Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
V dnešním článku bych se rád zamyslel nad rekonstrukcí fasád a střechy budovy městského úřadu Břeclav. Ta před nedávnem vzbudila velkou pozornost a rozporuplné reakce včetně ohlasu v médiích.
Reakcím veřejnosti se nelze divit vzhledem k tomu, že budova je dominantním objektem hlavního městského náměstí T. G. Masaryka. Sídlí v ní vedení města a také úřad město spravující. Břeclav si tedy symbolicky vytvořila vlastní vizitku, kterou vystavila zejména do prostoru náměstí.
Budova městského úřadu je velmi rozlehlým objektem. Zasahuje do prostoru náměstí rozlehlou fasádou na výšku čtyř podlaží se zvýšeným přízemím. Hlavní průčelí obrácené k náměstí je tvořeno monotónním rytmem osmnácti oken stejného tvaru ve čtyřech řadách nad sebou. Monotónnost objektu je narušena jen mírně předsazenou a převýšenou střední částí. Celkové vyznění budovy před rekonstrukcí bylo spíše nevzhledné.
Rekonstrukce spočívala zejména v zateplení budovy a přidání nízké sedlové střechy na původní plochou střechu. To jsou ovšem dnes běžně prováděné stavební úpravy a veřejnost by si jich sotva povšimla. Kámen úrazu nastal tím, že při zateplení objektu přidanou vrstvou polystyrénu vznikla potřeba provést novou úpravu fasád.
A začalo hledání toho, jak nová průčelí pojednat. Městský úřad dokonce vypsal malou soutěž o návrh fasád, ta se však setkala s minimálním zájmem a neskončila nalezením vhodného řešení. Bylo tedy osloveno občanské sdružení pro veřejný prostor AGORA Břeclav. Vznikly tak návrhy, z nichž jedno řešení bylo zástupci města vybráno k realizaci.
Návrh vychází z městské symboliky a využil k provedení fasád jasné odstíny barev z městského znaku – bílou, modrou, žlutou a zelenou. Za základní tón fasády zvolil bílou, která vlastně zahrnuje všechny barvy spektra a je v moderním výstavbě používána velmi často. Barevné tóny modré, žluté a zelené byly záměrně nahodilým způsobem použity v některých plochách vodorovně nebo svisle mezi okenními otvory.
Byl zvolen princip, který se nově objevuje v moderní architektuře posledních desetiletí. Tradiční model fasád s pravidelným členěním je nahrazován „organickou“ skladbou nahodilých prvků. Typickým příkladem je olympijský stadion v Pekingu přezdívaný „vrabčí hnízdo“ nebo obchodní centrum LETMO v Brně u hlavního nádraží (vypadá jako ementálský sýr).
Vzhled nových fasád městského úřadu jste si mohli již před časem prohlédnout a je možno je hodnotit s určitým odstupem. Některé názory mluvily o budově jako o „mateřské škole“. Takový dojem je způsoben užitím bílé barvy fasády s jasnými barevnými plochami mezi okny, což dává budově jásavý vzhled.
Jsem přesvědčen o tom, že základní princip barevného členění původní nevzhlednou a monotónní budovu úřadu oživuje, kombinace jasných barev je ale zřejmě jeho slabinou. Zdá se, že určitou chybou je jasně bílá barva fasád. Pokud by byla jako základní barva fasád použita výrazná šedá barva a k ní jasné barvy z městského znaku spolu s „negativní“ bílou na šedém podkladě, vyznění budovy by bylo zřejmě mnohem přesvědčivější a důstojnější. Při návrhu fasád se nedá zcela odhadnout , že to co na výkresech vypadá přijatelně, se v reálném provedení osvědčí. Využívá se proto zkušebních vzorků barevného členění přímo na fasádě. V případě budovy městského úřadu k tomu v časové tísni nedošlo a byla to asi chyba.
A ještě několik slov závěrem. Zateplení fasád je provedeno silnou vrstvou až nad kamenným obkladem soklu a části přízemí. Vzniká tak „nafouklý“ plášť budovy nad zřetelně potlačenou soklovou částí budovy, která byl zachován původní obklad. Vždy ve stavební historii přitom platilo, že spodní soklová část stavby je předsazena a tvoří výrazný podstavec stavby.
