Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
Polsko je pro českého turistu poměrně neprobádanou zemí. Dříve námi hodně navštěvovaná země byla v průběhu let však téměř zapomenuta, a přitom nabízí nepřeberné množství historických a kulturních památek. Ať už se vydáte do Krakowa, Wroclawy, Čenstochové či na Malbork, opravdu nádhernou přírodu v oblasti Mazurských jezer, ve vápencovém krasu Krakowsko-Čenstochovké Jury či zavítáte do Zakopaného, do Slovinského národního parku, nebo Vás uchvátí Baltské moře s jantarem, zaoceánskými loďmi nebo školními plachetnicemi, bohatá gastronomie a či opravdu milí lidé. Dnes se bohužel díváme na naše severní sousedy díky všem možným polopravdám a předsudkům poněkud jinak a myslím si, že je to škoda. V posledních letech udělali veliký krok kupředu a měl jsem možnost sledovat, jak se tato země v posledních patnácti letech změnila. Projel jsem ji od jihu k severu i od západu na východ a stále mám co objevovat. Je to takřka nevyčerpatelný zdroj turistických cílů nejen díky rozloze, ale i historii, která byla s tou naší velmi úzce spjata.
Je čtvrt na pět ráno a já nějak nemůžu dospat. Celou noc se mi honí v hlavě myšlenka na cestu, na kterou jsem se opravdu těšil. Vstávám a vyrážím směr sever k Baltskému moři. Už při prvních kilometrech si uvědomuji, že i cesta může být cíl a pocit jakéhosi štěstí a nadšení mě neopustil po celou dobu mého putování. Před hranicí s Polskem jistí čerstvě udělaná bageta a káva snídani a před šestou jsem v Polsku. První hloupost. Káva a jídlo mají naši severní sousedé opravdu lepší. Do Gliwic je cesta pěkná a udržovaná. Následuje 180km do Lodže čtyřproudou komunikací připomínající dálnici, ale přechody a semafory vás vrátí zpět na zem. Zdejší specialita, stejně jako kruhové objezdy se semafory. Lodží projíždím za necelou půlhodinku a už jsem na nové dálnici směr Gdaňsk. Na 340km pouze tři benzinky, takže nedoporučuji vyrazit s poloprázdnou nádrží. Benzinky vůbec jsou osety velmi řídce po celém Polsku. Je jedna odpoledne, projíždím mýtnou branou a už jsou vidět jeřáby přístavu města, na které jsem se nejvíc těšil – Gdaňska. Po malém bloudění jsem vyrazil z města ven k moři, kde se hodlám ubytovat v ,,pokojach goscinnych“, kterých najdete po celém Polsku dostatek. 50 Zlotých za apartmán je opravdu luxus zadarmo a majitelé jak zjistili, že jsem Čech, byli upřímně rádi a byli ke mně opravdu pozorní.
Je druhý den ráno a po vydatné snídani stojím před Zelenou branou vstupen na Dlugi Targ starého města Gdaňska. Musím říct, že jsem tento pohled viděl na web kamerách i na fotkách snad tisíckrát, ale nic se nevyrovná tomu tu být. Staré město je turisty hojně navštěvováno a přitahuje jako magnet. Gdaňsk má za sebou bohatou i bouřlivou historii. Patřil několika mocnostem, byl i svobodným městem, patřil do hanzovního cechu, což můžete dnes vidět na architektuře, a v té době dosáhl svého největšího blahobytu a samozřejmě se tu psaly dějiny. Na Westerplate začala světová válka a ve zdejších loděnicích už v roce 1970 začali první nepokoje, jež vedly k vzniku Hnutí Solidarita a pádu komunismu. Gdaňsk tvoří spolu se Sopoty a Gdyní tvz. Trojměstí. Gdyně je spíše přístavní město, Sopoty jsou proslulé svými lázněmi a Gdaňsk nejen svými loděnicemi, ale hlavně Starým městem. Po válce byla většina měst v celém Polsku i památek v ruinách, ale byly pečlivě obnoveny. Proto dnes můžeme obdivovat krásu historie jež tudy šla.
Hned při prvním pohledu na nábřeží řeky Motlawy vás upoutá Žurav, nákladní jeřáb ze 14. století, a loď Soldek, loď postavená ve zdejších loděnicích, z níž je dnes muzeum. Mé první kroky vedou na nábřeží k Žuravu. Po stranách je nesčetně kavárniček a restaurací a ač jsem ani nechtěl, zabočil jsem do uličky, o které jsem neměl ponětí, ale která mě naprosto dostala – ulice Mariacka. Úzká ulička s vysokými domy, opět kavárny, ale už jen sporadicky a nezbytní prodejci šperků z jantaru. Mimochodem nejen dámy si zde přijdou na své a vězte, že u nás nic takového nenajdete. Tradice výrobců šperků a nejen šperků z jantaru se nezapře. I když je zde poměrně dost lidí, panuje tu jakási posvátná tichá atmosféra. Opravdu kouzelné místo. Procházím uličkou a odbočuji na Dlugi Targ a vycházím u kašny s Neptunem, symbolem města. Široká ulice s bohatě zdobenými domy z nichž každý by mohl vyprávět svůj příběh a opět nespočet kaváren a restaurací, prodejců jantaru i suvenýrů, kejklířů i muzikantů. Usedám do jedné z kaváren, vychutnávám si ten báječný pocit a přemýšlím kam teď. Dopíjím kafe, mimochodem opravdu výborné, a vyrážím prožít si neopakovatelné kouzlo zdejších míst. Už teď je mi jasné, že jeden den tu prostě nestačí. Teď to ještě nevím, ale za tři měsíce se sem vrátím, abych… aby.. no prostě abych tu zase jen pobyl. Nechávám věcem volný průběh a rozhodně nehodlám někam spěchat. Kolem této ulice je vlastně nejvíce památek. Můžete se podívat na gotickou radnici, kde sídlí Historické muzeum města, nebo na Artušův dvůr či do gotické baziliky Nejsvětější Panny Marie, největšího cihlového chrámu v Evropě. Doporučuji si zajít na mši a i když třeba nejste věřící, zpěvy a atmosféra vás určitě dostane. Celkem jistě nelze vynechat výlet lodí od Žuravu na Westerplate. Z lodě uvidíte přístav i loděnice a tam se jako turista po souši nedostanete. Můžete také navštívit zdejší ZOO ve čtvrti Oliwa a nesmím zapomenout na moře, a pláž ve Stogi či v Březně. Na přelomu července a srpna je na nábřeží tradiční jarmark, kde dostanete nejen výrobky lidových řemesel, ale na své si přijde i váš žaludek.
Výčet všeho co je k vidění by vydalo na knihu. Ať už se v Gdaňsku vydáte kamkoliv, nezapomeňte navštívit turistické centrum, kde si můžete koupit průvodce. Sídlí hned vedle nádraží, asi 400m od Dlugego Targu. Ale bohužel není v češtině. Myslím, že si promluvím s velvyslancem… Ale nebojte, při troše snaze se domluvíte. Také musím doporučit jejich gastronomii. Čerstvé ryby, plody moře, ale i čerstvá zelenina či sýry od zdejších farmářů. Víc bio to být už nemůže. Cukr opravdu sladí a máslo je tu opravdu máslo. Jejich bigos nebo téměř národní moučník sernik stojí za to ochutnat. Mají výborné uzeniny a na tržištích dostanete snad vše, na co si vzpomenete. Já jsem zvolil jejich smažálňu ryb, kterých je tu všude hodně a dal si dorszc-tresku se surowkou – zelný salát. Co k tomu říct…cestovatelská euforie právě zdolala Everest.
Pomalu se blíží advent, jedny z nejkrásnějších svátků v roce a snad i doba, kdy jsou lidé na sebe milejší a přívětivější. Mé vzpomínky stále směřují na město, na které se jednoduše zapomenout nedá. V době tisku tohoto článku v Gdaňsku začíná tradiční vánoční jarmark a opět přemýšlím, že se tam vypravím. Ale o tom až příště, stejně tak jak jsem pokračoval dál na Gdyni, Sopoty,Mechelinky,Rewu, Malbork, poloostrov Hel, Jantar…
Text a foto: Jaroslav Marek
