„Vyhrát titul díky mému gólu je prostě nejvíc“, zasnil se, spokojený Dalimil Mikyska

Rozhovor Jany Vališové k letošnímu Memoriál Ivana Hlinka Cupu, tedy letos již pod novým názvem „Hlinka Gretzky Cup“

 Hockey Canada a Oilers Entertainment Group s podporou Českého svazu ledního hokeje a Slovenského svazu ledního hokeje oznámily, že prestižní mládežnický turnaj U18 – Ivan Hlinka Memorial Cup byl přejmenován na Hlinka Gretzky Cup a uskuteční se ve dnech od 6. do 11. srpna v kanadských městech Edmonton a Red Deer. Na základě dohody uzavřené do roku 2022 se turnaj uskuteční vždy v lichých letech (2017, 2019, 2021) v České republice a na Slovensku, zatímco v sudých ročnících (2018, 2020, 2022) v Kanadě. Historicky nejúspěšnějším týmem turnaje je Kanada, která ovládla 21 z 27 ročníků. Česká republika v loni v srpnu téměř navázala na největší úspěch v podobě zlata z roku 2016, když až ve finále nestačila právě na Kanadu.

 Náš minulý rozhovor vznikal v roce 2016 a to v samém začátku MIHC, tehdy jsi ještě nevěděl, že turnaj vyhrajete, i když o placce, jak se říká, jsi mluvil, když budete makat a makat. Nakonec to vyšlo, vzpomínáš si ještě na samotný turnaj a na atmosféru těsně po vítězném zápase? Oslavy, děti na ledové ploše, všichni se s tebou chtěli vyfotit.

Vzpomínáme všichni, byl to pro nás obrovský zážitek. Také to byl samozřejmě trošku větší turnaj, než na který jsme byli doposud zvyklý a ještě na domácí půdě. Všechno bylo super.

MIHC tedy  HGC  se letos hraje v Kanadě. Co říkáš na tento nový model, kdy se bude střídat sudé roky Kanada a liché Česká republika, uvidíme, zda Břeclav.

Jak jsme si všichni mohli všimnout je to určitě prestižní turnaj pro celý svět, a já si myslím, že je to určitě krok dopředu. Také lidé v Kanadě uvidí jaký je to dobrý turnaj a konkurence bude čím dál větší. Břeclav by si měla turnaj určitě ponechat, je to velký kulturní zážitek, vlastně největší, co já teda můžu říct, jako sportovec. Bylo by škoda, kdyby tu turnaj nebyl.

Uplynul nějaký čas, změnil ses? Tehdy jsi říkal, že tak jako každý hokejista je Tvůj cíl určitě NHL a samozřejmě ještě seniorský národní tým, to stále platí?

Samozřejmě stále to platí, ale teď můj první cíl a to nejdůležitější je dostat se do prvního týmu Komety a pak uvidíme, jak to bude dál.

Právě probíhá finálová série extraligy ledního hokeje, kde je po roce opět Kometa Brno, jak to prožíváš?

Prožívám to jako každý rok, samozřejmě na to koukám. Naše tréninky jsou právě po A mužstvu, takže jsme s hráči v kontaktu. S klukama z juniorky se budeme dívat a já jim určitě držím palce, to je jasné.

Na soupisce A týmu figuruje také tvoje jméno, v přípravě si odehrál 6 zápasů (1 as.), v sezoně pak dva – v listopadu a v lednu s bilancí +1 bod. Více prostoru si nedostal, je to pro Tebe úspěch nebo naopak?

Těžko se to posuzuje. Samozřejmě ty dva zápasy pro mě byly úspěch, ale přišlo zranění a to hrálo velkou roli, takže je to pro mě to sice úspěch, ale zároveň i velké zklamání že jsem toho neodehrál víc.

Bylo to tím zraněním?

Všechno je to možné, samozřejmě nedokážu říct, jak by to bylo, kdybych nebyl zraněný. Musím se tam zapracovat a ukázat, že je ve mě víc, než trenéři si myslí.

Jakého charakteru vlastně bylo tvé zranění?

Měl jsem zlomený malíček na pravé ruce, byl jsem měsíc a půl mimo hru.

Jaká byla sezona v Třebíči, která hraje 1. WSM ligu, vyšla podle tvých představ? Jako tým jste do vyřazovacích bojů neprošli, bylo to zklamání? Tvoje statistiky –  31 Z, 3G, 2A

Půlka sezony byla podle představ, pak už to nebylo ono, začali jsme hrát hokej nahoru, dolů. Ta sezona byla všelijaká, ale zase jsme si zkusili všechno. A je to velká zkušenost pro nás mladé hráče, a aspoň víme, jak se k tomu máme postavit.

Po tom zranění, kdy mi to navíc pomalu srůstalo, jsem ani já nebyl spokojený. Přestal jsem pak hrát přesilovky a už body nebyly.

Jak to máš se školou, stále studuješ v Kladně? Takže pořád tak cestuješ? Břeclav, Brno, Třebíč, Kladno. Jak často se vyskytuješ v Břeclavi, scházíš se stále s kamarády a co doma? Minule jsi říkal, že doma jenom jíš a spíš, to pořád platí?

Studuju v Kladně, kam přijedu tak 3x za pololetí a většinou dám všechny zkoušky v pohodě. Cestoval jsem dost, hlavně na začátku sezony, pak jsem hrál v Třebíči, kam jsem jezdil z Brna, kde jsem podle situace přespával.

Když jsem pak hrál za juniorku tak už jsem byl v Břeclavi častěji, někdy i půl dne doma.

V brance Třebíče často nastupoval tvůj kolega z extraligy juniorů brankář Lukáš Dostál a kvarteto útočníků Vojtěch Střondala, Adam Gajarský, Karel Plášek a Matěj Svoboda. Všichni nyní odlétají do Ruska na MS do 18 let. Kapitánem celého výběru navíc bude obránce Libor Zábranský mladší. Jaké máš vztahy s ostatními, měl tým opravdu takovou sílu?

S klukama, dá se říct, že ze všema se znám velice dobře a vztahy mezi sebou máme dobré. Ano, tým tu sílu měl.

Někteří z tvých kolegů odešli do zahraničních juniorských lig, např. kanadských, ať už Filip Král nebo Libor Zábranský, Tobě se nic takového nerýsovalo?

Ne nerýsovalo, já jsem chtěl zůstat v Kometě a vybudovat si nějaké místo.

Nedávno proběhly tiskem tvé reakce na vítěznou branku, kterou jsi vsítil v prodloužení. Řekl jsi, že takový gól jsi stoprocentně ještě nedal. Byla to pro tebe asi velká euforie. Nepřipadáš mi ale jako člověk, který dává city nějak najevo.

No, já nedával jsem to nějak najevo. Ono hlavně když jsem ten gól dal, tak jsem z toho byl spíš zaskočený. Je to obrovská euforie a člověk o sobě asi v tu chvíli ani neví. Všichni na nás naskákali a pak už byly jen oslavy. Vyhrát titul díky mému gólu je pro mě nejvíc.

V průběhu sezony jsi tedy nastupoval za Třebíč, v závěru pak v extralize juniorů, kde si vystřelil ten oslavy vyvolávající gól, dále také v reprezentaci 18 a 19.  Jak se ti v reprezentaci vůbec dařilo? Vloni v dubnu jsme tě mohli vidět na Slovensku s 18 na mistroství světa.

V reprezentaci se mi docela daří, na devatenáctku jsem přijel s celkem dobrou formou, to nebylo vůbec špatné.  Na tom MS 18 jsem nehrál první zápas, ta forma nebyla vůbec dobrá, pak se dva kluci zranili, dostal jsem šanci a už jsem je nepustil zpátky do kádru.

Jako tým jste myslím nedopadli moc dobře.

No, nedopadli jsme moc dobře, prohráli jsme čtvrtfinále v prodloužení s Finskem a celkově skončili sedmí.

Na začátku dubna ses měl představit s devatenáctkou na turnaji 4 zemí v Hodoníně, nakonec se trenéři rozhodli nechat tě v juniorce Komety a to se vyplatilo.

Ano, je to tak, trenér Varaďa rozhodl, že zůstanu v juniorce.

Předpokládám tedy, že další tvou metou bude asi jednoznačně MS 20, které se letos bude konat kanadských městech Vancouver a Victoria, vloni Ti účast unikla, bylo to pro tebe zklamání?

Na to se těžko odpovídá, tak samozřejmě zklamání to bylo. Já jsem doufal, že tam budu, bohužel se mi to nepovedlo a teď mám ještě jednu šanci, kterou musím využít.

Opět se zeptám, jaké jsou tvé cíle do budoucna?

Můj největší cíl extraliga, NHL, to je samozřejmě sen každého hokejisty, ale teď extraliga a to je první krůček do NHL.

Na závěr Ti přeji hodě zdraví, děkuji za rozhovor a budu se těšit na další.

Děkuji, také se budu těšit, mějte se hezky.

Jana Vališová

O nás redakce

redakce

Mohlo by se vám líbít

Hudební středy U Kapra: Jazz Petit (jazz, Mikulov)

BŘECLAV /  Letní terasa Pod Zámkem 8. ročník pravidelných letních koncertů Mikulovská pětice zkušených jazzmenů se …