il.foto, bořetický kroj

Prosebná procesí v Bořeticích

Při pohledu na kapličky, Boží muky, křížky a obrázky v polích u cest, jen málokoho napadne, že tyto dnes často zanikající drobné sakrální památky bývaly kdysi živou součástí venkovského života, zvyků a tradic.

Na konci dubna věnoval rolnický lid velkou pozornost úrodě na polích. Konal prosebná procesí, při nichž modlitbou a zpěvem prosil o hojnou úrodu a její ochranu před živelnými pohromami. Tato procesí navázala zřejmě na starší pohanské obřady. Dala obchůzkám polí nový, křesťanský obsah a využila při nich křesťanských symbolů – křížů a korouhví. Již ve starověkém Římě nosili při těchto obřadech obrazy bohů po polích a prosili o úrodu. Nová církev bojovala proti pohanskému pojetí těchto obchůzek. Vydávala různé zákazy, ze kterých bylo možno vyčíst, jaké ty tehdejší pohanské obřady byly. V průběhu staletí se konání těchto prosebných procesí ustálilo na den Sv. Marka (25. 4.) a někde i na tak zvané Křížové dny před pohyblivým svátkem Nanebevstoupení Páně v průběhu května.

V Bořeticích a okolí se tato procesí konala na svátek Sv. Marka. Tyto obřady měly kající ráz, kterým měli účastníci procesí dosvědčovat zbožný způsob života a skutky milosrdenství. V Bořeticích tato procesí byla uskutečňována po tři dny. Po skoré ranní mši se seřadil průvod s knězem, křížem a korouhvemi a každý den se šlo do jiného směru ke zpravidla 3–4 křížům nebo obrázkům. První den se šlo k Vrbici, po návratu do kostela bylo provedeno tzv. Požehnání. Druhý den se šlo k V. Pavlovicím, třetí den pak směrem na Němčičky.

V průběhu cest k jednotlivým zastavením se četla a zpívala litanie ke Všem Svatým. Kněz žehnal polím a zasetému obilí. Věřící do posvěceného obilí zabodávali drobné improvizované křížky. U každého kříže nebo obrázku se četlo evangelium Sv. Marka a zpívalo se:

Zachovej což jest na poli,
bychom toho užít mohli.
Pokoj a bázeň Boží,
ať se Tvá čest všude množí.

Oficiální zrušení prosebných procesí na svátek Sv. Marka přinesly až liturgické reformy po II. Vatikánském koncilu, ale s určitou benevolencí. Tam, kde se věřící rozhodli udržovat tento zvyk, nebylo jim bráněno. U nás a v celém okolí však k definitivnímu zrušení prosebných procesí došlo již po nástupu „bolševika“ v 50. letech. Změnu však nepřinesl ani jeho pád v roce 1989. V Bořeticích již v roce 1990 začal bývalý starosta Petrásek s opravami a stavbou nových křížů, obrázků a Božích muk. Každý rok jednu opravil nebo postavil novou. V roce 2000 postavil vlastním nákladem svou první Boží muku a v roce 2009 již třetí.

Podle vlastních vzpomínek a za pomoci pamětnic paní Veselé, Pešové,Podešťové a Kadlecové napsal

Václav Petrásek

O nás redakce

redakce

Mohlo by se vám líbít

Česká cesta od Masaryka k Babišovi

BŘECLAV / Městská knihovna Břeclav úterý 24. 9. 2019 / 18:00 Beseda s novinářem a publicistou Erikem …