Novoroční večeře v předvečer čínského Nového roku („Večer rozloučení“)

VÁNOCE, NOVÝ ROK A SVÁTKY JARA V ČÍNĚ

Úryvek z nové knihy (Jiho)východní Asie – můj šálek čaje aneb Čínský jazyk a rýže – můj denní chléb: Zážitky a postřehy českého studenta z dlouhodobého studijního pobytu v Číně:

I přes skutečnost, že největší továrna na hračky a vánoční ozdoby neleží někde na severním pólu, nýbrž se nachází v zaprášených výrobních oblastech vzdálené asijské země, v Číně se svátky klidu a míru oficiálně vůbec neslaví. Proč? Odpověď je nasnadě.

 Vánoce

 Vánoce jsou totiž svátkem, který v Číně postrádá oficiální status (historické a náboženské hledisko) a jenž se dodnes nepovažuje za významnou událost roku, tedy mimo komunitu mnohých čínských křesťanů. Na ulicích, a zvláště pak v prostředí nákupních center či většiny mezinárodních hotelů, si sice nemůžete nevšimnout poněkud kýčovité vánoční výzdoby po vzoru Spojených států, ovšem tímto pro „Potomky Draka“ nejoblíbenější evropské svátky začínají a vesměs i končí. Vánoční stromeček, zabalené dárky, směsice ozdob a pestrobarevných vánočních řetězů, vánoční hvězdy, sobi či bělovousý Santa s tlustým černým opaskem přes vypouklé panděro, který se promenáduje v sáních anebo se zdviženou rukou a vakem dárků na zádech jakoby volá: „Hou, hou, hou, veselé Vánoce!“… To vše se tváří poměrně „věrohodně“, zvláště, když se v nákupních centrech pro dobarvení „sváteční atmosféry“ rozeznívají i anglické nebo čínské koledy (vlastně původem anglické vánoční písně přezpívané do čínského jazyka) a mnohdy v už tak těsných nákupních uličkách jsou přítomny i spousty lidí. Není to však snad ani tím, že by davy Číňanů svědomitě plnily roli „vzorných vánočních rodičů“, již se právě shánějí po něčem, čím by naplnili punčochy u krbu a udělali tak radost svým malým ratolestem. Naopak, naprostá většina čínských domácností si totiž vánoční stromeček, natož pak punčochu na dárky, vlastně vůbec nepořizuje. Shon, který v zemi přes období Vánoc panuje, pramení spíše z iniciativy „agresivních“ kampaní místních obchodních řetězců s cílem nalákat co nejvíce zákazníků na vánoční „výprodeje“. Zdá se však, že převážně ziskuchtivými obchodníky navozená konzumní atmosféra vánočních svátků dosud nepřekračuje jisté kulturní „zábrany“ a slouží místním spíše jakožto určité zpestření mnohdy dlouhého zimního období. Na vesnicích se totiž tradičně Vánoce neslaví vůbec, ve městech si pak zejména mladí Číňané, studenti anebo i kolektiv zaměstnanců dokáží vyrazit na společný „vánoční“ oběd či večeři. Přes svátky klidu a míru se pracuje a studuje jako obvykle. Na Štědrý večer si pak příslušníci spíše mladších generací mohou vzájemně předat symbolické jablko, pomeranč anebo chuťově oblíbené pomelo (kříženec grepu a pomeranče).

Vánoční výzdoba v čínském obchodním centru
Vánoční výzdoba v čínském obchodním centru

Silvestr a Nový rok

 Oslava Silvestra a Nového roku není pro obyvatele Číny rovněž ničím zásadním. Spíše se jedná jen o „formalitu“ ve změně data, případně se ve větších městech po vzoru západních zemí pořádají také ohňostroje. V Čínské lidové republice se vedle později zavedeného „západního“ čili solárního kalendáře používá nadále i kalendáře lunárního (přesněji pak lunisolárního), dle nějž se slaví všechny tradiční svátky.

Čínský Nový rok

 Vůbec nejdůležitějším svátkem roku je pro Číňany, ale také pro obyvatele mnoha dalších asijských států, lunární Nový rok neboli čínsky Chun Jie [Čchun-ťie], tedy „Svátky jara“. Jak už sám název napovídá, touto významnou událostí se má oslavit konec zimy a příchod jara, a tím i přivítat počátek nového roku. Dle lunárního kalendáře připadá den čínského Nového roku vždy na první den prvního lunárního měsíce. Dle solárního kalendáře se pak datum čínského Nového roku pohybuje v rozmezí asi od 21. ledna do 20. února.

Každý lunární rok je pak ve znamení určitého zvířete (celkem dvanáct zvířat), jehož vlastnosti se údajně odráží i v příslušném roce. Číňané jsou velmi pověrčivým národem a věří, že osoba, jež se narodila v roce, který právě vládne, je více náchylná k negativním okolnostem, jakými jsou například nemoc, neúspěch, neštěstí a podobně. Tato „pověra“ je nicméně z části podporována i teorií tradiční čínské medicíny, která se domnívá, že každých dvanáct let dochází v organismu člověka k významnějším biologickým změnám či pochodům, a proto je vhodné „ve svůj rok“ o sebe lépe pečovat, více dbát na zdraví, nepřetěžovat organismus a nic nepřehánět. Číňané narozeni ve zvířeti, jež momentálně „drží uzdu“ a udává směr, se tedy většinou alespoň zčásti odívají do červeného. Je to totiž barva štěstí a zároveň také ochrany před zlými duchy a možným neštěstím. V období Svátků jara tak naleznete v obchodech i na ulicích pestrou nabídku červených ponožek, rudého spodního prádla anebo i různých červeně zbarvených ozdobných doplňků – opasků, náramků či třeba přívěsků. Tyto mají svému nositeli zaručit, že ve zdraví a bez sebemenších nepříjemností pohodlně přečká celý svůj „rodný rok“.

Průběh oslav

Oslava Svátků jara trvá zhruba týden – takzvaný „Zlatý týden“, kdy rodina tráví čas pohromadě, hoduje, dívá se na televizi, chodí na procházky, navštěvuje pouliční trhy a s nimi spojené novoroční „poutě“. Jelikož je to v celém dlouhém roce legálně povoleno pouze nyní, v hojné míře se odpalují ohňostroje a volně prodejné třaskaviny (zákaz v průběhu roku má částečně zamezit stále se zvyšujícímu znečištění ovzduší, a zároveň má zabránit ohrožování hlukem – při svatbách se však toto nařízení často porušuje). A to na důkaz vřelého přivítání roku nového a rozloučení se s rokem starým. Hluk z dělobuchů má rovněž za úkol odstrašit potenciální nebezpečí a neštěstí, které by mohlo s novým rokem přijít. Nejdůležitějším dnem celého roku je předvečer čínského Nového roku Chuxi [Čchu-si], v překladu pak „Večer rozloučení“, a samotný den Chun Jie [Čchun-ťie], tedy první den čínského nového roku (dle lunárního kalendáře). V předvečer čínského Nového roku se po obou stranách vstupních dveří vylepuje či zavěšuje takzvané „dvojverší“ (většinou zlaté nebo i černé znaky psané na červeném papíře), a to po každé straně dveří. Znaky vyjadřují přání do nového roku a mají zaručit rodinné štěstí a úspěch. Dnes se dvojverší kupují většinou v obchodech, kde si může zákazník vybrat přání, jež se mu líbí. Některé tradičněji založené rodiny a nemálo domácností na vesnicích si však i v dnešní době udržují zvyk ručního psaní „novoročního přáníčka“ (nejčastěji jej píše hlava rodiny). Po vylepení na domovní vstup si pak mnozí Číňané rádi porovnávají své „výtvory“ se svými sousedy a známými (zejména po obsahové stránce dvojverší). Současně se na hlavní dveře vylepuje i velký znak 福fu [fu] znamenající „štěstí“ (aby štěstí skutečně „dorazilo“, lepí se „naruby“ – homofonie). Takto ozdobené dveře vydrží po celý rok, tedy opět do posledního dne roku příchozího. V domácnostech, obchodech i jinde se také často zavěšuje Zhongguo jie [Čung-kuo-ťie] čili „čínský uzel“, což je spleť uzlíků z červených provázků. Čínský uzel má tvarem i barvou zajistit štěstí a ochranu celé rodině či přinést blahobyt a prosperitu obchodníkům.

Hovoříme-li o severní části Číny, přes den „Večera rozloučení“ tráví rodinní členové čas přípravou  jiaozi [ťiao-c’], což jsou v podstatě knedlíčky nebo taštičky z tenkého těsta (pšeničná mouka plus voda) plněné zpravidla vepřovým masem, pekingským zelím a zázvorem či čínskou pažitkou a vejcem. Do nádivky se mnohdy přidává i trochu sójové omáčky a tmavého octa, do nichž se již hotové knedlíčky při konzumaci také namáčí. Čínské knedlíčky jiaozi se připravují buďto vařením ve vodě, anebo osmahnutím na troše oleje na pánvi. Při přípravě se do vybraných novoročních taštiček jiaozi vloží po jednom kusu arašídy, drobné mince, čínské datle, nebo se přidá trochu cukru. Zhruba kolem šesté hodiny večerní se večeří. Na opravdu bohaté novoroční tabuli (v předvečer čínského Nového roku) přeplněné všemožnými dobrotami a hojností masa by rozhodně neměla chybět ryba  yu [jü], jakožto symbol štěstí a zároveň homonymum (stejně znějící slovo s jiným významem) k „dostatku“ či „nadbytku“ 余 yu [jü] (čili finančnímu i materiálnímu zabezpečení domácnosti). Knedlíčky jiaozi mohou tvořit součást této večerní hostiny, ovšem zpravidla se jim „vyhrazuje prostoru“ až o půlnoci (viz níže). Číňané z jihu země však místo taštiček jiaozi raději konzumují sladké, případně slané polévkové knedlíčky vyráběné z rýžové mouky (z lepkavého druhu rýže) zvané tangyuan [tchang-jüan]. Tyto se svou výslovností podobají výrazu tuanyuan [tchuan-jüan] znamenajícím „(znovu)setkání“ či „opětovné shledání“ (tedy opět po roce se všemi členy rodiny u jednoho stolu – na oslavy Nového roku se totiž domů vrací spousta Číňanů pracujících v jiných městech nebo i v zahraničí). Sladké knedlíčky tangyuan bývají plněné většinou arašídovou či sezamovou pastou anebo i jinou nasládlou náplní. O něco méně konzumované slané knedlíčky tangyuan mohou být plněny například bílou ředkví, vepřovým masem, houbami či nakládanou zeleninou. Jižní Číňané mají také ve zvyku konzumovat čínský novoroční dezert niangao [nien-kao], čili jakýsi zákusek z lepkavé rýže (v mnoha variantách). Čínský název rýžového dezertu je shodný s výslovností slovíčka 年高 niangao [nien-kao], doslova „vyšší rok“ nebo i „(věkem) úctyhodný“ (adresováno většinou ke starému člověku), a pojí se se smyslem slovního spojení 年年高升 niannian gaosheng [nien-nien kao-šeng] neboli „růst / povýšení rok co rok“. Tedy konzumací novoročního rýžového dezertu se má zajistit „vyšší“ čili lepší každý následující rok. V osm hodin večer začíná asi pětihodinový celostátní zábavný pořad, který sleduje snad celá země. Jedná se o jakousi obdobu našeho silvestrovského pořadu. Nechybí tedy vtipy, humorné scénky, vystoupení hudebních skupin, kouzelníků či zahraničních hostů. Kolem jedenácté hodiny večerní nastává špička v odstřelování ohňostrojů, dělobuchů, „světlic“ a prskavek. Průběh takové oslavy vzdáleně připomíná náš Silvestr, jen je o poznání živější a mnohem hlasitější. Před půlnocí je zapotřebí vstoupit do nového roku „čistý“, takže dle zvyků a tradic se každý člen rodiny musí zavčasu umýt a vyměnit si spodní prádlo i ponožky za nové. Ti, kteří vstupují do svého „rodného“ roku, se odívají do červených barev. Význam je asi takový, že nové ponožky v příchozím roce „zavedou na správnou cestu“. Za nové se mění i jídelní hůlky. Jelikož se v klasické čínštině pro označení dvanácté hodiny večerní (tedy půlnoci) užívalo výrazu „zi [c‘]“, jehož výslovnost je podobná poslední slabice slova „jiaozi [ťiao-c’]“, přesně o půlnoci by se měly konzumovat čerstvě připravené taštičky, neboť tyto přinesou do nového roku štěstí. Navíc ten, kdo pak při večeři v knedlíčku objeví některou z přidaných surovin či věcí (arašídy, mince, datle či cukr), bude mít v novém roce velké štěstí, anebo jej potká velký úspěch. Pokud najde minci dospělá osoba, čeká ji údajně úspěch finanční. Pokud však bude oním nálezcem dítě, toto pak v novém roce naopak hodně utratí. Cukr a datle mají nálezci zaručit „sladké“ a „hladké“ prožití očekávaného roku. K žádnému půlnočnímu přípitku většinou nedochází a spát by se nemělo chodit dříve než před dvanáctou hodinou.

V poslední den svátků rodina společně obědvá, opět knedlíčky jiaozi. Tentokráte prý proto, aby náplň uvnitř zabránila vypustit z úst do nového roku nepěkná slova. Na stolech jsou tradičně k vidění kuřecí i prasečí nožky („nahrabání“ si nějakých těch penízků navíc), a novodoběji kvůli své rudé barvě i rajčata (pomůžou živě a vesele strávit nový rok). Během těchto dní dostávají děti od svých rodičů i prarodičů kapesné. Na oplátku pak tyto přejí starším generacím zdravý a dlouhý život.

Novoroční plněné taštičky jiaozi [ťiao-c‘]
Novoroční plněné taštičky jiaozi [ťiao-c‘]
Zdeněk Chmelka

O knize:

 Plně barevná kniha s množstvím fotografií je z větší části cestopisem, ovšem zahrnuje i část naučnou. Autorova prvotina je obohacena o jeho vlastní, leckdy i humorné, zážitky, seznamuje čtenáře se studentským životem v cizím prostředí a soužitím s množstvím studentů různých národností, pocházejících ze všech koutů světa. V knize publikované rozhovory s občany Země Nebeského draka nabízí českému čtenáři jejich osobitý pohled na naši zemi…

Kontakt: mujsalekcaje2016@gmail.com (733 229 497)

 

 

 

O nás redakce

redakce

Mohlo by se vám líbít

Skvělá zpráva! Národní tým do 18 let chystá přípravu na nadcházející MS ve Finsku

Skvělá zpráva! Národní tým do 18 let chystá přípravu na nadcházející MS ve Finsku. Pozvánku …