V Tagasylu, který Jiří Chmel založil roku 1993 hned vedle, se pravidelně konají výstavy. Foto: © Magdalena Schluckhuber

Vídeňský klub plný Čechů

Vídeň – Vídeňský klub Nachtasyl (Noční azyl) byl koncem 80. let útočištěm mnoha českých exulantů a signatářů Charty 77. V tomto lokále československý underground našel svůj další život.

„Ve Vídni vycházely exilové noviny Paternoster a my jsme potřebovali místo, kde bychom se mohli setkávat. Pronajal jsem prostory a tak vznikl Noční azyl.“ Tak prostá je historie vzniku jednoho z nejlegendárnějších klubů ve Vídni podle jeho zakladatele a vlastníka Jiřího Chmela. Za tímto klubem se však skrývá mnohem víc. V Nočním azylu se odehrával kus československých dějin a ty tu dodnes opakovaně ožívají.

Jiří Chmel si v Československu odseděl 18 měsíců ve vězení. Ve své vlasti se delší dobu pohyboval v prostředí undergroundu a podepsal Chartu 77, petici proti porušování lidských práv komunistickým režimem v Československu. Po jeho propuštění probíhala v zemi právě akce StB nazvaná Asanace. Tato akce měla rozbít hnutí československých aktivistů. Hrozily vysoké tresty. Odpůrci režimu museli snášet psychický a zčásti i fyzický nátlak. Mnoho příslušníků kulturního undergroundu bylo donuceno k emigraci, vzali jim pasy.

Tak tomu bylo i v případě Jiřího Chmela. V roce 1982 se svou rodinou odešel do Vídně. Pracoval nejdříve jako nástrojař v malé firmě. Později se stal vlastníkem hospody – 1. září 1987 založil klub Nachtasyl.

Otvírací hodiny slavné vídeňského hospody Nachtasyl. Foto: © Magdalena Schluckhuber
Otvírací hodiny slavné vídeňského hospody Nachtasyl. Foto: © Magdalena Schluckhuber

Pro mnoho lidí opravdová vídeňská atrakce

Jiří Chmel vyhlásil v okruhu svých přátel soutěž, chtěl, aby jeho hospoda měla originální název. Zvítězil nápad jednoho emigranta, kterému se podařilo najít útočiště ve Švýcarsku. „Slovo ,azyl‛ v názvu dobře vystihovalo naši situaci,“ říká Jiří Chmel. Většina hostů se totiž do Rakouska nevystěhovala dobrovolně.

Z Nachtasylu se rychle stal populární vídeňský klub, významné místo pro setkávání českých emigrantů ve Vídni a místo, kde dál žil československý kulturní underground. V klubu vystupovalo mnoho známých exilových hudebníků jako například Karel Kryl, Svatopluk Karásek nebo Vlastimil Třešňák, mohli zde vystavovat malíři a konala se tam různá čtení. Mezi stálé hosty patřil například spisovatel Pavel Kohout a také pozdější český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. „Nachtasyl znali čeští emigranti v celé Evropě,“ říká Chmel. Je hrdý na to, že jeho hospoda je pro mnoho lidí opravdovou atrakcí rakouského hlavního města. „Kdo nehrál v Nachtasylu, jako by nebyl,“ prohlásil v roce 2010 výstižně Vlastimil Třešňák v jednom interview pro ZDF. Třešňák sám hrál v roce 1987 při zahájení provozu tohoto sklepního klubu.

Po převratu v roce 1989 přijížděly do Vídně české undergroundové kapely – a vystupovaly samozřejmě v Nachtasylu. Jiří Chmel zmiňuje především kapely Plastic People of the Universe, DG 307 nebo Psí vojáky. Zvány byly také rakouské kapely z alternativní hudební scény. Po návratu mnoha Čechů do vlasti v 90. letech se však skladba hostů proměnila, „většina návštěvníků klubu je teď z Rakouska, Češi přicházejí už jen ojediněle“.

 

V Tagasylu, který Jiří Chmel založil roku 1993 hned vedle, se pravidelně konají výstavy. Foto: © Magdalena Schluckhuber
V Tagasylu, který Jiří Chmel založil roku 1993 hned vedle, se pravidelně konají výstavy. Foto: © Magdalena Schluckhuber

Někdy je to ještě jako kdysi

Z politického centra se stal lokál, který hostí pestrou směsici intelektuálů, umělců, studentů a pankáčů. „Čeští studenti znají Nachtasyl často z vyprávění a mají radost, že je to tu máme levné,“ říká Chmel. Publikum se sice proměnilo, ale zařízení klubu je stále ještě stejné jako v roce 1987.

Pro Jiřího Chmela je dnes Nachtasyl místem, kde může prezentovat českou kulturu. V klubu Tagasyl (Denní azyl), který Jiří Chmel otevřel v přízemí stejné budovy v roce 1993, se pravidelně konají výstavy. Ve sklepním prostoru stále ještě vystupují české (undergroundové) kapely, i když v nepravidelných intervalech. „To je pak jako kdysi – a klub je zase plný Čechů a přátel.“

Magdalena Schluckhuber
překlad: Yvona Vašíčková

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
listopad 2014

O nás redakce

redakce

Mohlo by se vám líbít

Vánoční muzika

VALTICE / Klášterní kostel Valtice 3. 12. 2022 začátek od 18:00 Účinkuje MUSICA ANIMAE a …