Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
BŘECLAV – Pamětníci zaznamenali, že hokej v Břeclavi se hrával již ve dvacátých letech na slepých ramenech regulované řeky Dyje.
Byl to samozřejmě hokej provozovaný tím, co přišlo do ruky. Ve 30. letech minulého století přišla tělocvičná jednota Sokol s nápadem zřídit kluziště na místě současného stadionu Lokomotivy Břeclav. Mlýnský náhon k Vránovu mlýnu skýtal velkou výhodu. Jeho hladina byla výše než úroveň sokolského hřiště a to bylo pak každý rok zaplavováno během zimních měsíců. Vznikla tak velká plocha pro bruslení i zárodky hokeje. Proti němu však vystupovali sokolští výboři. Označovali jej za nebezpečný a hrubý a v prvních létech platil i zákaz hraní hokeje.
Teprve kolem roku 1934 byla pro hokej vyhrazena část stadionu. Toho využili vyznavači tohoto nového sportu, zřídili hřiště, které bylo ohraničeno odhrnutým ledem a sněhem. Situace pak pokročila natolik, že na 13. ledna 1934 vyhlásilo několik nadšenců zápas „mladých“ proti „starým“. Mladí byli většinou studenti místní a především vysokoškoláci studující mimo Břeclav, kteří poznali základy hokeje na svých školách. Staří byli řadoví členové Sokola, většinou po vojenské základní službě. Začalo se hrát po obědě a hrálo se do setmění. Mladí vyhráli 8:4, když na sebe upozornil ještě dorostenec, ale zapálený hokejista s organizačními schopnostmi Oldřich Čapka. Kromě jeho jména se uchovala některá jména tohoto prvního zápasu: Vintera, Červenka, Znorovský, Vyvážil, Kubík a další. Kromě určité nešikovnosti u hráčů byla zaznamenána jejich výstroj. Chrániče byly na nohou z tvrdého papíru, brankáři si museli vypomoci peřinkami, silnými rukavicemi a dalšími provizorii. Branky byly dřevěné z desek a prkýnek.
Hokej se v Břeclavi velmi rychle ujal, již o rok později vznikl hokej v SK Břeclav, složený většinou z tehdejších fotbalistů, kteří si hned v prvním zápase troufli i na Sokoly a porazili je 8:4. Vznikl i celek mužů v Poštorné. Sokol se přihlásil do soutěže sokolských hokejistů, která se hrála ve Znojmě, Brně a Prostějově, ale teplá zima překazila plány nejen počasím, ale také nařízením Československého hokejového svazu zákazem styku se sokolskými hokejisty. Břeclavští Sokolové však chtěli hrávat kvalitní hokej, a proto se přihlásili do hokejového svazu a jejich soutěží. Nebylo to lehké, protože svaz měl vyšší nároky. Bylo nutné vybudovat u hřiště umělé osvětlení, zkvalitnit mantinely i výstroj hráčů. A tak hokejisté hrávali pod hlavičkou svazu, ale Sokol Břeclav hradil většinu výdajů a energie. Rovněž výbor oddílu byl většinou sokolský. V roce 1938 zastavil rozvoj hokeje zábor Břeclavi Němci.
Po válce se první k obnově hokeje přihlásil Sokol Břeclav I, který opět napustil stadion v roce 1946, aby se na jeho ledě hrály první přátelské zápasy. Konkurenci však získal ve Střední průmyslové škole, která zásluhou svých hráčů založila celek mužů a navíc vybudovala hřiště na dvoře školy. Později vznikla další hřiště a k nim se váže i provozování hokeje v Břeclavi. V Poštorné to bylo u prvního mostu od obce vedle ramene Dyje, později se přestěhovalo vedle fotbalového hřiště u ubytoven, hrávalo se i u bývalých jatek u hřiště Slovanu Břeclav a na betonové ploše pod zámkem. Podle podmínek vznikaly a zanikaly oddíly hokeje v městě. Břeclav však byla stále nějak pozadu, zimní stadion se vybudoval v Hodoníně, částečně ho využívali břeclavští hokejisté, na zápasy se jezdilo rovněž dívat do Hodonína, zvláště když v celku Slovanu hrávali hráči z Břeclavi. V Břeclavi se hrávalo jen pokud se umoudřilo počasí a byl mráz. Tomuto období udělalo konec dlouho očekávané a protahované otevření zimního stadionu ve městě v roce 1972. I pak však břeclavský hokej byl stále pozadu, i když divácký zájem o něj byl. Měnily se názvy i majitelé oddílů, oddíly se soustřeďovaly především na rozvoj mládežnického hokeje.
V současné době se podařilo stabilizovat situaci v HC Břeclav, diváci chodí na druholigové zápasy, hrají se zde mezinárodní zápasy i turnaje. Další rozvoj hokeje bude záležet na přízni vedení města a sponzorů.
