Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
REGION – „Zarážání hory“ je starobylá tradice, vycházející ze středověkého způsobu řízení prací na vinici a ochrany vinic či jejich úrody.
Ve vinařských obcích na Moravě se „hora zarážela“ někde před svátkem Nanebevzetí Panny Marie, jinde před svátkem Narození Panny Marie. Tyto dny spadají do období mezi polovinou srpna a polovinou září, kdy dozrávají hrozny ve vinicích. Pro vinaře to byl nejvýznamnější čas. Výsledek celoroční namáhavé práce bylo třeba zabezpečit všemi prostředky. Tuto funkci měl i obyčej „zarážání hory“, v němž se spojila řada racionálních i iracionálních prvků. Sepětí tohoto obyčeje s ustanoveními tzv. horenského práva zdůrazňovalo i po právní stránce význam tohoto okamžiku, který byl kolektivem plně respektován a předem připravován.
Názvem hora se označují vinohrady ležící v jedné trati. Přeneseně se pak takto nazývá znamení, ukazující, že hora je uzavřená, zaražená, že se do ní nesmí vstupovat. Hora se proto vztyčovala na viditelném místě, zpravidla na místě nejvýše ve vinohradech položeném. Byla to vysoká borová tyč, která byla na horním konci různě upravena. Nejčastěji zde byla připevněna kytice kvítí. Kytice musela být udělána z devatera kvítí a předem posvěcena v kostele. Dále na ní bývají zavěšeny dvě láhve červeného a bílého vína a červený a bílý hrozen. Kmínek bývá zaklínován dvanácti kůly, které symbolizují měsíce roku a také dvanáct apoštolů. Kolky se zdobí révovým věncem. Zapaluje se oheň v němž má shořet kytice z loňské hory a někde se také drží minuta ticha, za vinaře zemřelé v minulém roce. Zarážení hory bylo spojeno s řadou průvodních úkonů, jejichž původní význam je často zatemněn. Bylo provázeno také motlitbami, v nichž se vinaři obraceli ke svým patronům, aby ochránili vinice od všech pohrom, a střelbou, již chtěli zahnat bouřky, které mohly v době zrání hroznů zničit výsledek celoroční těžké práce.
Původ tohoto zvyku je doložen již v 9. století. Obyčejové prvky však ustoupily do pozadí a převažuje zábavní stránka. Přesto však je v celé slavnosti patrná návaznost na starší tradice. Zachovává se termín a místo konání, předváděného zvyku se zúčastňuje celá dědina či městečko a často i cizí hosté. Někde se zvyk udržuje v historických oděvech městských radních a purkmistra. Před ně předstupují hotaři v tradičním oblečení a typickou hotařskou výstrojí. Po vyslechnutí ponaučení skládají přísahu a rozcházejí se po vinohradech. Mezi tím se ve vytyčeném prostoru „zarazí hora“ ověnčená kyticí lučních květů. Pak započne kulturní program, v němž vystupuje místní folklorní skupina, vinaři a hraje dechová nebo cimbálová muzika. Volná zábava trvá po celý večer. Planoucí oheň osvětluje tanečníky, jejichž zpěv se rozléhá noční krajinou.
Nezbytnou součástí oslav Zarážení hory je čtení vinařských artikulí tzv. horenského práva, které je podobné ve všech vinařských obcích.
