Zapomenutá výročí – 430 let od zavedení gregoriánského kalendáře V Českých zemích

Gregoriánský kalendář, přesněji „juliánský kalendář s gregoriánskou korekcí přestupnosti“, je v současnosti celosvětově používaný systém pro počítání času (kalendář).

Řadí se mezi solární kalendáře. Byl zaveden v roce 1582 papežem Řehořem XIII., jednotlivé země jej zaváděly postupně v následujících letech. Gregoriánský kalendář nebyl všude přijat ihned. Stanoveného dne byla reforma provedena jen v některých katolických zemích – větší části Itálie, Španělsku, Portugalsku a Polsku. I v těchto zemích ovšem v některých místech zavedení reformy přinášelo veliké potíže, prostí lidé důvodu reformy nerozuměli a někteří se dokonce domnívali se, že jim vypuštěné dny byly ukradeny. Problémy způsobilo také obtížné vypočítání daní, mezd apod. V sousedních rakouských zemích se gregoriánský kalendář zavedl o pět let později v roce 1589. Oproti tomu v zemích s převládajícím protestantským obyvatelstvem na reformu přistupovaly mnohem později a nejednotně a navíc v různých ročních obdobích. V některých zemích byla tato korekce přijata až ve 20. století.

Gregoriánský kalendář je oproti juliánskému kalendáři, který opravil, podstatně přesnější v průměrné délce roku – zatímco juliánský kalendář má oproti astronomické skutečnosti (tropickému roku) odchylku 1 den každých 127 let, u gregoriánského kalendáře tato odchylka činí 1 den přibližně každých 3300 let. Reforma se týkala prakticky jen vkládání a nevkládání přestupných dnů a srovnání začátku roku s dobou nicejského koncilu resp. Julia Cesara. Netýkala se letopočtu ani uspořádání dnů během roku a dělení roku na měsíce a týdny, které převzala z předchozího období beze změny. Nešlo tedy o komplexní přestavbu kalendáře, ale jen o dílčí změnu. Komplexní racionalizační přestavby jsou tématem diskusí, ale zkušenosti s gregoriánskou reformou vedou k poznatku, že hlavní podmínkou úspěchu případné komplexní racionalizace je současné provedení v celém (nebo téměř celém) propojeném světě.

V Čechách původně pražský arcibiskup Martin Medek z Mohelnice oznámil změnu data ze 14. na 25. listopadu 1582. Jeho návrh však protestantsky smýšlející obyvatelstvo, šlechta i astronomové odmítli. V roce 1583 přijetí nového kalendáře zamítl i zemský sněm.

Reformu tak realizoval svým mandátem ze 3. prosince až Rudolf II. (skok z 6. ledna na 17. leden 1584) již bez ohledu na sněm. Ve Slezsku byla změna provedena z 12. ledna na 23. ledna 1584. Moravští stavové ale mandát neuposlechli a dále na Moravě platil Juliánský kalendář. Druhé císařské rozhodnutí v červenci téhož roku, tedy roku 1584 již odmítnout nemohli a kalendář byl zaveden i na Moravě (po 3. říjnu následoval 14. říjen). Protože na kalendáři závisí výpočet data Velikonoc, v Čechách se v roce 1584 slavily Velikonoce o čtyři týdny dříve než na Moravě. V Uhrách, tedy i na Slovensku, se kalendář změnil až roku 1587, kdy po 21. říjnu se psal 1. listopad.

Ing. Jaroslav Raclavský, předseda Vlastivědné společnosti regionu Břeclavsko

veleslavin-prijeti-kalendare-v-cechach

 

O nás redakce

redakce

Mohlo by se vám líbít

Svět kostiček – SEVA POHÁDKA

BŘECLAV / Městské muzeum a galerie / Muzeum pod vodárnou 21. 2. – 5. 5. …