Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
BŘECLAV – Od května je nevou ředitelkou příspěvkové organizace Městské muzeum a galerie Břeclav Ing. Jana Kramářová.
Co říkáte na své jmenování do funkce ředitelky Městského muzea a galerie?
Tak jednak bych Radě města Břeclavi poděkovala za vloženou důvěru, ale především to pro mě znamená obrovský závazek a v neposlední řadě také novou výzvu.
Někdo by mohl namítnout, že to není nová výzva, vy už jste přeci ve funkci ředitelky muzea působila…
Naopak, to je právě ještě těžší. Budu muset překonat sama sebe. Za mého předchozího působení jsem např. uvedla na kulturní scénu „muzeum Pod vodárnou“ s moderními expozičními prostory, které v tu dobu bylo jen prázdným nevyužitým kioskem. Z objektu bývalého muzea v neutěšeném stavu vzešel dnes hojně navštěvovaný Lichtenštejnský dům s Turistickým informačním centrem a se stálou panelovou výstavou z historie rodu Lichtenštejnů. Další stálá expozice o židovské Břeclavi vznikla v synagoze, ale za nejprestižnější považuji stálou archeologickou expozici na Pohansku, na jejíž realizaci se dokonce podařilo zajistit finanční prostředky z evropských fondů v rámci operačního programu přeshraniční spolupráce, obdobně jako na uspořádání mezinárodního výtvarného sympozia. Takže je na co navazovat, ale také je co překonávat…
Máte tedy nějaké eso v rukávu, kterým byste chtěla zaujmout?
Asi bych to nenazývala esem, ale spíš dlouhodobým voláním odborné i laické veřejnosti po důstojné prezentaci regionu, ve kterém žijeme. Takže si myslím, že vybudování stálé národopisné expozice Podluží v adekvátně zvolených prostorách by mohlo být tou cestou i cílem, nejlépe opět financovaným z prostředků Evropské unie. Mimo jiné bych to viděla jako kontinuální a přirozené vyústění sbírkotvorné činnosti, na níž by měla jako další logický krok navazovat činnost prezentační, jako jedna z forem veřejných služeb, které jsou pro muzeum zákonným posláním.
A jaký je váš názor na tolik diskutovanou transformaci muzea ve víceúčelové kulturní centrum?
Pokud vím, tak na muzeum byl vždycky tak trochu vyvíjen tlak, aby vystoupilo z vlastního stínu přísně uzamčené vědecké instituce a trochu více se otevřelo veřejnosti. Ne všem se ale zase potom líbilo, že muzeum supluje kulturní středisko. Takže já variantu legitimního rozšíření spektra činností naopak vítám a nespatřuji v tom nic nestandardního. Tento model úspěšně funguje v mnoha dalších městech a nikdo s tím nemá problém. A už vůbec si nemyslím, že by tím stávající muzeum bylo nějak dehonestováno nebo ztratilo svůj kredit. Muzeum je především paměťovou institucí, mezi jehož základní funkce patří činnost sbírkotvorná, tezaurační, selekční a prezentační a dalším jeho zákonným posláním je také poskytování veřejně prospěšných služeb, které slouží k uspokojování kulturních, výchovných, vzdělávacích a informačních potřeb veřejnosti. Tak to cituje zákon 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy. Žádný zákon ale neupravuje to, že by muzeum nemohlo nebo dokonce nesmělo být jednou ze součástí nějaké jiné kulturní instituce. Takže si myslím, že veškeré obavy o jakýkoliv zánik muzea jsou opravdu velice liché a nejsou na místě. Konečné slovo ovšem budou mít zastupitelé, kteří svůj názor vyjádří hlasováním o nové zřizovací listině a já tento názor budu respektovat.
Kam budou směřovat vaše bezprostřední aktivity po návratu do muzea?
Muzeum má pro každý rok svůj víceméně pevně daný plán výstavní činnosti, a ten je zapotřebí ctít. Žádná výstava ani jiná kulturní akce se nezorganizuje ze dne na den, ale dlouhodobě se připravuje. V květnu asi tou nejdůležitější záležitostí bude otevření výstavy Velká válka 1914-1918, kterou muzeum připravuje ve spolupráci s Klubem vojenské historie. Touto prezentací břeclavské muzeum tematicky navazuje na projekt Asociace muzeí a galerií České republiky nazvaný Kampaň Muzea a 20. století – Muzea a Velká válka aneb 100 let od vypuknutí I. světové války. Ve fázi vrcholících příprav je také již tradiční muzejní noc, kterou se břeclavské muzeum každoročně připojuje k Festivalu muzejních nocí konaných v rámci celé republiky. Ta letošní proběhne v odpoledních hodinách na Pohansku a večer by měla být završena možností návštěvy nově otevřené zámecké věže s vyhlídkou na noční Břeclav, tak doufám, že nám i návštěvníkům bude přát počasí. No a do toho poběží standardní provozní záležitosti nebo další úkoly, kterých bych chtěla dosáhnout. Jde mi například o komplexní digitalizaci sbírek, protože veřejnost vlastně nemá téměř žádné informace o tom, co se ve sbírkovém fondu muzea nachází (k dnešnímu dni se jedná o cca 23 tisíc sbírkových předmětů), a kvalifikovaným výběrem dat z digitálního archivu a jejich zveřejněním např. prostřednictvím webových stránek by došlo k dalšímu vstřícnému kroku muzea směrem k veřejnosti. Dále v případě, že zastupitelé na svém příštím zasedání schválí novou zřizovací listinu, jak už jsem uvedla výše, tak nastane proces praktické delimitace činností, pracovníků a majetku z městského úřadu pod hlavičku muzea. Pokud tato varianta nastane, byla bych opravdu ráda, kdyby se to obešlo bez zbytečných emocí. Svým nástupem do pozice ředitelky bych také velice ráda zklidnila už tak dost vypjatou situaci a dusnou atmosféru přímo v muzeu, která se tam z určitých důvodů v posledních měsících nepříjemně rozhostila. V práci člověk tráví většinu dne a já považuji za nezbytné, aby pro tu práci měl klid, chodil do ní rád a mohl se dobře soustředit na svoji činnost.
Odpovíte také na otázku, jestli jste angažovaná v nějaké politické straně nebo hnutí?
Nemám důvod neodpovědět. I když pro některé to bude možná překvapením, ale nejsem členkou žádné politické strany, žádného politického hnutí ani žádného občanského sdružení.
A máte něco na srdci, co byste chtěla vzkázat veřejnosti?
Já si myslím, že důležitější než vzkazy nebo sliby jsou konkrétní činy. Ale k tomu v tuto chvíli potřebuji nějaký adekvátní čas a prostor. Každopádně budu ráda, když celková situace kolem muzea se pracovně i mediálně stabilizuje a budu se moct nejen já, ale i celý tým zaměstnanců soustředit především na práci, a to jak uvnitř muzea, tak ve vztahu k veřejnosti.
Eliška Windová
