Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
Mikulov – Česká republika poskytne Rakousku všechny dostupné informace související s plánovaným vybudováním úložiště jaderného odpadu. Po setkání s rakouským ministrem zahraničí Sebastianem Kurzem to dnes v Mikulově na Břeclavsku řekl novinářům ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Rakousko dlouhodobě vystupuje proti jaderné energetice a hodlá proti České republice kvůli úložišti využít všechny politické i právní možnosti. Úložiště by mohlo vzniknout v jedné ze sedmi lokalit, z nichž některé jsou poblíž hranic s Rakouskem. Začít fungovat by mělo v roce 2065.
Ministr zahraničí ČR Lubomír Zaorálek a rakouský ministr evropských a zahraničních věcí Sebastian Kurz vystoupili na tiskové konferenci, která se konala 11. listopadu na zámku v Mikulově na Břeclavsku. Podle Zaorálka je dostatek času na projednání. „Jsme teprve na začátku vytipovávání možných lokalit. Rozhodnutí je v plánu v roce 2025 a samotný provoz ještě mnohem později. Je dost času na zkoumání míst a je vůbec otázka, zda bude některé z nich vhodné,“ uvedl Zaorálek.
Češi podle něj v počáteční fázi pozvou k jednání dotčené hejtmany z Horních a Dolních Rakous. „Mohou jednat se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a podobnými institucemi, které je informují o našem postupu, jaká kritéria je nutné splnit a podobně. Nemáme důvod bránit v poskytnutí těchto informací zahraničním kolegům, není to nic tajného,“ dodal Zaorálek. Rakouský ministr Kurz Zaorálkův krok ocenil a připomněl, že jeho země má z jaderné energetiky obavy. „Máme velké pochyby, a proto hodláme v souvislosti s úložištěm využít všech možností jednání, ale i veškeré právní procesy,“ zdůraznil Kurz. Stejný postoj oznámil už minulý týden rakouský kancléř Werner Faymann. Podle něj se Rakousko staví jasně proti jaderné energii a je zcela proti konečným úložištím jaderného odpadu blízko hranic. Chce proto vést debaty na všech úrovních a vyčerpat k tomu všechny politické a právní možnosti.
ČR zvažuje sedm lokalit, kde by mohlo úložiště být. Jsou to Čertovka a Březový potok v Plzeňském kraji, Magdalena na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Kraví hora na Žďársku, Hrádek na Jihlavsku a Horka pod Velkým Meziříčím. Některá místa leží nedaleko rakouských hranic. Úložiště by v Česku mělo fungovat od roku 2065, jeho stavba potrvá 15 let. Nyní se vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ v Temelíně a Dukovanech ukládá do meziskladů.
Součástí programu bylo také setkání hejtmana Michala Haška a dolnorakouského hejtmana Erwina Prölla mezi čtyřma očima. Tématem jednání byly aktuální vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem a také mezi Jihomoravským krajem a Dolním Rakouskem, tedy dokončení dálničního spojení mezi Brnem a Vídní nebo možnost přeshraničních zásahů záchranné služby a to včetně letecké záchranné služby.
„Rádi bychom, aby Letecká záchranná služba mohla do budoucna zasahovat i na území Rakouské republiky a obráceně partneři z Rakouska by mohli v případě nutnosti zasáhnout také na území jižní Moravy. To, co nás v této chvíli brzdí, je neprojednání příslušné smlouvy a vyjasnění mechanismu úhradových vyhlášek. Ministr Zaorálek slíbil, že s ministrem zdravotnictví Němečkem tuto záležitost projedná. Praktický přínos je jasný: nejen při živelních pohromách nebo mimořádných událostech, ale v okamžiku, kdy je jasné, že blíže k místu zásahu má sanitka či vrtulník na druhé straně hranice, půjde o to, aby pacient dostal pomoc co nejdříve. Chceme dokázat, že železná opona skutečně padla, hranice je pouze formální čára na mapě a nikoliv něco, co zabrání včasné lékařské pomoci. Znojemská nemocnice se připravuje na režim přeshraniční nemocnice, také zde se čeká na schválení příslušné smlouvy v parlamentech obou zemí. Jihomoravský kraj už jazykově vyškolil personál příhraničních nemocnic – ve Znojmě a Břeclavi. Domníváme se, že do budoucna budeme poskytovat zdravotní péči v mnohem větší míře také občanům Rakouska,“ řekl hejtman Hašek.
www.ctk.cz; kr-jihomoravsky.cz
