Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
Jednou z nových tváří, která bude hájit barvy Břeclavi je Ivan Klauda
(41 let, 186cm, 94 kg) a pozvali jsme si ho na krátké povídání.
1.)Ivane, mohl byste se nám v krátkosti představit?
Hokej jsem začal hrát ještě v minulém století v Uherském Ostrohu, kdy byl československým prezidentem Gustav Husák a československý hokej vedl Zdeněk Andršt (smích). Největšího úspěchu v mládežnickém hokeji jsem zažil v Uherském Hradišti v roce 1989, kdy jsme se stali postupně mistry republiky sedmých tříd a následně i mistry světa v Berlíně.
Tento turnaj byl pro nás všechny jako mládež komunismu něčím neopakovatelným, krom toho, že jsme všichni poprvé viděla západní Německo, poprvé jedli tyčinky Mars, tak jsme hlavně ve finále porazili Rusko 5:2. Do dnes si pamatuji celý turnaj a téměř každý zápas. (Spoluhráčem mi byl i Miloš Gureň, který současně hraje za Uherský Brod a roky hrál ruskou ligu).
Následně jsem hrál extraligu dorostu v Olomouci a s Prostějovem postoupil do extraligy Juniorů. V roce 1994 jsem poprvé nastoupil za tehdy ještě vojenskou Kroměříž v 2 NHL. Postupně dále hrál 2 NHL za Šternberk, Šumperk a Uničov. Hokejovou hráčskou kariéru jsem ze zdravotních i pracovních důvodů ukončil v roce 2013.
Trenérskou kariéru jsem odstartoval v roce 1995 ve Šternberku a postupně prošel jako trenér celou mládeží. Dále jsem dělal dva roky šéftrenéra mládeže v Uničově a rok trénoval mládež v Šumperku. O vánocích 2007 jsem převzal jako hlavní trenér juniorku Šternberka. S týmem, který byl v té době na 6. místě jsem nakonec postoupil do 1 ligy juniorů. Nutno dodat, že největším tahounem týmu byl nynější jihlavský odchovanec Filip Hrbatý, nynější hráč a trenér mládeže v Břeclavi. Po této sezoně jsem už trénoval převážně jen muže, kdy jsem největšího úspěchu jako trenér dosáhl v Uherském Ostrohu. To jsme s podceňovaným týmem v roce 2014/15 celý krajský přebor vyhráli a následně (bohužel) s Kopřivnicí vypadli v kvalifikaci o 2 ligu. V této velmi úspěšné sezoně jsem měl možnost opět trénovat tahouny týmu, břeclavské hráče a to Filipa Hrbatého, současného trenéra Jakuba Klimoviče a Radima Lenkoviče. Všichni tři se také výrazně zasloužili o náš tehdejší společný největší úspěch Ostrožského hokeje.
2.) Kdy jste se poprvé dostal do styku s břeclavským hokejem?
Poprvé v mládeži jako protihráč Břeclavi. Na Břeclav mám jen samé dobré vzpomínky. Právě v „mistrovské sezoně“ v 7 třídě jsem jako hráč UH. Hradiště společně se spoluhráči porazil vaši 7. třídu tuším 57:0. Jsem moc rád, že v dnešní době je Břeclavská mládež už úplně někde jinde a takové výsledky vůbec nehrozí. Sám jsem se byl tuto neděli podívat na Břeclavskou mládež, která hrála v Ostrohu a musím uznat, že Břeclavi roste několik hokejových talentů. V mužích jsem se několikrát s Břeclavským hokejem potkal ve 2 NHL
3.) Co Vás vedlo k rozhodnutí znovu zahájit hráčskou kariéru?
Po loňské sezoně v Ostrohu jsem se rozhodl trenérskou kariéru přerušit. Možná se to nezdá, ale pokud trénování děláte na 100%, rozebíráte si každý trénink, každý zápas. Snažíte se ladit lajny co nejlépe k sobě. Chlapům děláte trenéra, ale kolikrát i psychologa, tak vás tato práce časem hodně vycucne. Já jsem cítil, že po třech náročných sezónách u mužů v Ostrohu potřebuji pauzu. Takže jsem se domluvil s vedením, že trénování na čas přeruším, jak dlouhá pauza bude, se uvidí. Nicméně po několika měsících volna mi začal hokej neskutečně chybět, v Ostrohu už byli nový trenéři a já začal přemýšlet, co dál. Hrát hokej s kluky v Ostrohu, které jsem roky trénoval, navíc pod novými trenéry psychologicky nejde. Takže, když jsem se dozvěděl, že Klima převzal muže v Břeclavi, zvedl jsem telefon a zavolal mu. Fyzicky jsem na tom věřím i ve svém věku dobře. Mé druhé povolání je fitness trenér, takže se celkem udržuji. Momentálně jen dávám dohromady poraněná třísla, ale věřím, že do prvního mistrovského utkání budu v pořádku. Dále to bude už jen na mé formě, zda jsem za 4 roky bez hraní všechno nezapomněl a trenérovi, jak mě bude věřit (smích).
4.) Krajskou ligu znáte z působení v Uh. Ostrohu. jak vidíte šance Břeclavi v nadcházejícím ročníku?
Popravdě jsem první dva tréninky moc optimistický nebyl, ale jak se více a více trénuje, více a více poznávám kluky v šatně, tak jsem přesvědčen, že máme 100% šanci být do 4 místa. V play off to pak bude o aktuální formě klíčových hráčů a počtu zraněných. Vždy, když jsem se v jednom týmu potkal s Filipem Hrbatým, Jakubem Klimovičem, popřípadě Radimem Lenkovičem a Michalem Gabriškou vždy to byla úspěšná sezóna….. takže se moc těším i na tento společný ročník. (smích)
5.) Jak vás přijala kabina?
Kabina úplně super, všichni kluci jsou v pohodě, kolektiv je v Břeclavské šatně zatím vynikající. Samozřejmě, že v sezóně až o něco půjde, se můžou přihodit nějaké „výměny názorů“, ale to k hokeji patří. Věřím, že všichni hráči už vědí jaké je jich místo a úloha v týmu. Máme v šatně zkušené hokejisty, talentované borce v nejlepším hokejovém věku a velmi nadějné mladé odchovance. Když si vše sedne, jak má……jsem přesvědčen, že sezóna bude úspěšná.
6.) Váš bývalý svěřenec Vám nyní dělá trenéra, jaké to je vyměnit si role?
S Kubou úplně v pohodě. Krom toho, že mi předal i jeho dres s číslem 19 (smích) má na hokej stejný pohled jako já, takže si velice rozumíme. Samozřejmě, když něco vidím, že by šlo „jinak“, tak řeknu svůj názor, pak je už jen na něm, jak můj názor pojme. Trenéra dělám 22 let, z toho muže jsem trénoval 5 let, jsou věci, na které trenér přijde až po nějaké době. Mě nikdo v trénování nepomáhal, ale já chci pomoct, možná už výkony na ledě nebudou jako dřív, nicméně jsem přesvědčen, že pomůžu týmu i jinak. Pokud bude Kuba chtít, vždycky mu řeknu svůj názor. Za dobu trénování mám soupeře přečtené si myslím skvěle. Dokážu velmi rychle pochytit herní taktiku soupeře a odhadnout, co by na něj platilo. Věřím, že spolupráce s trenéry, hráči a realizačním týmem bude v Břeclavi vynikající.
Děkuji za rozhovor a přeji v břeclavském působení spoustu úspěchů a spokojenost
Milan Zoubek
