Jaký byl konec války v Břeclavi

V průběhu let 1939 – 1943 byla fronta daleko a Břeclav nebyla bezprostředně ohrožena. Vše se změnilo rokem 1944, kdy se město dostalo na dosah spojeneckých bombardérů startujících z jižní Itálie.

Několik měsíců letadla přes jižní Moravu jen přelétala a pokračovala dále, ale 20. listopadu 1944 se jejich cílem stala Břeclav. Během několika minut padlo na město přes 200 bomb. Zasažen byl pás od židovského hřbitova přes náměstí až po Dubič. Při náletu zahynulo 41 osob a 56 bylo zraněno, zničena byla velká část náměstí i

s kostelem sv. Václava.

V březnu 1945 se už východní fronta nezadržitelně blížila k Břeclavi. Německá vojenská správa proto začala budovat na strategických pozicích města zátarasy. Od 2. dubna se silnice od Bratislavy zaplnila nekonečnou kolonou německých civilistů a vojáků prchajících ze Slovenska před Rudou armádou. Také naprostá většina břeclavských Němců odjížděla evakuačními vlaky na západ. Zůstalo jen 157 německých civilistů. 7. dubna dorazil na nádraží od Brna transport munice, byl však okamžitě zlikvidován sovětskými letouny.

Poté byl břeclavský železniční uzel systematicky ničen německými destrukčními oddíly. Byla přerušena dodávka elektrické energie a vody, zásobování civilního obyvatelstva se zcela zhroutilo. Ve městě bylo vyhlášeno stanné právo a jednotky Volkssturmu měly rozkaz střílet na každého, kdo se jim zdál podezřelý. Ještě větší nebezpečí hrozilo od sovětských stíhačů, kteří stříleli na sebemenší pohyb na zemi. Dnem i nocí byla slyšet palba z kulometů a těžkých děl. Vše, co se nedalo odvézt, bylo zničeno. 14. dubna se již první sovětské jednotky přiblížily k Břeclavi. Byla vypálena budova radnice i se všemi dokumenty. Druhý den byly vyhozeny do povětří mosty přes Dyji. Rudé armádě se mezitím podařilo obsadit celý levý břeh Dyje a řeka se tak stala jakousi hranicí, neboť pravý břeh byl stále v držení Volkssturmu a německých jednotek. Závěrečný boj se odehrál 17. dubna. Sověti přešli Dyji přes poškozenou cukrovarskou vlečku a překonali odpor Němců v přilehlém cukrovaru. Poté rychle obsadili i zbytek města.

Během bojů o Břeclav přišlo o život 33 břeclavských civilistů a 80 sovětských vojáků. Na německé straně činily ztráty 70 vojáků a nejméně 50 válečných zajatců. Škody způsobené válkou byly na podzim 1945 vyčísleny na

tehdy nepředstavitelných 697 milionů Kčs.

 

Jaroslav Raclavský

Zdroj: Klanicová Evženie a Emil Kordiovský: Město Břeclav, Brno 2001, Zemek Metoděj a kol.: Břeclav dějiny města, Brno 1968.

 

O nás redakce

redakce

Mohlo by se vám líbít

Každodenní život legionářů v Rusku

BŘECLAV / Městská knihovna Břeclav středa 17.4.2024/ 18:00  Historická přednáška Bc. Petra Holobrádka z cyklu Břeclavsko …