BŘECLAV – Před rokem 1989 byla výstavba plánována a prováděna často velmi nevhodným a násilným způsobem a až na výjimky vznikaly spíše stavby znehodnocující své prostředí.
V Břeclavi došlo k rozsáhlým demolicím a uliční zástavba byla nahrazena panelovými bytovými domy, skeletovými obchodními objekty a několika velkými veřejnými stavbami. Městské centrum tak dostalo vzhled periferního sídliště a vznikly nenapravitelné škody na tváři města. Tyto škody napravit nelze, o to více by nám mělo záležet na tom, aby další nevhodné stavby nevznikaly dnes a nové stavby nebo rekonstrukce vzhled veřejného prostoru města zlepšovaly.
Rád bych se na těchto řádcích zamýšlel nad stavbami, které na Břeclavsku vznikaly v minulých letech a které se vymykají běžné výstavbě. A to buď vzhledem nebo svým umístěním a vztahem k okolní zástavbě. A tím, zda obohacují nebo znehodnocují své prostředí.
Některých staveb, které zde budu popisovat, jste si jistě všimli nebo jsou známé, na jiné vás asi teprve upozorním. A budu rád, pokud vás tyto stavby zaujmou a na některé se zajdete podívat.
Rodinný dům na ulici Národního odboje
V prvním článku bych Vaši pozornost chtěl obrátil na nově vybudovaný rodinný dům v blízkosti centra Břeclavi na ulici Národního odboje. Stavba je umístěna na ulici jako koncová v řadové zástavbě rodinných domů se sedlovými střechami v blízkosti samostatně stojící nárožní vily s mansardovou střechou. Pokud se na objekt podíváte, možná budete mít pocit, jako by zde přistála stavba z jiné planety či z nějakého sci-fi filmu.
Dům na první pohled zaujme neobvyklým tvarem. Má přibližně čtvercový půdorys, je dvoupodlažní s pultovou střechou umístěnou úhlopříčně do ulice se sklonem asi 25°. Zaujme také materiálem použitým na stěnách a střeše, které jsou pokryty pozinkovaným vlnitým plechem. Pod nimi je jako konstrukce použita montovaná dřevostavba a jako zateplení desky z minerální vlny.
Obytný prostor rodinného domu s jídelnou a kuchyní je umístěn v přízemí a má velkorysé prosklení na terasu a do zahrady. V patře jsou umístěny další místnosti, dvě z nich však mají hodně zkosený prostor pod pultovou střechou. Ve střeše je šikmo umístěna terasa, která je však asi metr nad úrovní haly a je nutno na ni vystupovat přes tento výškový rozdíl dveřmi, ve kterých je nutno se sklonit. Zdá se, že v případě tohoto domu bylo originální architektonické řešení nadřazeno vhodnému dispozičnímu řešení vnitřního prostoru domu. (Dojem z terasy a střechy je také narušen nakoso posazenými slunečními kolektory a sněhovými zábranami).
Pokud by byl dům umístěn jako samostatně stojící a v dostatečné vzdálenosti od okolních staveb, působil by jako zajímavá a originální stavba. Taková, jaká dává svému prostředí nový impuls a to svým tvarovým a materiálovým řešením. A tím, že je postavena jako pasivní a tedy energeticky v podstatě soběstačná.
Asi by stálo za zamyšlení, jak je možné, že tato stavba přičleněná k tradiční zástavbě, byla projednána ve stavebním řízení a vyhověla všem nárokům stavebního zákona a územního plánu. Nemyslím si, že všechny domy v tradiční zástavbě by měly mít sedlovou střechu, je určitě možné vhodným způsobem použít i méně obvyklá tvarová řešení například s plochou střechou. Objekty by však měly odpovídat urbanistickému a architektonickému charakteru své lokality. Neobvyklá řešení staveb je nutno posuzovat individuálně a v tomto případě se zdá, že se to nepovedlo. A že tento dům v této lokalitě možná vůbec neměl být povolen a postaven.