Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
BŘECLAV – Interní oddělení je rozsahem, kapacitou a také počtem lékařů a zdravotních sester největším v břeclavské nemocnici .
Je rozděleno na dvě lůžkové stanice a dále na kardiologickou a metabolickou Jednotku intenzivní péče (JIP), hemodialyzační středisko a ambulantní provoz. Tedy specializované ambulance diabetologie, nefrologie, kardiologie, angiologie, obezitologie, echokardiografie a funkční diagnostiku. Oddělení má celkem 81 lůžek a o pacienty, kterých je ročně hospitalizováno kolem tří a půl tisíce, se stará celkem kolektiv 93 lékařů a zdravotních sester. Zejména v oblasti kardiologie dosahuje pracoviště velmi dobrých výsledků.
Právě na téma léčby civilizačních chorob nám poskytla rozhovor primářka interního oddělení Nemocnice Břeclav Jitka Siegelová.
Co je vlastně srdeční infarkt?
Srdeční infarkt vzniká výrazným zúžením nebo uzávěrem některé srdeční cévy. Do oblasti za tímto uzávěrem neproudí dostatečné množství krve, chybí živiny a kyslík a tím dochází k poškození až odumření této části srdečního svalu. Toto místo se zhojí jizvou, která je funkčně méněcenná a následně dojde ke zhoršení činnosti srdce jako celku.
Co způsobuje tuto srdeční příhodu?
Na začátku je poškození cévní stěny. Je více způsobů, jak může toto poškození vniknout, v zásadě je lze shrnout pod pojem rizikové faktory. Dnes jsou známy a jejich škodlivost je prokázána. Dělíme je na neovlivnitelné, kam patří genetická dispozice, mužské pohlaví a věk. Druhou skupinou jsou ovlivnitelné faktory, což je hladina cholesterolu, kouření a vysoký krevní tlak, dále cukrovka, obezita a nízká pohybová aktivita. Zjednodušeně řečeno – do poškozeného místa se ukládá cholesterol a jiné látky, čímž vzniká zúžení, tzv. aterosklerotický plát. Pokud dojde k jeho prasknutí či na toto místo ještě nasedne krevní sraženina, objeví se kritický nedostatek průtoku a vzniká infarkt.
Jaké jsou příznaky?
Obecně známým projevem je bolest na hrudi. Popisuje se jako tlaková, pálivá, náhle vzniklá. Ráda bych ale upozornila, že často potíže začínají menší bolestí na hrudi, která sama přejde (angina pectoris) a ta je varovným signálem, že srdce je v ohrožení. Přesně v tuto chvíli je nejlepší urychleně vyhledat lékaře, tedy dřív, než dojde k nejhoršímu – infarktu. Často také bolest vypadá netypicky, ale je správné, aby každá bolest na hrudi byla prověřena, jakého je původu.
A léčebné postupy?
Základem úspěšné léčby je včasný zásah. Pacient byl měl co nejdříve přivolat Rychlou lékařskou službu, která natočí EKG a odesílá jej ke konzultaci přímo do intervenčního centra v Brně. Podle vyhodnocení buď pacient putuje přímo do tohoto centra na angiosál fakultní nemocnice nebo na JIP naší nemocnice. Na angiosále se provádí tzv. PCI (perkutánní koronární intervence), což znamená, že cévou z třísla či zápěstí je zaveden tenounký vodič do srdečních cév a pomocí něho se postižené místo ošetří, tedy zprůchodní.
Jaký je další postup?
Pokud se intervence podařila opravdu včas (do 6 hodin, někdy maximálně 12 hodin), nedojde k většímu poškození svalu, pacient se rychle zotaví, začne rehabilitovat a užívat léky. Následuje ověření výkonnosti srdce zátěžovým testem, někdy lázeňská terapie a relativně rychlý návrat k běžným činnostem. Při větším postižení srdce je naopak léčba složitější, delší a mnohdy zůstávají následky.
Co můžeme udělat v prevenci tohoto onemocnění?
Především se seznámit s tím, jaké máme rizikové faktory, o kterých jsme již mluvili. A to mnohem dřív, něž dojde k srdeční příhodě. Ve snaze napomoci této prevenci pořádá naše oddělení každoročně Den srdce, kde návštěvníky seznamujeme s těmito faktory a poskytujeme individuální návod, jak proti rizikům bojovat – jak se stravovat, jak odvyknout kouření, co s vyšším cholesterolem, jak se zdravě hýbat atd. Pokud už k akutní příhodě dojde, pak rozhodně neváhat a ihned volat lékařskou pomoc. Jak už jsem uvedla, rychlý zásah se určitě vyplatí.
