Jaroslav Raclavský Ing. –Vlastivědná společnost regionu Břeclavska z.s.
V letošním roce si připomínají skoro všechny školy v naší republice svůj vznik a to při příležitosti oslav 100 let vzniku republiky.
Také v Břeclavi probíhají oslavy a to 100 let gymnázia i obchodní akademie. Přitom se v Břeclavi trochu pozapomnělo na vznik mlynářské školy.
První mlynářská škola vznikla již v roce 1911 v Úsově na severní Moravě. Ta byla však z technických důvodů přeložena v roce 1914 do Břeclavi, do dodnes dominující budovy na pravém břehu řeky Dyje, nyní Komenského nábřeží
Byla to škola s německým vyučovacím jazykem a za její odnož se historicky pokládá obdobná škola v rakouském Welsu u Lince. V roce 1919 po vzniku ČSR se škola v Břeclavi změnila na Městskou odbornou školu mlynářskou s českým vyučovacím jazykem. Historicky prvním ředitelem školy byl Ing. Karel Branberger.
Po vzniku Československé republiky byla mlynářská škola v Břeclavi jedinou školou svého druhu v celém státě a svou kvalitou nabyla brzy mezinárodního významu, a tak každoročně zde studovali posluchači z Jugoslávie, Polska, Rumunska, Bulharska, Litvy, Rakouska, ale dokonce i z Argentiny a USA. Ve 30. letech zde byl otevřen i studijní obor lékařský.
Vývoj této školy v tzv. břeclavském období se kryje s dobou Masarykovy první republiky a znamenal postupný rozmach a získávání příznivého ohlasu v odborné veřejnosti. V roce 1922 se z ní stala škola státní a učitelé byli převedeni do kategorie státních zaměstnanců. Další důležitou změnu přinesl rok 1929, kdy na škole byl zřízen pekařsko – obchodní kurs . V souvislosti s tímto rozšířením výukových možností a souběžným vybavením se v roce 1932 škola úředně změnila na Státní československou odbornou mlynářskou a pekařskou školu v Břeclavi. Vedení školy se podařilo získat a udržet kádr dobrých odborníků s praxí, a proto svou úrovní brzy získala na věhlasu, především jako dobrá průprava pro vedení rodinných podniků, živností (mlýnů, pekáren). Základní formou studia (kromě kursů) bylo dvouleté studium pro zájemce vyučené v oboru.
Velmi obtížný úsek představuje v dějinách školy doba německé okupace, která byla příčinou v podstatě dvojího stěhování školy a jejího přechodného úpadku. V roce 1938 po připojení pohraničních území včetně Břeclavi k Německu byla škola urychleně přemístěna do Brna a po rozbití samostatného státu 15. března 1939 se česká státní škola stěhuje z Brna do Pardubic, města s bohatou mlynářskou, pernikářskou a pekařskou tradicí. Škola zde však přežívala z počátku v provizorních podmínkách a nakonec byla v roce 1943 uzavřena. Velkým předělem ve vývoji obnovené školy přinesl rok 1945, kdy se podařilo pro potřebu školy získat v Pardubicích moderní budovu původně průmyslového muzea ve středu města Za finanční pomoci státu a jiných institucí, např. firmy Prokop a synové, která měla na řádném umístění školy v Pardubicích stěžejní zájem, a nadšené svépomocné činnosti zaměstnanců a žáků byla budova v krátké době zadaptována pro potřebu specifické a monotypní školy a tak tato škola zůstává již dodnes v Pardubicích. Tato škola od svého vzniku, od roku 1914 až dodnes, přispěla dobré pověsti a pokročilosti české řemeslné, průmyslové a technologické úrovně. Za dobu své existence vychovala téměř osm tisíc odborníků mlynářského, pekařského, cukrářského, krmivářského oboru, později obecně potravinářského zpracovatelského průmyslu.
Pozn.
Po dobu druhé světové války v její budově v Břeclavi působily německé školy, mj. i dvouletá škola obchodní. Dne 20. 11. 1944 byla budova této školy poškozena náletem anglo-amerických spojenců. Po osvobození byla v ní otevřena Střední průmyslová škola, jež zahájila dne 5. listopadu 1945 vyučování a působí zde dodnes.
fota z archivu Pavel Březina Prof. Ing. CSc