CHARVÁTSKÁ NOVÁ VES – Dětská cimbálová muzika Rosénka, jejímž zřizovatelem je Slovácký krúžek Charvatčané, oslavila v pátek 31. října již pět let své činnosti.
Vznikla přesně v listopadu 2009 jako druhá generace cimbálových muzik v Charvátské Nové Vsi. Na oslavě se představila cimbálová muzika Rosénka, dětský folklorní soubor Charvatčánek a cimbálová muzika Notečka. Tato byla založena v roce 2006 a je pro mladší muzikanty z Rosénky vzorem. Obě muziky vede Vladimír Beneš.
Nepocházíš z našeho regionu. Odkud jsi k nám přišel a kde jsi před tím jako muzikant působil?
Pocházím ze Znojma. Tam jsem se také naučil hrát na housle a hrával jsem 25 let v cimbálové muzice Antonína Stehlíka. Vojenskou základní službu jsem prožil v brněnském vojenském souboru Jánošík (Ondráš), kde jsem se zdokonalil v muzikantském řemesle. No a pak jsem se přiženil do Charvátské Nové Vsi.
Co tě přivedlo k tomu, že se věnuješ dětem a zakládáš cimbálové muziky?
V té době když jsem se stal Charvatčanem (1996) žil folklor ve Staré Břeclavi. Byl tam Břeclavan, Břeclavánek, Starobřeclavská cimbálová muzika, Rebendi a bylo mně líto, že v Charvátské Nové Vsi žádná muzika nebo soubor nepůsobí. Jednou v autě jsme o tom mudrovali s Petrou Šafaříkovou, dnes již Kopaničovou, a rozhodli jsme se, že v Charvátské Nové Vsi cimbálovou muziku založíme. A tak vznikla cimbálová muzika Notečka, která má v současné době třináct členů. Petra ji primášuje a já ji vedu.
Jedna muzika byla pro tebe málo, tak jsi založil druhou?
K tomu bylo více důvodů. Především vznikl v roce 2002 dětský folklorní soubor Charvatčánek a ten potřeboval dětskou muziku. Opět to bylo na popud Petry, že jsem se do toho pustil a založili jsme cimbálovou muziku Rosénka. Zájem byl tak velký, že jsem musel udělat stop stav. Dnes má Rosénka jedenáct členů ve věku od sedmi do 14 let, máme i svůj program, ale především zatím doprovázíme Charvatčánek.
Jak organizuješ zkoušky, hráváš také někde jinde?
Zkoušíme pravidelně jedenkrát týdně, všechny mladší děti ještě navštěvují základní uměleckou školu. Nejdůležitější je vytvořit v muzice dobrou partu, aby to muzicírování děti bavilo. Disciplina musí být, ale nikdy nepoužívám metodu biče. Každé dítě je jiné a je potřeba k němu najít cestu. Věnuji se pouze těmto dvěma muzikám, hrávám v Notečce a občas zaskočím v nějaké jiné cimbálce.