Tak se nám tuhle zase zašprtlo projednávání zákonů, protože se poslanci handrkovali o své platy. Celkem to chápu, vždyť kdo by nechtěl dělat stejně a dostávat víc. Nejen politici, ale i soudci, učitelé a další státní zaměstnanci si v posledním čtvrtstoletí navykli, že plat je něco, co stále roste. A většinou tomu tak i bylo, zatímco v soukromém sektoru to až tak samozřejmé nebylo a není. Jenže podle ekonomů by také měly růst ceny, aby byla přiměřená inflace, protože ta prý prospívá ekonomickému růstu. To už mi moc smyslu nedává. Když porostou souběžně stejným tempem ceny i platy, budou sice na cenovkách i na našich účtech větší cifry, ale ve skutečnosti na tom budeme pořád stejně. A za pár let budeme za chleba platit tisíce, jako kdysi Italové svými lirami.
Jiří Holobrádek