úpravy z pera Zdeňka Blažka bluesových standardů, Beatles. Záleží na definitivní sestavě Mocca Bandu.
Na jakou kytaru a aparát zahraješ?
Kytaru budu volit podle konečné verze repertoáru, Fender Stratocaster / Telecaster mod.52 se snímačema Van Zandt, Ibanez AS200, Gibson CS336 Custom, nízkolubová verze Les Paula??? A butique komba buď HOT Brownie Pavla Horkého a nebo FUCHS ODS 30 Andyho Fuchse.
V této souvislosti bych chtěl podotknout, že mne udivuje, jak se spousta českých rokerů honí za značkami a ignoruje fakt, že v Uh. Brodu je výrobce, který dokáže sestavit custom kombo / hlavu na míru. Promotion mu dělá světový holandský rokový kytarista Arjen Anthony Lucassen. No a jeho první pedály už dnes zdobí nahrávací studia v New Yorku! Takže nic nového pod sluncem, Češi se znovu prolhávají k pravdě!
Jaký si chceš ještě splnit muzikantský sen.
Určitě mám sen, a to natočit, malé, skromné CD, jenom zpěv a kytara, eventuálně nějaký melodický nástroj, něco podobného, co jsme natočili před lety v Brně. Tentokrát ale bez spěchu.
