Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
BŘECLAV (luk) – Mezi laickou veřejností je jednou z nejznámějších a také často zmiňovaných neurologických civilizačních chorob i takzvaná Parkinsonova nemoc, která postihuje stále nižší věkové kategorie.
Dle lékařských statistik je mezi pacienty, kteří touto nemocí trpí, plných deset procent pod hranicí 40 let. Na téma výskytu a léčby neurologických onemocnění jsme položili několik otázek primáři neurologického oddělení Nemocnice Břeclav Jiřímu Jurníkovi.
Pane primáři, můžete na úvod krátce představit neurologické oddělení Nemocnice Břeclav?
Neurologické oddělení Nemocnice Břeclav disponuje 35 lůžky, z nichž šest je na jednotce intenzivní péče. Na oddělení pracuje osm lékařů a 31 zdravotních sester, sanitářů a zdravotních asistentek. Jednotka intenzivní péče byla vybavena novými přístroji v rámci přestavby JIP interního a neurologického oddělení v roce 2012. Přístrojové vybavení je na moderní úrovni.
Jakou léčbu a péči pacientům na vašem pracovišti v břeclavské nemocnici poskytujete a které pacienty již odesíláte k náročným zákrokům třeba do fakultních nemocnic v Brně?
Na neurologickém oddělení poskytujeme diagnostickou a léčebnou péči u neurologických onemocnění. Operační terapie nervového systému je již řešena na neurochirurgických klinikách, nejčastěji v Brně. U některých neurologických onemocnění spolupracujeme s pracovišti center, např. pro demyelinisační onemocnění a neurodegenerativní onemocnění.
Kolik je na neurologickém oddělení hospitalizováno ročně pacientů a jaká onemocnění se vyskytují nejčastěji?
Ročních hospitalizací je přibližně 1.500 a nejčastěji jsou hospitalizováni pacienti s vertebrogenní problematikou, cévní mozkovou příhodou, epilepsií, nádory centrálního nervového systému, demyelinisačním onemocněním a zánětem.
Do oblasti neurologie patří i léčba takzvaných civilizačních nemocí, jednou z nich je i Parkinsonova nemoc. Jaké má základní příznaky a u jaké věkové kategorie se nejčastěji vyskytuje? Dá se účinně léčit?
Charakteristickými rysy Parkinsonovy nemoci jsou klidový třes 4-6 Hz, svalová rigidita (ztuhlost), bradykinesa (zpomalení počátku volního pohybu a postupné snižování rychlosti a amplitudy pohybu při opakujících se činnostech. Průměrný věk počátku Parkinsonovy nemoci je obvykle mezi 58-62 roky. Je patrná stoupající četnost výskytu do 75 let věku. Přibližně 10 procent pacientů onemocní touto chorobou před 40. rokem svého věku. Léčba je komplexní, ale i tak je v literatuře udáván údaj o průměrné době přežití v době před zavedení L-DOPA osm let, po zavedení 13-14 let. (L-DOPA = jeden z léků). Vyléčení není možné. Léčba je léková, rehabilitační v některých případech i neurochirurgická.
Jednou z metod vyšetření je použití magnetické rezonance. Můžete zjednodušeně popsat, jak vám pomáhá magnetická rezonance číst v lidském mozku?
Magnetická rezonance je zobrazovací vyšetření, které nám dokáže zobrazit strukturu nervového systému. Funkční magnetická rezonance slouží k zobrazení mozkové aktivity. Podstatou metody je změna prokrvení v aktivní oblasti kůry mozku (perfuzní fMRI) nebo změna poměru okysličené/neokysličené krve (BOLD fMRI). Aktivní oblast, která spotřebování více kyslíku, má silnější signál než okolí. Při fMRI se při aktivním řešení úkolů (reakce na podnět, pohyb končetiny, tvorba slov apod.) dá měřit změna obrazů pořízených v klidu a při aktivitě.
Když hovoří třeba neurochirurg s pacientem a připravuje jej řekněme na vážnou operaci, odpovídá mu podle pravdy?
Osobně si nedokáži představit, že by neurochirurg pacienta před operací neinformoval pravdivě.
Má lidský mozek schopnost regenerace a je odolný proti infekci?
Vlastní nervové buňky – neurony – regenerační schopnost nemají. Mozek není odolný proti infekci, protože jinak by neexistovala infekční onemocnění CNS. Existuje něco co označujeme jako hematoencefalická bariéra, která ztěžuje přestup infekčnímu agens z krve do CNS, ale i ta je překonatelná.
