Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
BŘECLAV – Hlavní hvězdou Slavností břeclavského piva byla slovenská skupina No name. Její zpěvá Igor Timko nám před koncertem poskytl exkluzivní rozhovor.
Jaký byl pro kapelu loňský rok a co vás čeká letos?
Dalo by se říct, že už 15 roků jsme v jednom tahu, což znamená, že koncertujeme téměř pravidelně každý víkend, stále na něčem pracujeme, protože nabídek spolupráce a účastí na různých projektech je stále dost. Půl roku jsme trávili přípravou akustického koncertu, který jsme premiérově odehráli 17. listopadu v pražském klubu Retro music hall. Zažili jsme tam nádherný večer, navíc díky televizi Očko jsme tento unplugged koncert také natočili a koncem února vydali! Aktuálně s tímto koncertním programem jezdíme po slovenských a českých městech.
Pocházíte z početné rodiny, jak jsou na tom vaše vlastní rodiny – kolik je v kapele dětí?
Baby boom u nás začal v roce 2006. Spustil ho náš klávesák Zoli, který má dnes už osmiletého syna Adama, hned na to se doslova s dětmi roztrhl pytel a za necelých dva a půl roku jsme měli v kapele pět dětí! A zdá se, že toto číslo v blízké budoucnosti padne.
Kromě hudby jste se před časem začal věnovat i vysokoškolskému studiu. Jak vám to jde?
V srpnu 2013 jsem ukončil bakalářské studium na vysoké ekonomické škole a vrátil jsem se na moji první vysokou školu – Akademii umění v Bánské Bystrici, kde mě přijali na doktorantské studium, coby třetí nejvyšší možný stupeň vysokoškolského vzdělání. Zároveň tam i učím v pátém ročníku předmět neoperní zpěv. A aby toho nebylo málo, tak v červnu ukončím doplňkové pedagogické studium, které je potřeba absolvovat pokud chci být kvalifikovaná pracovní síla. Zkrátka čtení, učení a zkoušek mám nad hlavu.
Pomáhá vám ve škole nějak fakt, že jste známá osobnost?
Jsou pedagogové, kteří se netají tím, že mají rádi naši hudbu. To mi sice lichotí, ale co se týká zkoušek, snažím se připravit maximálně jak se jen dá, nechci se přece stydět, že umím málo… na to jsem už dostatečně dospělý a nesnáším pocit, když něco nevím.
V Břeclavi budete hrát na slavnostech piva. Kdo je v kapele největší ctitel tohoto nápoje?
Pivo milujeme všichni, je to Boží dar. Druhá věc je, že si z času na čas dáváme očistnou kúru a sami od sebe přestaneme pít, co já vím, na tři čtyři měsíce, a potom zase nějakou chvilku „popivkujeme“.
Čím to je, že se na východním Slovensku rodí tolik dobrých muzikantů?
Pijeme vodu, která pramení v Tatrách!
