Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
Břeclav – Od prosince přestane jezdit přímý vlak na trase Berlín-Praha-Vídeň známý jako Vindobona. Na lince Praha-Vídeň-Graz budou nově od letošního prosince zavedeny spoje Railjet, které pojedou v dvouhodinovém intervalu. Hamburg a Berlín s Prahou spojí rychlík Porta Bohemica.
Pětadvacet let po pádu Berlínské zdi a po krachu komunistického režimu skončí železniční spoj, který jako jeden z mála narušoval neprostupnou hranici mezi Západem a Východem. Od prosince přestane jezdit přímý vlak na trase Berlín-Praha-Vídeň známý jako Vindobona. „Toto spojení zaniká v souvislosti s novým dopravním konceptem na lince Praha-Vídeň-Graz, kde budou nově od letošního prosince zavedeny spoje Railjet v pravidelném dvouhodinovém intervalu,“ vysvětlil mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Railjety jsou moderní soupravy značky Siemens, které dráhy koupily za tři miliardy korun právě od Rakušanů.
OD BALTU NA JADRAN
Od konce 60. let až do první poloviny 90. let provozovaly Československé dráhy další slavný spoj – Meridian mezi Bělehradem a Berlínem, který projížděl Budapeští, Bratislavou a Prahou. A později jej z Německa protáhly až do švédského Malmö a ze Srbska až do Černé Hory, takže jeho trasa měřila přes dva tisíce kilometrů. V posledních letech své existence propojoval expres Berlín s bulharskou Sofií. Co se týče trasy do Německa, tu obslouží rychlík s názvem Porta Bohemica – ten spojí Hamburg a Berlín s Prahou, Brnem, Bratislavou a Budapeští.
„Pro nové vlaky Railjet Praha-Vídeň-Graz byl zvolen jednotný model pojmenování podle významných hudebních skladatelů, kteří mají vztah k Praze, Vídni, našim zemím. Název Vindobona nekoresponduje s tímto modelem. Nově se ale na trase objeví vlaky se jmény hudebních skladatelů, například Johann Strauss nebo W. A. Mozart,“ dodal Šťáhlavský druhý důvod konce Vindobony.
Plány na to, jak propojit středoevropské metropole, se uceleněji začaly rodit až po druhé světové válce. V roce 1951 vyjel vlak s názvem Mír, který začínal v Berlíně a končil v Praze. Vindobona, jejíž jméno je odvozeno od názvu starověkého keltského a později římského sídliště na území dnešní Vídně, začala fungovat v roce 1957, šlo o společný projekt Československých drah, východoněmeckých Deutsche Reichsbahn a rakouských Österreichische Bundesbahnen. Tím, že přímo spojovala dva komunistické státy s kapitalistickým Rakouskem, byla unikátní a rychle získávala na oblibě. Hodně ji využívali diplomaté a lidé, kteří cestovali ze Skandinávie do Rakouska.
Tomu, že v 60. a 70. letech nabyla Vindobona téměř ikonického postavení, pomohly i stroje, které ji tvořily. V pravidelných intervalech se na ní střídaly soupravy československé s těmi německými a rakouskými, původně na trase jezdily motorové jednotky, které od 80. let nahradily klasické vagony tažené lokomotivou.
V letech 1962 až 1964 se používaly bílomodré rakouské soupravy VT 5145 známé jako Modrý blesk. Tvář Vindoboně ale daly německé vlaky z let 1966 až 1979 – v Československu měly přezdívku delfín pro svůj aerodynamický tvar. Červenobílé stroje z vagonky ve Zhořelci dokázaly jet až 160 kilometrů v hodině a byly na svou dobu mimořádně luxusní a pohodlné. Byly k vidění i na trasách z Karlových Varů do Lipska a do Berlína.
Konec Vindobony není jedinou změnou, k níž České dráhy od prosince přistoupí. Změní se i názvy několika dalších tradičních spojů – do Ostravy už například nebude jezdit rychlík Leoš Janáček, ale Petr Bezruč. „O kompletních změnách budeme informovat v druhé polovině listopadu,“ dodal Šťáhlavský.
Luboš Kreč (ihned.cz)
Odjezd vlaku EC 172 Vindobona – Břeclav, 27.9.2014; autor: Trolejbusak265
