Foto: jevisovka.cz

Charváti k nám přišli skoro před pěti sty lety – Rozhovor týdne s Miroslavem Geršicem, historikem a spisovatelem

BŘECLAV – V neděli pokřtil Miroslav Geršic v sokolovně v Charvátské Nové Vsi svou novou knihu Příchod Charvátů na Valticko a knížecí rod Lichtenštejnů.

Společnost Po stopách Lichtenštejnů sdružuje téměř dvacítku historiků z Moravy, kteří se zabývají tématikou právě tohoto rodu. Právě tato společnost zadala Miroslavu Geršicovi, který je rovněž jejím členem, práci na nové knize.

Jak dlouho jste knihu připravoval?
Této tématice jsem věnoval svou pozornost na konci 90. let, protože když jsem si všímal dějin poštorenského kostela, tak jsem pochopitelně přišel i na problematiku příchodu Charvátů. Vzhledem k tomu, že Hlohovec byl už kdysi přifařen k poštorenské farnosti, tak jsem se dostal i k problematice Charvátů v Hlohovci. Ve starších publikacích je napsáno, že Hlohovec byl založen při německé kolonizaci ve 13. století. Já jsem se při příležitosti církevních dějin nikde nesetkal s tím, že by se o Hlohovci mluvilo jako o obci nebo osadě 13. století. Tak jsem se rozhodl se na problematiku příchodu Charvátů podívat podrobněji.

Kdy tedy začala skutečná práce na knize samotné?
Asi před osmi lety jsem navštívil několikrát Diecézní archiv ve Vídni, Dolnorakouský zemský archiv v St. Pöltenu a Lichtenštejnský archiv ve Vídni, takzvaný jejich Hausarchiv. Stále vyplývalo, že Hlohovec nebyl založen ve 13. století, proto jsem se, abych měl jistotu, obrátil na pasovské biskupství a řezenské biskupství, respektive na jejich archivy, které potvrdily že nikdy nebyla vlastníky osady Bischofswarth. Řekl jsem si, dobře, budu sledovat počátky příchodu Charvátů do této oblasti, za jaké situace přišli, odkud pocházeli, co zakládali, kteří Lichtenštejni tomu věnovali pozornost…

Příchod Charvátů je tedy provázán s rodem Lichtenštejnů?
Je zajímavé, že Lichtenštejni byli v té době – v 16. století evangelíci luteráni, podporovali tedy novokřtěnce a přicházející obyvatelstvo z Balkánu, což byli katolíci. Přesto je Lichtenštejni bez jakýchkoliv problémů usazovali na svém panství. Také proto, že za česko-uherských válek tady několik obcí vyloženě zaniklo a bylo zapotřebí tato místa obsadit novými lidmi. V roce 1538 skončil poštorenským a charvátským Charvátům pětiletý pardon (neplatili poplatky, takže sem přišli v roce1533. Kniha je tak spojena se 480. výročím jejich příchodu.

Narazil jste při studiu materiálů na něco, co i vás jako odborníka překvapilo?
Například bylo zajímavé to, že ti lidé v každém případě chtěli odejít. Nechtěli se smířit s tím, že by se měli podřídit islámu. Měli zájem se spíš usadit v místech, kde byli katolíci. Nechali tam majetek a přicházeli v podstatě s tím, co měli na sobě. Lichtenšejni jim udělili dost velký pardon na pět let. Bývalo zvykem, že když se zakládala vesnice, byli lidé zproštěni poplatků, robotních povinností a tak dále.

Komu je kniha určena?
Je určena širším vrstvám obyvatelstva, zejména zmiňovaných obcí, protože připomíná počátky rodin a rodů, které dodnes mají to klasické příjmení – Sítek, Radkovič, Popovič, Mikulič, Vlašic, Garčic a podobně.

Kde si mohou zájemci knihu zakoupit?
Možnost měli přímo na křtu knihy, měla by být k dostání v břeclavském Turistickém informačním centru. Je to upomínka na předky, kteří přišli do těch několika obcí u nás. Národní a národnostní problémy se občas objevují, mají je třeba Maďaři se Slováky, a zapomíná se na to, že to nehraje vůbec důležitou úlohu, jestli je někdo národnosti takové, nebo takové, ale důležité je, aby byl člověk.

O nás Lidka Pavlovová

Lidka Pavlovová
tel.: 606 181 839 e-mail: pavlovova@tydenik-breclavsko.cz

Mohlo by se vám líbít

Jarmark sv. Lucie

BŘECLAV / Na Rovnici, Poštorná 9. a 10. 12. 2022 / 14–19 a 10–19 Tradiční …