Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
Moravský Žižkov – Na Hanáckém Slovácku jsou hodové tradice jiné než na Podluží. Snímek dole je z nedělního hodového odpoledne, kdy stárci vyzývají stárky k tanci tak, že si sundají klobouky a stárkám se hluboce ukloní a stárky jim odpoví také úklonkou. Je to zajisté daleko obřadnější vyzvání k tanci než na Podluží.
Foto: Jaroslav Švach
Ty žižkovský stárku, buď veselý
MORAVSKÝ ŽIŽKOV – Největším svátkem na jižní Moravě jsou hody. Jak proběhly o minulém víkendu v Moravském Žižkově a jak důležitou roli zde mají stárci, jsme se zeptali prvního stárka Jakuba Gacíka a druhého stárka Bronislava Imricha.
Kdy jste byli zvoleni a jak se to u vás dělá?
Byli jsme zvoleni tradičně na Štěpána. U nás volí stárky pouze chlapci z chasy, a to v některém vinném sklepě, na kterém se domluvíme. Loni to bylo u Aleše Balouna.
Jaké máte povinnosti?
U nás v Moravském Žižkově je to trochu jinak než jinde v okolí. Krojový ples, který je na konci ledna, pořádají ještě staří stárci, a tam se domlouvá i kapela na hody. Ještě se starají i o chasové webové stránky. My noví stárci organizujeme Velikonoce (šlahačku) a stavění májek 1. května. Velikonoce nejsou problém, ale májky je potřeba objednat u hajného, vybrat, přivézt, ostrouhat, postavit před domem vytipovaných děvčat. Letos jsme dělali celkem třináct májek. Velmi důležitá je také příprava, především nových členů chasy. Je potřeba je naučit valčík, polku, zavádku, zpívat a podobně.
Jak se vám letos podařilo zajistit hody?
Dechovou hudbu Legrůti z Velkých Bílovic jsme zajistili již v lednu na krojovém plese. Dále bylo potřeba sehnat sponzory na víno, spodek máje (dva díly) jsme objednali u tesaře Růžičky ve Velkých Bílovicích a třetí díl, vršek a zelené, jsme přivezli z valtického lesa. Konstrukci si půjčujeme z Hrušek. Jednotlivé díly máje se musely ostrouhat, zrapantovat a v sobotu v 15 hodin jsme máji ručně postavili za pomoci mužáků. V sobotu večer proběhlo předhodové zpívání, ale to zajišťují mužáci. V neděli jsme se tradičně sešli ve 12.30 hodin u prvního stárka (letos nás bylo 28 krojovaných chlapců a 24 děvčat), kde se posedělo, pozpívalo, pak přišla kapela, zatančilo se před domem a následoval přesun průvodem do kostela na požehnání. Potom se šlo pro první stárku Zuzanu Nešporovou, pro druhou stárku Michalu Hlaváčovou a na sólo před kulturní dům. Tady jsme si tradičně zazpívali a zatančili verbuňk, následovala tradiční hodová zábava se sjížděním přespolních až do večeře. Přespolní jsme si rozebrali na večeři a potom pokračovala hodová zábava až do tří hodin do rána a byla ukončena trnavským verbuňkem.
Jak probíhalo hodové pondělí?
V pondělí jsme se sešli opět ve 12.30 hodin, ale u druhého stárka. Pak jsme šli pro druhou a první stárku a opět na sólo. Potom přišli mužáci, zazpívali si verbuňk a zatančili sólo. Pak se zatančila tradiční zavádka a proběhla volba mužáckých stárků. Mužáčtí stárci u nás řídí zábavu až do půlnoci a pak opět přebírame velení my, opět až do tří do rána.
Úterý bývá spojeno s maškarami. Jak to bylo u vás?
V úterý se chasa sešla v 15 hodin u kostela, ale bez stárek. Ty přicházejí až později a nechají si zahrát pochod. Odpoledne u nás mívají sólo kaštánci (děti ve školním věku). Protože zde máme dětský soubor Žižkovjánek, není o kaštánky nouze a někteří už tančí tak dobře jako dospělí. Po večeři přišli na řadu maškary a scénky.
Jak jsou hody zajištěny finančně? Pomáhá vám obec?
Zatím vše finančně zajišťuje chasa, a to ze vstupného, různých tanečních sól, které probíhají v rámci hodové zábavy, vyhrávání po obci apod. Není to jednoduché, vždyť jen kapela za tři dny hodů stojí kolem 70.000 korun, ale zatím nám to vždy vyšlo. Radnice nám zajišťuje veškeré zázemí, prostory v kulturním domě, techniku, traktor, nářadí a jiné.
Co vás čeká po hodech?
V druhé polovině roku spíše pomáháme organizovat společenské akce jako je Drakiáda a podobně. Ale na konci roku už to bude příprava na krojovaný ples, opět základní tance a předtančení besedy.
První žižkovský stárek Jakub Gacík (vlevo) a druhý stárek Bronislav Imrich. Foto: Jaroslav Švach
Pěvecký program obohatili pohybem tanečníci z folklorního souboru Pohárek. Foto: Jaroslav Švach
Předhodové zpívání bylo v Žižkově i s tanečníky
Stalo se již tradicí, že hodová forma se ladí takzvaným předhodovým zpíváním. Ovšem v poslední době se objevuje další fenomén a to, že statický pěvecký program oživují taneční skupiny. V Moravském Žižkově jich bylo hned několik. Ve tříhodinovém programu v pěkném prostředí žižkovského sóla, které nachystala domácí chasa, se prezentovala cimbálová muzika sourozenců Osičkových, mladší a starší skupina dětského folklorního souboru Žižkovjánek a jeho sólisté – vítězové dětských soutěží ve zpěvu a verbuňku, mužácký sbor z Prušánek, Ladné a Lanžhota a domácí mužáci se svými sólisty, folklorní soubor Pohárek s taneční skupinou, dívčím sborkem a sólisty a své umění ukázali i žáci umělecké školy ve hře na cimbál. Pěkné počasí přilákalo plno diváků, kteří strávili příjemný večer a odcházeli správně hodově naladěni.
