foto: Jiří Holobrádek

Poloha Břeclavi je nádherná, ale je taky prokletá. Rozhovor s Ing. Dymem Piškulou

Břeclav – Jak se změnila za patnáct let komunální politika a co se mu v politice povedlo? Má město na to finančně utáhnou jak kvalitní hokejový, tak fotbalový oddíl? Jsou Břeclav opravdu čtyři vesnice?  A v čem má Břeclav největší rezervy?

Patří dlouhou dobu mezi nejvýraznější osobnosti břeclavské komunální politiky, má spoustu příznivců, ale je i hodně lidí, kteří mu nemohou přijít na jméno. Do politiky vstoupil v roce 2002, kdy se sdružením ProRegion zvítězil v komunálních volbách a stal se starostou města, o čtyři roky později si volební vítězství sdružení zopakovalo a starostoval druhé volební období. Další volební období  2010 – 2014 strávil v opozici. V loňských komunálních volbách sdružení vyhrálo, o místo starosty nebo radního se však, jak avizoval dopředu, neucházel, zůstal řadovým zastupitelem. V současnosti je ředitelem městské příspěvkové organizace Tereza, která se stará mimo jiné o zimní stadion, bazén a koupaliště. To je ing. Dymo Piškula, kterého jsme požádali o rozhovor.

V politice se pohybujete vlastně už od roku 1999. Jak moc se za tu dobu politika změnila, a teď myslím hlavně politiku komunální?

No to je hodně těžká otázka. V roce 1999 jsem se stal přednostou okresního úřadu, potom jsem byl v městském zastupitelstvu. Je rozdíl, pokud se na to díváš jako koaliční zastupitel nebo opoziční zastupitel, nebo jako starosta. Myslím si, že v roce 1999, kdy jsem se do politiky dostával, tak v městech, městečkách a na vesnicích bylo větší zastoupení nestranických nezávislých starostů. Jsou i dnes, ale dnes se velká politika víc zaměřuje na komunální politiku. Větší města už velké strany zajímají a tak vznikají podobné koalice, jaké se tvoří na celorepublikové úrovni a význam politických stran na komunální úrovni roste, anebo do této doby rostl. Bylo to i díky tomu, že domovští poslanci mohli získat finanční prostředky pro své obce a města. Lákali své voliče způsobem „podívejte se, my jsme schopni vám z Prahy něco zajistit, dovést“. Takzvané porcování medvěda bylo v jednu dobu velice populární. Beru to tak, že i Břeclav měla několik poslanců, kteří dokázali nějaké finance zajistit a o ten rozvoj se postarat.

Čili hlavní změnu vidím v tom, že do komunální politiky přišlo mnoho velkých stran, více se do komunální politiky přineslo politikaření, kdy nejde přímo o  město, přišly i způsoby jednání velkých politických stran. Teď to možná bude pomalu odeznívat. Občané uvidí, že i když má politická strana na městě svého poslance v Praze, tak tomu městu nějakým významným přímým způsobem, třeba finančním, což v minulosti bylo možné, moc nepomůže. A voliči se budou zaměřovat na lidi, kteří mají zájem na rozvoji města, protože v konečné fázi, když si to město nepomůže samo, tak spoléhat na to, že mu někdo pomůže, je věc do určité míry naivní. A možná zase nastoupí doba starostů nestranických nebo z nezávislých sdružení, kteří mají zájem na rozvoji svého města, obce. Komunální politika je ve svých prioritách úplně o něčem jiném než politika velkých politických stran.

Za tu dobu došlo ještě k jedné významné věci týkající se komunální politiky. Zanikly okresy a vznikly kraje. Byla vazba Břeclav – Praha a potom do ní vstoupilo Brno. Jak se toto projevilo v komunální politice?

Samozřejmě máš pravdu, přerozdělily se kompetence, odvolacím orgánem se stal kraj, zanikly klasické okresy, vznikly města třetího stupně. A v konečné fázi přibylo úředníků. Pokud hodnotím systém okresů s odstupem patnácti let, tak byl lepší než současný krajský. Odbornost se rozbila, města musela část pravomocí okresu převzít, to znamená, že vznikl větší podíl státní správy a města se stala malými okresy. Druhou část kompetencí od okresů převzaly kraje spolu s kompetencemi z ústředí. Ale výrazný vliv na fungování jsem nezpozoroval.

Jedním z důvodů vzniku krajů byla decentralizace, aby se o všem nerozhodovalo v Praze, pokud se nepletu.

Některé věci se dají řešit v Brně, nemusí se jezdit do Prahy, ale jiná věc je, že to je výtvor komunistický, který měl za úkol víceméně ne decentralizovat, ale snížit význam mimopražských center. A to se Praze podařilo. Vždyť vzniklé kraje jenom svou velikostí nemají možnost zastávat nějakou významnější roli. Velikost kraje na úrovni ČR, to je ve větší evropské zemi velikost okresu. Jsme 4x menší než Polsko, které má 16 vojvodství, my máme 14 krajů. Systém je nekompatibilní i ve vztahu k EU, pro čerpání dotací musely vzniknout celky větší než kraj, tzv. ROP.  Rozděl a panuj se Praze dokonale povedlo. A bude to do té doby, pokud si lidé na Moravě neuvědomí, že by tu mělo být zemské zřízení, které fungovalo stovky let a funguje i u našich sousedů v Rakousku a Německu. Jakýkoli mezičlánek je jenom, podle mne, neefektivní vydávání peněz. Takže pokračujeme v komunistickém krajském systému z roku 1949.

Vlastně jsme objevili objevené …

A jediný komu to vyhovuje, je hlavní město Praha, která ekonomicky celému zbytku republiky utíká a stará se, jak to dobře zamaskovat. Jak jsem četl přehled životní úrovně v EU, má cca 180% úrovně EU, což mě velmi překvapilo a moravské kraje mají asi 68% průměru životní úrovně EU. Takže dneska se vlastně nůžky životní úrovně v Česku v jednotlivých oblastech rozevírají. V devadesátých letech byla v Praze životní úroveň dvakrát větší, než ve zbytku republiky, v současnosti je to už trojnásobek. A i když se hejtman Hašek spolu s Asociací krajů stará, tak je limitován, pravomocemi krajů. Toto krajské zřízení se pozitivně hodnotit nedá, ale nedá se čekat ani brzká změna. Praze to vyhovuje, takže se bude snažit daný stav udržet, co to půjde.

Příští rok jsou krajské volby? Bude v nich strana SNK-ED, které jsi členem, kandidovat? V loňských komunálních volbách jste získali asi 500 mandátů, obsadili jste i místa starostů, hlavně v Čechách.

Jsem členem SNK-ED, ale trochu se obávám že strana má svá nejlepší léta už za sebou, protože nedokázala využít úspěchu ve volbách do EP. Pro Region má SNK-ED jako partnera. Možná je dnes ta správná doba, aby se strany napravo v politickém spektru naučily spolupracovat, vždyť i taková velká strana jako ODS má v současnosti problémy. Pokud k tomu nedojde, budou hrát zanedbatelnou roli, ať už to bude SNK-ED, ODS, Svobodní. Bohužel zatím převládají osobní ambice.

Napravo je asi hodně individualistů, ne?

Tak ono je to logické, protože napravo jsou lidé, kteří podnikají, takoví vlčáci a ti musí své myšlenky umět prosadit, a kteří jdou kolikrát i proti názoru jiných. Ale politika je o něčem jiném. V politice jde především o hledání kompromisů, konsensů, hledat co nás spojuje, víc společných pohledů na věc. Nejde tam tak tvrdě prosazovat svůj názor jako v podnikání. I když je tu hnutí ANO a pan Babiš, kterému se to do určité míry daří. Ale určitě ho to stojí spoustu sil a energie.

Dvě volební období jsi byl starosta, jedno volební období jsi byl v opozici. Jak na to období starostenské vzpomínáš? Je něco, na co vzpomínáš rád, co se ti povedlo? A něco, co s odstupem hodnotíš jako méně povedené, cos mohl udělat lépe?

Nejvíce si cením toho, že jsme dokázali po letech, kdy město bylo v úvěrových turbulencích, je stabilizovat Od roku 2002 do roku 2010, kdy jsem starostoval, se umazala prakticky většina dluhů. To považuji za velké pozitivum, že se tím položil základ pro další rozvoj města. A trend snižování dluhové služby platí dodnes, kdy město má minimální dluhy, a když bude mít nějaký dobrý nápad na rozvoj tak si ho může dovolit.
Podařil se zprivatizovat bytový fond, to považuji také za důležité, protože o své bydlení by se měl každý starat sám a ne aby část lidí, kteří bydlí ve svých bytech, dotovala zbytek. Zprůhlednil se obchod s byty, lidé si svoje začali opravovat. To se povedlo. Opravovaly se kulturní domy, stabilizovaly se sportovní kluby, zkolaudoval se zimní stadion, bylo toho hodně, co se dotáhlo do konce.
Ke druhé části otázky, určitě jsou věci, které by člověk udělal jinak, ale to jsou kdyby, ke kterým se nemá cenu vracet.

Existuje názor, a možná na něm něco je, že zmíněné opravy kulturních domů v jednotlivých částech přispěly k tomu, že se Břeclav začala atomizovat. Břeclav jako město odpovídající kulturní dům nemá, Poštorané se baví v Poštorné, Charvatčané v Charvátské a Starobřeclaváci ve Staré Břeclavi a Břeclav vlastně nepotřebují. Snad jenom k tomu, aby si tady vyřídili občanku, řidičák, zašli na úřad. Jak říkal jeden Hodoňák: Břeclav jsou čtyři dědiny, ale Hodonín je město.

Ten Hodoňák má bezesporu pravdu, vznik Hodonína a Břeclavi je diametrálně odlišný. Břeclav se začíná rozvíjet vlastně až se stavbou Severní Ferdinandovy dráhy v první polovině 19. století, kdy zde vznikl hlavní železniční uzel a městem se stala až v roce 1872. Tak to je, Břeclav jsou čtyři vesnice. Vždyť Charvátská Nová Ves a Poštorná byly připojeny k Břeclavi nedávno, v roce 1974 a do roku 1920 byly součástí Rakouska.

Kulturní domy jsme tam opravovali v době, kdy si místní mysleli, že se všechny investice centralizují, jdou do centra, do Břeclavi, a na potřeby jednotlivých částí se nikdo nedívá. Ano, naší prioritou byly městské části, vrátit jim identitu aby nezanikla. Uměle ničená identita, to je jako když se někdo snaží z mapy vymazat Moravu, stejně se mu to nezdaří.

My bychom proti Hodonínu měli využít té kulturní, folklorní, sportovní různorodosti, kterou nám může Hodonín závidět a napomáhat tomu, aby se chtěli obyvatelé jednotlivých částí jít podívat do centra Břeclavi, do Poštorné, Staré, Charvatské. Břeclav není tak velká, aby to dělalo takový problém. Myslím, že se to daří u Svatováclavských slavností, na kterých se podílejí všechny slovácké krúžky, je to oslava Břeclavi. Musíme hledat výhody společného soužití, to co nás spojuje. Roky se zanedbávala Ladná, až došlo k jejímu osamostatnění. Neberu to jako ztrátu, ale ani jako úspěch, Ladná se však měla cítit jako plnohodnotná část města.

A kdy přijde na řadu centrum Břeclavi?

V tomto volební období, tak jak já to vnímám a jak to v ProRegionu diskutujeme, si uvědomujeme, že přišel čas na centrum města. Pokračovat v úpravě pěší zóny, zaměřit se na areál v podzámčí, areál koupaliště, to všechno jsou věci, na které bychom se teď chtěli zaměřit. Každý starosta by se měl snažit všechny části stmelovat a vymýšlet, co by nás spojilo víc, abychom si uvědomili výhodu společného soužití.

Hodně a dlouho se také diskutuje o významu cestovního ruchu pro město …

Já si myslím, že Břeclav má obrovský potenciál v rozvoji cestovního ruchu, ale zatím jsme to nedokázali zužitkovat a mladí lidé odcházejí za prací, protože ji tady nenajdou. Ale nemůžeme čekat, že se tady postaví nový Gumotex nebo OTIS. Budeme se muset zaměřit na  oblasti služeb, protože po Lichtenštejnech nám tu zůstalo arcidílo, které nám může přinést obrovské možnosti. I když i to je složité, názor obyvatel Lednice je, všechno se dělá pro turisty, ale co my domácí? Ale bez turistů by to nebyla Lednice. V Břeclavi je potřeba na tom zapracovat, tady si myslím máme veliké rezervy. Okolí co tu máme je celosvětově jedinečné.

Ale Břeclav nikdy nebude Lednice nebo Valtice. Leží na okraji areálu a vznikla jako průmyslové centrum, správní zázemí panství. Třeba by šlo využít tohoto technicko-historického potenciálu Břeclavi. Příjezd prvního vlaku do českých zemí je událost, která, jak se ukázalo loni při oslavách výročí, turisty zajímá a má stovky fanoušků jak u nás tak v zahraničí. A vůbec, historie techniky je v současné době jak se říká in.

Samozřejmě první vlak, který přijel do zemí Koruny české k nám na Moravu, to je krásná věc. Ale já si myslím, že co se týče historie technické, budeme těžko konkurovat lednicko-valtickému areálu. Ono vybudovat turistickou destinaci trvá strašně dlouho. Lidé tu v poslední době zůstávají tři čtyři dny. A protože do LVA hodně jezdí rodiny s dětmi, měli bychom jim dát možnost jet tam, kde je něco zajímavého i pro ně. Děti památky tak neosloví, je potřeba jim nabídnout něco jiného, třeba koupaliště, a kdyby se zvelebilo podzámčí, udělal se velký park, lanová dráha, zkrátka vyžití pro děti, které v LVA chybí, to je naše šance. Potom na to navázat tím, že turisté projedou Břeclaví směrem na Pohansko a budou se moci zastavit u nějakých jiných, třeba technických zajímavostí.

Ale nejdřív je musíme do Břeclavi dostat a potom jim nabídnout i tyto věci. Je ovšem třeba si uvědomit, že to není věc jednoho volebního období, že je to věc dlouhodobá, třeba dvaceti let, kdy se na tom musí pracovat, kdy všechno musí navazovat. Nejde po čtyřech letech, kdy pan XY něco vybudoval, a já přijdu a všechno zničím, protože to udělal pan XY, jenom pro to, aby se na to zapomnělo. Musí to být koncepce všech zastupitelů a určitě i technické památky do této koncepce patří, díky vlaku město vlastně vzniklo. Ale máme tu i další památky, kterých může město využít. Mám na mysli obřadní síň židovského hřbitova, židovský hřbitov, kde je Kuffnerova hrobka a další židovské památky. Máme tu taky lodní dopravu, kousek od židovského hřbitova atd. My základ máme. Je potřeba, aby vedení města připravilo koncepci, inspirovalo se v jiných městech, aby nemuseli objevovat věci objevené. Ale jak jsem řekl, je to běh na dlouhou trať.

Dvacet pět let slyšíme, jak je poloha Břeclavi výhodná. Před lety v souvislosti s podnikáním, v současnosti s cestovním ruchem. V praxi se ale ukazuje, že to má i svoje nevýhody….

Poloha Břeclavi je nádherná, ale je taky prokletá. My máme kousek do Bratislavy, do Vídně, do Brna. Turisté tu najdou levné ubytování, ochutnají dobré moravské víno, navštíví Vídeň, Bratislavu, Lednicko valtický areál, to je geniální. Ale pro místní je to trochu prokleté, protože my stejně tak sedneme do toho auta a za 20 minut jsme u Olympie. Sice u dálnice je vybudované slušné obchodní centrum, ale ve městě se z toho důvodu bohužel nepodaří vybudovat slušnou obchodní síť. Asi se budeme muset zaměřit na služby, které víc souvisí s turisty, protože i Břeclaváci jsou nároční, a když ví, že mají 20 minut autem centrum Olympia, kde je 250 obchodů, tak nebude nakupovat v obchůdcích ve městě. Z tohoto pohledu to mají obchodníci v Břeclavi velice těžké, mají velkou konkurenci, na rozdíl třeba od Hodonína.

V současnosti jsi v městském zastupitelstvu a zároveň jsi ředitel městské příspěvkové organizace Tereza, která spravuje zimní stadión a koupaliště s bazénem. Myslíš, že město má na to finančně utáhnou jak kvalitní hokejový, tak fotbalový oddíl?

Město bude v brzké době postaveno před vážnou otázku jak dál. Nicméně je potřeba říct, že co se týče špičkového hokejového týmu, tak tím město moc zatíženo není. Financuje to firma Vatex, pan Vašíček, my dodáváme led. Jestliže on tady nebude, led tady mít budeme, jenom se nebude hrát kvalitní hokej. To velký ekonomický dopad na naši činnost nemá. Problémem je spíš mládežnický hokej, který stojí skoro pět milionů korun, tam je potřeba najít nějaké sponzory, snažit se vybudovat sportovní třídy, trénovat dopoledne, aby se odpolední hodiny daly prodat. Tady na Tereze bych chtěl přivést ke sportu víc dětí.

Co se týče fotbalu, pokud tam zůstanou sponzoři Gumotex, ZFP, VHS, tak je potřeba říci si strategii, na co město v následujících čtyřech rocích má. To je jedna z věcí, která se změnila. Když jsme nasmlouvali fotbal, dělá se to na čtyři roky, tak klub byl ze 3 milionů financován městem a 6 milionů dodávali soukromí investoři. Klub byl postaven za 9 milionů na poloprofesionální bázi. Bohužel komunikace města s vedením klubu v posledních letech  vedla k tomu, že rozpočet klesl k pěti milionům a musí se hledat cesta jak dál. Musíme vzít také do úvahy, že je tam i mládežnický fotbal. V současnosti probíhají jednání s majiteli klubů jak dál, aby se zvolila optimální cesta, na kterou máme. A také jak přitáhnout víc diváků. Získat ztraceného diváka je těžká věc.

V Břeclavi jsou ale i další výborné sportovní oddíl. Ať už je to atletická Lokomotiva, veslaři SVK, stolní tenisté. To jsou sportovní oddíly na výborné úrovni. Takže nejen fotbal a hokej.

Tady nejde o to, že by chtěl lední hokej někdo upřednostňovat. Ale je tu zimní stadion s ledem, a jestli tam děti budou bruslit nebo nebudou, tak ledování bude stát stejně peněz. A podle mne jediné číslo, které může změřit efektivitu zimního stadionu, je počet bruslících dětí. Na jiných ekonomických číslech to nejde spočítat. Když tady zimní stadion máme, tak ať bruslí co nejvíc dětí. Protože pokud se to děti naučí, budou bruslit i jako dospělí, ať už sami nebo s dětmi nebo jako hráči tzv.odborářské ligy, kteří za led zaplatí. Ve dvaceti se už člověk bruslit nenaučí. A musíme zlepšit ještě jednu věc, aby nejen během svátků bylo veřejné bruslení pravidelně. Umí přijít hodně lidí. Ekonomika zimního stadionu bude ještě dražší, pokud nebude sloužit veřejnosti, v tom je specifikum ledního hokeje a zimního stadionu.

Děkuji za rozhovor.

O nás PhDr. Milan Blažek

Profilový obrázek
blazek@tydenik-breclavsko.cz

Mohlo by se vám líbít

Uzavírka ulice 17. listopadu

BŘECLAV Od úterý 13. dubna 2021 začnou dokončovací práce na ulici 17. listopadu. Práce budou rozděleny …