Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
600. výročí přijímání podobojí
Letos na podzim uplyne 600 let od okamžiku, kdy Jakoubek ze Stříbra se svými spolupracovníky v pražských kostelích obnovil po necelých 200 letech opět vysluhování podobojí – s chlebem a vínem pro všechny účastníky při bohoslužbách, tedy přijímání večeře Páně pod obojí způsobou, zakázaného v roce 1215 IV. lateránským koncilem, ale nadále užívaného východní církví. Došlo k tomu na podzim roku 1414, v době, kdy byl Jan Hus již vězněn v Kostnici. Stalo se tak ve čtyřech pražských kostelích: sv. Martina ve Zdi, sv. Michala, sv. Mikuláše a v Betlémské kapli. Mistr Jan Hus sledoval toto dění s odstupem z kostnického vězení, nicméně bohoslužebná reforma se děla v důsledku jeho kazatelského úsilí o opravdovost křesťanské víry. Všem věřícím bylo ve shodě s biblickým poselstvím kromě chleba podáváno také víno z kalicha. Záhy se kalich stal symbolem husitství a později si jej do znaku daly různé protestantské církve u nás. „Pod obojí pro všechny“ bylo heslem české reformace.
V tehdejší době nebylo důležitějšího reformního proudu v církvi, který by tak výrazným způsobem reagoval na tehdejší chyby a rozpory v jejím učení i praxi. Požadavek, aby při křesťanském eucharistickém rituálu bylo i nekněžím podáváno s chlebem rovněž víno v kalichu, se stal zásadním symbolem i motorem husitství. Jako v ústředním symbolu se v něm sběhly všechny nejdůležitější motivy reformního hnutí: Kristova blízkost všem, kdo se mu s důvěrou svěřují, očekávání brzkého druhého Kristova příchodu, návrat k prostotě původního biblického křesťanství, nespokojenost se stavem tehdejší „křesťanské“ společnosti, odmítnutí zneužívání autority církve k obohacování a získávání moci, stírání rozdílů mezi kleriky a laiky, bohatými i chudými… V tomto kontextu je husitství až dodnes výjimečným mezinárodním i nadčasovým fenoménem. To se ukazuje také v tom, jak jeho tvořivá a duchovní síla inspirovala osobnosti v celé Evropě a jak se později různým způsobem projevila ve všech dalších obdobích našich dějin.
Ing. Jaroslav Raclavský, předseda Vlastivědné společnosti regionu Břeclavsko
