Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
BŘECLAV – Srazy spolužáků nejsou ničím výjimečným, ale sraz, který se konal minulý pátek v Hotelu Imos, výjimečný byl.
Sešli se zde žáci tzv. „reichovské“ školy, jediné školy, ve které se i po připojení Břeclavi k německé říši v roce 1938 vyučovalo také česky.
„Když jsem chodila do 3. třídy, tak Němci zavřeli všechny české školy v Břeclavi. Naši rodiče ale bojovali u vídeňského starosty o obnovení české školy. To se jim podařilo, nejdříve se česky vyučovalo na dnešní průmyslovce, pak nás přestěhovali na „židák“ – do dnešního Lichtenštejnského domu a nakonec do Staré Břeclavi. Učilo se česky i německy, v jedné třídě byli žáci od 1. do 5. ročníku,“ popsala těžké časy druhé světové války Zdeňka Bachmanová, spolu s Olgou Přibylovou hlavní organizátorka pátečního setkání, na kterém se sešlo přes dvacet bývalých spolužáků.
Poprvé se absolventi „reichovské“ školy sešli před pětatřiceti lety, páteční setkání ale bylo poslední. „Předala jsem účastníkům poslední školní zprávu – vysvědčení, vzhledem k tomu, že naše další setkání už budou jen a jen soukromá. Diskuze probíhala v přátelském duchu, měli jsme ale také hodně co kritizovat, především dnešní politiku a otázky života důchodců, výši důchodů a také chybějící úctu ke stáří,“ uvedla Zdeňka Bachmanová, kterou zklamalo, že i přes příslib nepřišel účastníky pozdravit žádný zástupce břeclavské radnice. „Starosta Ryšavý ani vedoucí sociálního odboru Janíček nepřišli, i když byli oficiálně pozvaní, ani se neomluvili. Čekali jsme na ně s přípitkem tři čtvrtě hodiny a neustále je u dveří vyhlíželi, to si vůči nám, starým lidem, neměli dovolit,“ netají se zklamáním Zdeňka Bachmanová. Neúčast hostů z města byla ale jedinou vadou na kráse. „Bylo to setkání radostné a přátelské,“ shodli se bývalí spolužáci z těžkých válečných dob.
