Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
VALTICE – Ve čtvrtek 14. srpna otevřel valtický galerista Stanislav Schneider výstavu Šárky Radové, která zde potrvá až do pondělka 29. září. Úvodní slovo na vernisáži k výstavě pronesl akademický malíř František Hodonský.
„Především jsem rád, že se ukázka z díla Šárky Radové dostala zásluhou zdejšího galeristy pana Stanislava Schneidera sem, na jižní Moravu do Valtic. V roce 1999 jsem do jednoho z jejích katalogů napsal krátký text, který stále platí i dnes: Šárka Radová opustila tradiční keramické postupy a vydala se na riskantnější cestu směřující spíše do světa sochařského pojetí prostoru a hmoty. Její figurální náměty mají široký obsahový význam, kde se buď střetává realita se snem, nebo se naopak obojí propojuje do nečekaných dějových symbolů. Odevzdání se tělu a jeho poměrně směřující někam mimo tento rozporuplný svět se stalo dominantní námětovou polohou, která činí charakteristickou a výjimečně osobitou,“ uvedl František Hodonský.
„Grotesknost se v českém umění vyskytuje poměrně často. Vzpomeňme ze současníků Jiřího Načeradského, Karla Nepraše, Michaela Rittsteina, Jiřího Sopka atd. A sem můžeme rovněž zařadit i Šárku Radovou, ovšem v poněkud odlišné, křehčí názorové dimenzi a s žensky pojatým obsahem,“ popsal dílo Šárky Radové Hodonský. Výsledky její zajímavé práce ji přivedly k celospolečenskému uznání a zastoupení ve státních i soukromých galeriích u nás i v zahraničí. Její tvorba patří k tomu nejlepšímu, co současná česká a nakonec i evropská tvorba na poli keramické plastiky prezentuje.
Nejčastějším materiálem Šárky Radové je už od dob studií na VŠUP u profesora Otty Eckerta porcelánová hmota, která dovoluje i nejjemnější detaily jak v modelování, tak i v odlévání. Naopak robustní hrubozrnný samot umožňuje sochařské zpracování objemu v lapidárnějších formách. Třetím nejčastěji používaným materiálem je papírová hmota z barevných letáků a novin, hnětená s přídavkem pojidla. Propojená s keramikou autorku vede k nalézání zcela nových objevných motivů, s krajinnými výseky nebo v druhém plánu geometricky naznačeným prostorem. Nedílnou součástí plastiky či reliéfu je v mnoha případech polychromie, buď vypalovaná, nebo dodatečně kolorovaná, která zdůrazňuje a uzavírá tvar.
Šárka Radová měla také možnost seznámit se s novými keramickými postupy na mezinárodních sympoziích především v Číně, Itálii, Maďarsku, u nás v Karlových Varech, Bechyni a jinde. Byla přizvána i na kamenosochařská sympozia, např. v Kadani, Rakovníku či v Praze, kde si vyzkoušela vlastnosti opuky a pískovce. Ovšem keramické hmotě zůstala nadále věrná. Důležitou roli v její tvorbě bezesporu sehrála rodinná atmosféra, kdy mohla navázat na své rodiče, oba známé keramiky. Rodinná tradice ji přivedla k zodpovědnosti k řemeslu a tvůrčímu úsilí, bez kterého se poctivě smýšlející umělec neobejde. Je ve Sdružení výtvarných umělců- keramiků a dlouhodobou členkou spolku Umělecké Besedy, se kterými pravidelně vystavuje.
Galerista Stanislav Schneider otvírá výstavu Šárky Radové ve valtické Galerii Reistna. Foto: Renata Hasilová
