Co chtějí lídři volebních stran udělat pro Břeclav? (část druhá)

BŘECLAV – Lídrům všech 11 volebních stran a hnutí, které se ucházejí o místo v břeclavském zastupitelstvu, jsme položili čtyři otázky, které se týkají důležitých oblastí života ve městě. Zde jsou odpovědi na další dvě otázky. Tentokrát se týkají areálu cukrovaru a podnikání města.

3. Co chcete dělat s areálem bývalého cukrovaru?

Jakub Matuška – MLADÍ A NEKLIDNÍ BŘECLAV

3. Chceme v cukrovaru vybudovat prostor pro všechny. Na rekonstrukci celého areálu chceme vyhlásit architektonickou soutěž podle pravidel ČKA. Z velké haly budeme chtít reprezentativní sportovní halu, z „dvojky“ multifunkční sál pro společenské akce, koncerty, divadla, kongresy. Mezi halami chceme zastřešit prostor pro farmářské trhy. Nezapomeneme na zázemí – součástí areálu bude parkování, veřejné záchody – které budou otevřené, osvětlení, mobiliář. Vyčleníme plochy pro komerční využití – Renahall, místo pro restauraci, kiosky a případně několik bytových domů.

 

Richard Zemánek – KDU-ČSL

3. U areálu cukrovaru jsme s postupnou rekultivací území již začali. Oddechovou zónu podél břehu Dyje považuji za zvláště vydařenou. Myslím si totéž, co u zámku, že by se celý areál měl postupně přebudovávat na živé centrum schopné samostatného života.

 

Leopold Levák – KSČM

3. Z areálu by mělo vzniknout místo zeleně, klidu a aktivního odpočinku.

 

František Zugar – TOP 09

3. Nejdříve připravit koncepci využití této rozsáhlé plochy v centru města. Prostor k vyjádření musí dostat hlavně obyvatelé Břeclavi. Možná řešení přenecháme architektům. V nejbližší budoucnosti by se dalo uvažovat o odstranění staveb, které jsou ve špatném stavu. Možným využitím by byly plochy pro volný čas a vybudování potřebného zázemí. Areál je podle našeho názoru velmi vhodnou lokalitou  pro vybudování stálé venkovní tržnice pro prodej zemědělských přebytků. Prostory „cukrovaru“ jsou v centru města – musí být čisté, bezpečné a sloužit pro obyvatele, kteří žijí v jeho okolí.

 

Pavel Dominik – PRO REGION

3. Platí naprosto stejné, co v případě zámku. Je nutno definovat jasnou koncepci využití území a tuto postupnými kroky naplňovat, neb dnes je koncepcí „nekoncepčnost“. Existuje možnost spolupráce se „silným“ investorem, který pojedná cukrovar jako celek nebo lze jít cestou vybudování základní technické a dopravní infrastruktury s rozčleněním areálu na dílčí části a tyto nabídnout investorům.

 

Jaroslav Válka – ČSSD

3. Areál bývalého cukrovaru je cennou lokalitou.Dovedu si představit prodej tohoto majetku za přesně definovaných podmínek výhodných  pro město s tak nastavenými parametry, aby nedošlo ke zkomplikování dopravní situace ve městě či zhoršení kvality života obyvatel v Břeclavi.

 

Dagmar Adámková – PERSPEKTIVA PRO BŘECLAV

3. Cukrovar nevnímáme jen jako zastavitelné pozemky s překážejícími budovami, ale jako ojedinělý areál, který má budoucnost. Město vlastní převážnou část pozemků a má jedinečnou možnost řešit areál jako celek. Dosavadní proměny vnímáme jako provizorní, reagující na společenskou poptávku, kvitujeme s povděkem, že změny zatím nejsou nevratné. Možnosti využití chceme sladit s potřebami města, třeba pro chráněné bydlení nebo „maminaklub“. Uvažujeme zde zpřístupnit Dyji. Cukrovar má i ambice na výstavy evropského formátu. Areál by měl tedy patřit volnočasovým aktivitám, odpočinku, kulturním a společenským akcím.

 

Milan Vojta – ANO 2011

3. V poslední době zde vznikl chodník, klikatá cyklostezka, dopravní hřiště a volnočasové plochy, kterým chybí jakékoliv zázemí. Cukrovarský areál je klenotem v centru města, jehož část byla nyní nekoncepčně zaplněna. Na zbývající ploše chceme vytvořit prostředí pro vznik prostor pro obchod a služby, v budoucnu také bytových domů. Tento koncept je řádně řešen po urbanistické stránce a investor tak vytvoří z areálu další městské centrum, nikoliv prázdné místo v srdci města.

 

Richard Bartoš – ODS

3. Zde byla zahájena určitá revitalizace, ale připadá mi, že dosti nekoncepčním způsobem. Areál mezi cukrovarem a ulicí U Stadionu je jedinou plochou, která by do budoucna mohla tvořit užší centrum města, které nám tak chybí. Byl bych nerad, aby se taková příležitost zahodila. I proto máme v programu zavedení funkce městského architekta a rádi bychom využití tohoto veřejného prostoru debatovali i s odbornou veřejností. Nebráníme se ani investičním záměrům, ale musely by být vhodné pro toto místo.

 

Radek Horký – STRANA SVOBODNÝCH OBČANŮ

3. Již v minulosti nám jedna prosperující firma v Břeclavi ukázala, co je možné udělat s budovou bývalého cukrovaru, budovu zkrášlila, vybavila technologiemi a zaměstnala občany města Břeclavi. Já nikdy nebudu  příznivcem prodeje budov a pozemků bývalého cukrovaru jako celku developerům pro zřízení bytů nebo obchodního domu. Svobodní prosazují rozvoj podnikání, volný trh a podporu kapitálu. Takže moje odpověď zní – pronájem, třeba firmě RACIO.

 

Jan Baránek – STRANA SOUKROMNÍKŮ ČR

2. a 3. Jednou z našich priorit je vytvoření plánu dalšího rozvoje města s přesahem alespoň dvou volebních období. Teprve tento plán ukáže, jak zmiňované areály mohou městu prospět. Není možné donekonečna nekoncepčně investovat prostředky, a pak se jen divit, že projekt nesplnil očekávání a není funkční. Stačí se podívat na nedávno realizovanou úpravu nábřeží za bývalým cukrovarem, kde se nabízí  otázka, jaký smysl má komplex chodníku, cyklostezky, množství laviček, dětského a dopravního hřiště v blízkosti průmyslového areálu, kde v dosahu chybí možnost zajít na WC, opláchnout si ruce, občerstvit se a v současné době není jasné, co v bezprostředním okolí vlastně vznikne.

 

 

4. Má město samo podnikat, nebo veškeré služby objednávat u externích dodavatelů (úklid a údržba města, provoz sportovišť a pod.)?

 

Jakub Matuška – MLADÍ A NEKLIDNÍ BŘECLAV

4. Město samo by asi podnikat nemělo, z podstaty je špatný hospodář, jak popisuje Garret Hardin v eseji Tragédie obecní pastviny. Dovedeme si představit řízení městských záležitostí prostřednictvím akciových společností s účastí města. Obnovu kempu, cukrovaru i zámku chceme realizovat právě formou vytvoření akciových společností. Akciovky musí mít profesionální vedení a jasně danou odpovědnost za hospodářské výsledky. Podle významu společnosti by se měla pohybovat výše podílu města.

 

Richard Zemánek – KDU-ČSL

4. Tady záleží na finanční výhodnosti. Město by se mělo chovat jako dobrý hospodář a vždy si spočítat, co je výhodnější. V tom se samozřejmě odráží i úroveň kvality daných služeb. Při zachování stejné kvality by měla rozhodnout cena.

 

Leopold Levák – KSČM

4. Ve vybraných činnostech by město mělo podnikat (např. v těch, které jsou uvedeny v otázce).

 

František Zugar – TOP 09

4. Město by v první řadě mělo být dobrým hospodářem. Vždy je nutné individuálně posoudit náklady na zabezpečení vytčeného cíle. Někdy je vhodné realizovat je vlastním podnikatelským záměrem a jindy je ekonomičtější a kvalitnější službu nakoupit. Vždy je nutné vyhledat všechny možnosti, zvážit přínosy a nedostatky alternativ a zodpovědně vybrat. Budeme požadovat vyhodnocení zvolených řešení z uzavřených smluv.

 

Pavel Dominik – PRO REGION

 

4. V případě „podnikání“ města jistě platí, že „nejhorší hospodář je veřejný hospodář“. Stěžejní služby by jistě město mělo zajišťovat prostřednictvím externích dodavatelů (nakládání s odpady, veřejná zeleň, úklid), v případě provozování sportovišť je třeba vždy nalézt rovnováhu mezi finanční náročností a úrovní poskytovaných služeb, a to také v kontextu zajištění řádné péče o svěřený majetek města.

 

Jaroslav Válka – ČSSD

4. Jsou činnosti, které je výhodné jako služby nakupovat a na druhé straně činnosti které si může město výhodně zajišťovat samo. Pokud jde například  o výsadbu zeleně – stromy, květiny – určitě nakoupit, pokud jde o běžné opravy chodníků, městského mobiliáře, vyvráceného dopravního značení – to by mělo zajišťovat město samo. Obecně, služby požadované občas či náročné na vybavení a odbornost nakupovat, služby nenáročné a pravidelně se opakující, které umožňují využití stávajících zaměstnanců organizací města či využití uchazečů o práci v rámci dotačních titulů, zajišťovat městem.

 

Dagmar Adámková – PERSPEKTIVA PRO BŘECLAV

4. Ano, dovedu si představit, že by město mohlo samo minimálně stejně kvalitně zajišťovat některé komunální služby. Mohlo by to přinést i nová pracovní místa pro naše občany. Dá se předpokládat, že provádění těchto prací by bylo i daleko operativnější. K tomu je ale zapotřebí mít skutečný přehled o druhu a rozsahu prováděných prací. Bude-li prokazatelně výhodnější zajišťovat je sami, pak jsem pro.  

 

Milan Vojta – ANO 2011

4. Město nemá samo podnikat, protože to neumí tak efektivně, jako soukromí poskytovatelé. Otevřená výběrová řízení na služby konaná v pravidelných intervalech vyvinou dostatečný tlak na dodavatele ke zvyšování kvality a snižování ceny nakupovaných služeb. Příkladem, kde to nefunguje, je provoz městské hromadné dopravy. Výběrové řízení se nekonalo mnoho let a Břeclav tuto službu dotuje většími částkami, než srovnatelná města.

 

Richard Bartoš – ODS

4. Město by, podle mého názoru, nemělo podnikat z principu. S prostředky občanů totiž nenakládá zrovna efektivně, stačí se podívat na hospodářské výsledky Terezy. Za zásadní problém také považuji, že se město snaží nesmyslně konkurovat firmám jako je Tempos, ve kterých má samo významný obchodní podíl. To je nepochopitelné a postrádám zde tu „péči řádného hospodáře“. Občané by se nejspíš divili, kolik se mohlo ušetřit za svoz odpadů, kdyby výběrová řízení neskončila ostudou a odvoláními.

 

Radek Horký – STRANA SVOBODNÝCH OBČANŮ

4. Ne. Jsem pro to, aby si město Břeclav nakupovalo služby od externích dodavatelů a nehospodařilo ve vlastních režiích.

 

Jan Baránek – STRANA SOUKROMNÍKŮ ČR

4. U služeb, které jsou potřeba nepřetržitě po celý rok a přímo souvisí s chodem města, nevidíme důvod, proč by si město mělo najímat externí dodavatele. Příkladem může být zmiňovaný úklid či údržba města. V případě občasných či sezonních prací však může být externí dodavatel jediným smysluplným řešením. Je nepochybně správné, aby město bylo schopno efektivně spravovat vlastní či svěřený majetek a to včetně sportovišť. V minulosti se to příliš nedařilo, takže věřme, že po volbách, s příchodem nového vedení, bude situace lepší.

 

 

O nás redakce

redakce

Mohlo by se vám líbít

Výstava patchworku

BŘECLAV / Synagoga Břeclav 29. 11. – 4. 12. 2022 Prodejní výstava prací břeclavského patchworkového …