Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
BŘECLAV – V pátek 21. a v sobotu 22. listopadu se v kulturním domě ve Staré Břeclavě uskuteční již XXXI. Hudecké dny.
Zakladateli této významné břeclavské kulturní akce byli Josef Kobzík a Marta Ondrášková. V současné době je pořadatelem Slovácký krúžek Stará Břeclav ve spolupráci s Národopisným souborem Břeclavan.
Kdo se nám tedy letos v programu Hudeckých dnů představí? V pátek ve 20 hodin to budou dva folklorní soubory převážně s tanečně – pěveckými programy, a to domácí Břeclavan a Lipovjan z Lipova.
BŘECLAVAN
Národopisný soubor Břeclavan je jeden z nejstarších moravských folklorních souborů, je nositelem jména svého rodného města Břeclav, které leží v nejjižnějším cípu Moravy, na hranici s Rakouskem a Slovenskem. V kraji krásném, rovinatém, na soutoku řek Moravy a Dyje, v kraji vinné révy, která tak dobře podněcuje nostalgii táhlých písní i výbušnost temperamentních verbuňků.
Břeclavan vznikl v roce 1954 a ve svém repertoáru zachytil mnohé formy lidového umění svého kraje Podluží, ale také ty, které s ním bezprostředně souvisí: ohnivé párové tance sousedního Slovenska nebo pohraničních oblastí Dolních Rakous a některých dalších folklorních regionů Moravy.
Soubor dlouhá léta spolupracuje s Československým, později českým rozhlasem a televizí, natočil gramofonové desky, CD a se svým uměním navštívil téměř všechny evropské země. V roce 1985 se stal například laureátem festivalu ve Strážnici, velmi významná je jeho účast na mezinárodní folkloristické soutěži v Dijonu ve Francii v roce 1990, kde získal Náhrdelník burgundských vévodů, jednu z nejprestižnějších evropských cen této kategorie.
Během posledních let se soubor pravidelně zúčastňuje různých folklorních festivalů u nás i v zahraničí, kde se také umisťuje na předních místech. V roce 2005 získal hlavní cenu na folklorním festivalu v Šumperku, v roce 2006 pak dokonce tři ocenění na festivalu v tureckém Istanbulu – za nejkrásnější kroje, za nejlepší muziku a hlavní cenu festivalu.
LIPOVJAN
Folklorní soubor Lipovjan pochází z horňácké obce Lipov ležící v podhůří Bílých Karpat nedaleko česko-slovenské hranice. Horňácko je malý folklorní region čítající pouhých devět obcí. Oč je však menší svou rozlohou, o to je bohatší na tradice, kroje a písně.
Soubor Lipovjan vznikl v roce 1972 a za dobu své existence absolvoval desítky vystoupení jak v České republice, tak i v zahraničí – namátkou lze jmenovat například festivaly v Jižní Koreji, Francii, Itálii, Německu, Dánsku nebo Slovensku. Mimo jiné se soubor podílel i na natáčení dokumentu České televize o Leoši Janáčkovi a Vítězslavu Novákovi. V souboru se od jeho založení vystřídaly desítky tanečníků a tanečnic a v jeho čele stáli například Jan Miroslav Krist, manželé Dobroslava a Stanislav Jagošovi nebo František Jagoš zvaný „Kruciš“. Od roku 1983 až dodnes je vedoucím Lipovjanu Ladislav Jagoš – Jožíček.
V současné době má soubor asi třicet tanečníků a tanečnic ve věku od 15 do 30 let nejenom z Lipova, ale také z okolních obcí. Cílem souboru je udržování a podle možností rozvíjení tradiční lidové kultury. Proto také Lipovjan každoročně pořádá například Štěpánskou besedu u cimbálu, vánoční Zpívání u Panenky Marie v Háji u Lipova a jednou za dva roky je také organizátorem regionálního kola soutěže O nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku. Mimo to se také Lipovjan účastní tradiční fašankové obchůzky nebo se podílí na pořádání hodové zábavy.
V sobotu v 19.30 začne přehlídka cimbálových muzik Slovácka.
Letos si diváci poslechnou cimbálovou muziku OLiNa z Hodonína, cimbálovou muziku Michala Miltáka ze Strážnice, cimbálovou muziku Miroslava Minkse z Velké nad Veličkou, Ohnicu z Uherského Hradiště, cimbálovou muziku Vlasty Grycové ze Strání a domácí Gajdošskou muziku Jendy Huňaře ze Staré Břeclavi.
OLiNa
Cimbálová muzika OLiNa vznikla v roce 2002 ze zkušených muzikantů, působících jak v oblasti folkloru, tak vážné hudby. Název OLiNa vychází ze zkratky orchestr lidových nástrojů, neboť při koncertních vystoupeních nepoužívá kapela pouze klasické obsazení cimbálové muziky, ale snaží se využívat i jiných hudebních nástrojů, jakými jsou např. violoncello, akordeon, kytara nebo vozembouch. Doprovází rovněž národopisný Dubina, který působí při Domu kultury v Hodoníně.
Zakládajícími členy cimbálové muziky OLiNa jsou její primáš Viktor Procházka a cimbalista Martin Šiška. Viktor začínal v souboru Duběnka pod vedením známého pedagoga Pavla Čecha, spolu s Martinem byli dlouholetými členy cimbálové muziky Fialka při DK Hodonín, kterou vedl jako umělecký vedoucí Přemek Líčeník, známý primáš cimbálové muziky Slovácko z Mikulčic. Stejně tak vyrůstal ve Fialce i cimbalista Míša Grombiřík, který posléze působil v mladé muzice Folklorica spolu s klarinetistou Kubou Štefíkem. Druhá větev muzikantů CM OLiNa by se dala nazvat větví „klasickou“. Jedná se totiž o dlouholeté členy jak Komorního orchestru Jana Noska při ZUŠ Hodonín, tak Hodonínského symfonického orchestru. Jsou to Tomáš Běhal, Mirek Zachovalý a Přemek Březovič a jejich folklorní zkušenosti začínaly na gymnáziu, kde spolu s Viktorem a Martinem založili cimbálovou muziku Gymnázia Hodonín.
Cimbálová muzika OLiNa je dnes hudební složkou Národopisného souboru Dubina v Hodoníně. Spolu se Slováckým krúžkem Hodonín se snaží o zachování folklorních tradic v Hodoníně, jakými jsou např. podlužácké hody, fašaňk, apod. Celý soubor Dubina i přes svou krátkou dobu trvání podnikl několik tuzemských i zahraničních zájezdů, ze kterých jmenujme alespoň ty nejvýznamnější – Aramon 2004 (jižní Francie) a Stolberg/Harz 2002 (Německo).
STRÁŽNICKÁ CIMBÁLOVÁ MUZIKA MICHALA MILTÁKA
Strážnická cimbálová muzika Michala Miltáka byla založena v roce 1973 (tehdy pod názvem Písečan) a již od prvopočátků si vytvářela cílevědomě svoji osobitou tvář. Dramaturgicky staví na objevném a dosud málo hraném repertoáru, který zahrnuje také písně z vlastních sběrů v terénu. Přednes muziky je charakteristický především vokálně instrumentálním pojetím s dobrým technickým základem všech muzikantů a zejména společným hudebním prožitkem přetaveným do strhujícího emotivního temperamentního a dynamického projevu. Během dosavadního období existence prošla kapelou celá řada vynikajících muzikantů a zpěváků.
V současné době hraje v základním obvyklém nástrojovém obsazení – dvoje housle, klarinet, cimbál, violový kontr a kontrabas. Kmenovým repertoárem muziky jsou lidové písně ze strážnického Dolňácka, je však bohatě vybavena i repertoárem okolních regionů i vzdálenějších oblastí – Uherskohradišťska, Podluží, Kopanic, Slovenska i Maďarska
Během své dosavadní činnosti byla kapela pozvána k účinkování do téměř všech států Evropy a za svá vystoupení v České republice i zahraničí obdržela celou řadu uznání a ocenění. Na mezinárodním folkloristickém festivalu v italské Gorizii získala ocenění nejvyšší – Zlatou medaili za vynikající výkon. Při potřebě rozšíření programové nabídky si zve ke spolupráci řadu vynikajících zpěváků i malou taneční skupinu. Kapela zaujme také tím, že ve vhodných chvílích ráda sáhne i po bohatém repertoáru tanečním a populárním.
MUZIKA MIROSLAVA MINKSE
Muzika Miroslava Minkse z Velké nad Veličkou čerpá jednak ze sběrů písní Martina Zemana, Františka Bartoše, Františka Sušila, učitelů Martina Práška, Luďka Mikáče a Rudolfa Kynčla, ale především z vlastních sběrů. Kromě notových záznamů má k dispozici i množství nahrávek starých hudců a zpěváků, které jsou velkou inspirací. Vybírají písně a jejich varianty, které jsou méně známé, nebo úplně zapomenuté. Nepřehlédnutelnou je v muzice výborná zpěvačka a všestranná muzikantka Jiřina Miklošková, která se řadí mezi nejlepší horňácké zpěvačky. Příjmení Miklošek je mezi znalci horňáckého folkloru známé, především díky jejímu dědovi Janu Mikloškovi, dlouholetému hudci a zpěvákovi horňácké muziky Jožky Kubíka.
Miroslav Minks – primáš, zpěvák a sběratel lidových písní se narodil na Horňácku. Od dětství jej ovlivňovaly především originální tradiční harmonicky bohaté a melodicky zvláštní hudební formy. Písňový repertoár poznával nejprve v podání matky, zpěvačky a lidové výtvarnice a později mnoha dalších interpretů horňáckých písní, jakými byli Anna Šáchová, Anna Okenčáková, Matěj Miškeřík a Josef Pešek. Od roku 1982 vede vlastní hudeckou horňáckou muziku a snaží zúročit své poznatky z dlouhodobého výzkumu lidové hudby a zpěvu. Při interpretaci lidových písní vychází se svou muzikou z hluboce zažité tradice a osvojení si stylu starých horňáckých hudců.
OHNICA
Cimbálová muzika Ohnica z Uherského Hradiště vznikla na přelomu roku 2005 a 2006 původně jako doprovodné uskupení muzikantů na absolventský koncert, po kterém se rozhodli pokračovat dál. Tvář kapely se ustálila v roce 2010 a její obsazení tvoří převážně středoškoláci a vysokoškoláci. Muzika se zaměřuje převážně na interpretaci písňového a tanečního repertoáru hradišťského Dolňácka, dále celého Slovácka, ale nebrání se ani jiným regionům a žánrům. Vzorem pro ně jsou generace starších muzikantů a cimbálových muzik jako jsou Hradišťan, Cimbálová muzika Jaroslava Čecha a v neposlední řadě BROLN. Muzika vystupuje jak na domácí scéně, tak i v zahraničí a spolupracuje s folklorními soubory a sólisty z Uherskohradišťska.
Název Ohnica vzešel z termínu, který je možná dnes už v myslích lidí zapomenut. Znamená hořící trávu na poli v podzimním slunci. Avšak muzika se k tomuto názvu přiklání i z jiného hlediska, kterým je temperament a ohnivost hudebního projevu cimbálové muziky.
CIMBÁLOVÁ MUZIKA VLASTY GRYCOVÉ
Cimbálová muzika Vlasty Grycové vznikla v roce 1995 jako dětská hudecká muzika Husličky. V roce 2004 cimbálová muzika vydala spolu s Vlastou Grycovou, ženským a mužským sborem ze Strání CD Pod Javorinú. Vlasta Grycová je opravdovou zpěváckou legendou; známe ji především jako osobitou, nenapodobitelnou interpretkou balad a milostných písní uherskobrodských, hradišťských, kopaničářských a především straňanských. Nahrávky Vlasty Grycové patří k tomu nejvybranějšímu, co lze v oblasti lidové písně nalézt. A není v tomto snažení zdaleka sama. Má kolem sebe další nadšence, kteří jsou se straňanskou písní srostlí pevnými kořeny. Čas draní peří při svitu petrolejek je už dávno pryč, ale právě při poslechu písní a balad se můžeme na krátkou chvíli ponořit do osudů zbojníků, obětí tureckých nájezdů, chudých děveček. Zjistíme, že lidské touhy, radosti a smutky se zas tolik nemění a že dávné pravdy a moudrosti platí i dnes. Spoustu straňanských písní zaznamenal sběratel a etnograf Pavel Popelka ve sbírkách Řečeno písní a Příběhy v písních vyzpívané.
Mladou Cimbálovou muziku Vlasty Gricové ze Strání vede její dcera, primáška Anna Přikrylová a nebýt cimbalisty Jakuba Popelky, jednalo by se o čistě ženskou cimbálovou muziku. Tu v několika skladbách doplňují hosté Josef Můčka (viola), Jana Vintrová (violoncello), Pavel Popelka (gajdy), Marcela Trtková (cimbál), Jiří Chovanec (cimbál) a Radek Mahdal (malý buben).
GAJDOŠSKÁ MUZIKA ZE STARÉ BŘECLAVI
Gajdošská muzika ze Staré Břeclavi vznikla v roce 2011. Muziku založil gajdoš Jan Huňař, který k sobě přibral odrostlé muzikanty z národopisného souboru Břeclavánek – svého syna Jana Huňaře a violistu Lukáše Zonygu. Postupem času se do muziky začali zapojovat i další, nejmladší syn Petr Huňař a basista Jan Čapka. Muzikálně jdou cestou starých podlužáckých gajdošů, kteří hrávali na různých zábavách, svatbách i v kostelech.V repertoáru muziky se objevují písně převážně skokového rytmu, ale nebrání se ani písním milostným a vojanským.
Za svého působení gajdošská muzika navštívila různé festivaly, a to i mezinárodní (Gorolské švěnto v Jablůnkově, Mezinárodní dudácký festival Strakonice), pravidelně se účastní fašankového gajdování na Slovensku. Na domácí půdě účinkuje na besedách u cimbálu, vánočních koncertech i jinde. Podílela se i na nahrávání CD Slováckého krúžku Stará Břeclav.
