Jaroslav Huťa

Rodný kraj – vyznání

Krátký rozhovor s Jaroslavem Huťou, M.F.A., rodákem z Charvatské Nové Vsi v předvečer otevření  jeho výstavy  “ Návrat ke zdroji “ v Lichtenštejnském domě v Břeclavi.

 Co je pro Vás rodný kraj :

Rodný kraj je pro mě místní podmanivá krajina – je to teplá, úrodná země s vinicemi, rybníky a pohádkovou architekturou nepodobnou bájné věčně svěží Arkádii 1). Jsou to ctihodní Lichtenštejni, lidé vysoké kultury, podnikaví a dobří hospodáři, kteří po dlouhá staletí vytvářeli kolem Lednice a Valtic jedno z nejkrásnějších míst na světě.

Jsou to pro mne blízcí lidé a sousedé. Jsou to Břeclaváci, kteří si na mne vzpomenou, i ti, na které myslím velice rád, a kteří možná už ani nejsou. Jsem moc vděčný, že mám spolužáky, kteří na mne nezapomněli, a se kterými se teď už každý rok scházím. Je to rodina mé kmotřenky v Charvatské a vzpomínky na to, co jsem v dětství a mládí prožil.

Jsou to i výtvarníci, kteří oslavili můj kraj, starší a mladší Hodonští, Strouhal, Urban a ti, které jsem znal spíš z jejich prací, jako je Sálava, Božek, Štefan, Fojt a Kolomazník. Je to také skvělý Gajdoš, který svým sgrafitem tolik povýšil „moji“ hudební školu. Působil v Lednici a pak v Mikulově, o něm a o malíři Kousalovi (také Moravák) měl národní klasik Max Švabinský prohlásit, že to byli jeho nejtalentovanější žáci.

 a dále:

Rodný kraj jsou pro mne jistě i lidové písně, kterými jsem se těšil dlouhá léta, strávená v cizině. Z citlivého uměleckého světa tak nemohu nevzpomenout „velkého ducha sjednotitele“ Jožku Černého. Vidím stále obraz z dětství, jak v podvečer na hlavním náměstí ( při nějaké manifestaci) vedle sebe stál ateista i katolík, ale oba zbožně čekali až Jožinek z balkonu zazpívá „Keď sem išel zrána“. To je moje Morava a můj kraj, ke kterému se tak rád vracím.

 Co je předmětem Vaší výstavy :

Výstava je výběrem prací a reprodukcí, které mám u sebe v Praze. Tykají se nejvíce témat, kterými se dlouhodobě zabývám. I když představují těžiště výstavy, chtěl jsem se dotknout i jiných druhů mé činnosti. Proto jsem zařadil čtyři reprodukce větších olejomaleb  které zde zastupuje sumu prací, které jsou poztráceny po světě (nejvíce je jich v Mnichově a Torontu), pár originálních kreseb a ilustrací (zkraje výstavy) reprezentují žánr, který bych mohl víc rozšířit, ale výstavní prostor je omezený. Jedná se o tušové kresby a temperové skici. Vystavené jsou fotografie realizací a zvětšené snímky reliéfů mých medailí. Zmenšeniny návrhů architektonických komponentů a detailů, které  byly částečně rušně kolorované, barvy jsou přibližné.

 Katalog k výstavě:

Přesto, že jej vydávám s podporou města Břeclav, s ohledem na krátkost času organizace výstavy, nebude k dispozici k zahájení výstavy, ale až začátkem července. Ihned k dispozici pro návštěvníky výstavy bude obsažnější leták.

 Vlastní výstava :

Výstava je umístěna  v „Galerii v podkroví“  v Lichtenštejnském domě v Břeclavi  a přístupná je  od 15. června  do 9. září. Slavnostní vernisáž je pak ve čtvrtek 14. června od 17:00 hod.

 Pokud chce návštěvník vědět  více o autoru výstavy a jeho díle, může se podívat na jeho webové stránky https://jaroslavhuta.weebly.com/

1)Arkádie byla podle řecké mytologie sídlem boha Pana. Obyvatelé této odlehlé oblasti byli už v klasických dobách vnímáni jako prostí pastevci, kteří žijí pohodovým životem stranou politických a obchodnických intrik. Vergilius tuto idealizovanou představu zobrazil ve své sbírce Bukolika. Barokní umění pak používalo Arkádii jako symbol návratu k půdě, Nicolas Poussin vytvořil slavný obraz Pastýři z Arkádie.

 

O nás redakce

redakce

Mohlo by se vám líbít

Rekonstrukce železniční trati si vyžádá uzavírku

BŘECLAVSKO: Práce budou probíhat o víkendech. Břeclavsko – Ve třech víkendových termínech budou probíhat uzavírky, které si …