Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
Burčáková sezóna
Září je měsícem, kdy, kdo jen může, plánuje své služební cesty na jižní Moravu. Dříve, když se ještě prodávala cédéčka, tak jsem objížděl všechna jihomoravská města s nabídkou mého vydavatelství. Dnes už skoro žádné obchody s hudebninami neexistují, tělo si však svou pravidelnou roční dávku vitaminu „B“ žádá.
A tak je potřeba vymýšlet jiné aktivity, které by vygenerovaly potřebu pohybovat se v září po jižní Moravě. A vida, přece jenom se něco našlo. Jako předseda Strany zdravého rozumu, jsem usoudil, že je nejvyšší čas připravovat krajské volby právě tam, kde kvasí a bouří kalný mok, jehož by každý člověk měl vypít právě tolik, kolik obsahuje jeho tělo krve. I když krajské volby budou až za rok, jejich příprava na jižní Moravě je nutná právě teď, v burčákové sezóně.
Možná, že si řeknete, vždyť se burčák už dnes dá koupit kdekoliv, třeba i v Praze. Kdo však jednou ochutnal tento bohulibý mok v některém z moravských sklípků, navíc ještě ve sklípku vinaře, který je na své „pěkné“ víno náležitě hrdý, ví, že burčák v Praze a burčák v autentickém prostředí jihomoravského sklípku se vůbec nedá srovnat.
Toto srovnávání mi připomíná jeden židovský vtip. Na dveřích synagogy je rabínovou rukou napsáno. Vstoupiti do synagogy s nepokrytou hlavou je stejný hřích jako předmanželský sex. Pod tím někdo z věřících napsal: Vyzkoušel jsem obojí. Nedá se to srovnat.
A tak burčák koupený v Praze či jinde, daleko od místa kde se z hroznové šťávy zázračně mění na léčivé, jemně alkoholické opojení, je něco jako vstupovat do synagogy s nepokrytou hlavou.
Musím se přiznat, že já jsem ten hřích nesrovnatelný s nepokrytou hlavou ochutnával ve Znojmě, přesněji řečeno v Novém Šaldorfu – Sedlešovicích. A pak ještě na Břeclavsku i Hodonínsku v Mutěnicích. Tam pro srovnávání v několika sklípcích.
Co je ještě krásné na pobývání v těch, jemnou inteligentní plísní vonících prostorách moravských sklípků? Lidé z celé republiky tam mají k sobě blíže.
Jižní Morava v posledních letech velice zkrásněla. Zvláště ve Znojmě, Mikulově a Valticích je to vidět. Zajímavé je, že když vlivem právě zanikajícího schengenského prostoru, můžete bez problému cestovat sem a tam přes hranice, Rakousko jakoby spalo, kdežto jižní Morava žije a zpívá.
Měl jsem to štěstí, že jsem žil a zpíval s jižní Moravou ve všedních dnech, neboť všechny ubytovací kapacity o víkendech jsou v burčákové sezóně beznadějně vyprodané. Zkusím nějaký víkend tedy Rakousko. Tam říkají burčáku „Sturm = bouře. Rakušané však raději, na rozdíl od nás, popíjejí „Heuriges“ – letošní víno.
Pokud nám imigrační povodeň neuzavře hranice, okusím obojí a podám o tom v „Otevřeném okně“ zprávu.
