Kančí obora - skokan ostronosý - foto Filip Šálek

Obnova tůní v Kančí oboře pomůže obojživelníkům

BŘECLAV (juh) – Občanské sdružení Lužánek se rozhodlo zlepšit životní podmínky vzácných objživelníků v Kančí oboře a alespoň částečně tak napravit škody, které svou činnosti na přírodě člověk napáchal v nedávné minulosti.

„Jen málo kdo z návštěvníků Kančí obory ví, že zde žije dvanáct těchto tvorů z celkem jedenadvaceti, kteří se vyskytují v ČR. Ani sami Břeclavané většinou nevědí, že z ocasatých obojživelníků má v oboře svůj domov čolek obecný nebo čolek dunajský. Z bezocasých (žab) je to blatnice skvrnitá, kuňka obecná, ropucha obecná, ropucha zelená, ale také rosnička zelená, hnědí skokani (skokan štíhlý a skokan ostronosý) a zelení skokani (skokan krátkonohý, skokan skřehotavý a skokan zelený),“ popisuje druhové bohatství lokality v těsné blízkosti Břeclavi předseda Lužánku Filip Šálek.

Obojživelníci k životu potřebují souš i vodu. Ve vodě se rozmnožují, v dospělosti tráví většinu času na souši, kde hledají potravu a zimují. Někteří čolci a zeleně zbarvení skokani také zimují ve vodě zahrabaní do usazenin na dně.

K rozmnožování si obojživelníci vybírají různé vodní plochy, nejčastěji ale preferují periodické tůně, pro něž je typické, že se vodou naplní při rozlití vody v lese nebo zvýšenou hladinou spodní vody a v průběhu roku pomalu vysychají. Než úplně vyschnou, stačí zde obojživelníci dokončit svůj vývoj a zároveň takové tůně neposkytují vhodný prostor pro ryby, které se mohou živit larvami, pulci i dospělými obojživelníky.

Zahloubením, napřímením a ohrázováním Dyje v 70. a 80. letech minulého století došlo k výraznému poklesu hladiny podzemních vod, což se negativně projevilo na naplnění vodou tůní v lužních lesích. V Kančí oboře byla vlhkost navíc nepříznivě ovlivněná i čerpáním podzemních vod jako zdroje pitné vody. Naštěstí se tento trend podařilo začátkem 90. let minulého století odvrátit provedením revitalizačních opatření. V Kančí oboře byl v letech 1991 – 1996 nově vybudovaný systém kanálů o délce 21,6 kilometru s vodní plochou 6,5 hektaru. Celý systém je napájen vodou ze Staré Dyje u Janova hradu.

„Provedením revitalizačních opatření se sice hladina podzemní vody vrátila na původní úroveň a bylo tak možné uměle simulovat vodní režim před provedenými vodohospodářskými úpravami, ale to, co je pro lužní lesy neméně důležité, navráceno nebylo. Jedná se o přirozené rozlivy, které území zasahovaly i několikrát do roka. Proudící voda na některých místech unášený materiál ukládala a na místech, kde proud byl silnější, docházelo k erozi a vytváření nových tůní a omlazování tůní starých (odnosem bahna a spadaného listí). Provedené úpravy sice trend stárnutí tůní částečně zbrzdily, ale v současnosti je to už více jak 15 let, co bylo provedeno pročištění a vytvoření nových vodních ploch. Stávající tůně stárnou a postupně zanikají a především v jarním období není zajištěna dostatečná doba zvodnění pro vývoj obojživelníků,“ poukazuje na nepříznivý trend Filip Šálek.

Občanské sdružení Lužánek proto připravilo projekt na obnovu dvou starých tůní. Na svůj záměr získalo finanční prostředky z Operačního programu Životní prostředí oblasti podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny. Projekt by se měl realizovat v následujících týdnech.

„Cílem záměru je obnovit zanikající biotopy stojatých vod a prodloužit tak dobu jejich zvodnění a zadržení vody v krajině. Zároveň tak poskytnout životní prostor pro řadu rostlinných a živočišných druhů, které jsou svým způsobem života vázány na periodické tůně. Počítáme s odtěžením zeminy o průměrné hloubce 0,3-0,4 m od stávající úrovně terénu. Zemina bude ukládána v nejbližším okolí tůní, a to tak, aby neovlivňovala odtokové poměry v území. Nebudou budovány žádné technické objekty, tudíž nebude možné výšku vodního sloupce v tůních uměle ovlivňovat. Množství vody v tůních se bude odvíjet od přirozeného kolísání hladiny podzemní vody. Tůně budou mít nepravidelný tvar, dno ani břehy nebudou nijak zpevňovány,“ popsal záměr předseda Lužánku Filip Šálek.

O nás redakce

redakce

Mohlo by se vám líbít

Břeclavské školy za Velké války

BŘECLAV / Městská knihovna Břeclav středa 10.4.2024/ 18:00 Historická přednáška PhDr. Ludislavy Šulákové z cyklu Břeclavsko …