Okolí rybníka Apollo opravdu není dobrou reklamou Lednicko-valtického areálu. Foto: archiv

Smutná procházka kolem Apolla

Přišlo jaro a s ním i pěkné počasí, a tak jsme se s přáteli – důchodci vydali na vycházku k rybníku Apollo. Když jsme vyšli od autobusu směrem k Apolonovu chrámu, první, na co jsme narazili, byly polorozpadlé bývalé převlékárny či záchody (dnes už to poznat není), rezavý rozbitý stánek, tráva dlouhou dobu neposečená a v ní spousta použitých papírů. K Apollonovu chrámu jsou turisté lákáni jako k jedné z památek Lednicko-valtického areálu. Dá se z něj pěkně rozhlédnout, zvlášť když je pěkné počasí, ale nesmíte se moc dívat směrem dolů. Jdete-li dále cestičkou kolem rybníka, přijdete k další rozpadlé budově. Neuklizeného roští je všude kolem plno. Zato lavička za celou cestu kolem rybníka není ani jedna. Takže turista, zejména starší, si nemá kde odpočinout. Přitom by stačil i otesaný kmen, na kterém by se dalo chvíli spočinout, pokochat se pohledem na tichou hladinu rybníka a ptactvo. Druhá strana rybníka je rovněž dlouho neposečená, ani zde není žádné místo k odpočinku. Nevíme, kdo se má o toto území starat, ale mohl by se ten dotyčný aspoň zamyslet nad tím, co si řeknou cizí turisté, když si přijedou prohlédnout Lednicko-valtický areál, které propagujeme na každé zastávce autobusu. Snad by mu pomohlo, kdyby se jel podívat jen kousek za hranice s Rakouskem. Kdejaká malá památka má okolí vzorně upravené a všude jsou lavičky k posezení a odpočinku.
Už slyšíme i odpověď – že nejsou peníze. Ale vysečení trávy dvakrát do roka a otesání dvou nebo tří kmenů z poražených stromů není až takový finanční náklad. Chce to je ty finance, které k dispozici jsou, lépe rozdělit.

Anna Bartošová a Jarmila Novotná, Břeclav

O nás redakce

redakce

Mohlo by se vám líbít

Otevřené okno Petra Hanniga – díl 25. – Přivítání v klubu sedmdesátníků

Tak už to mám za sebou. Bál jsem se toho. Přivezli v limuzíně mého dlouholetého kamaráda …