Hannigovo otevřené okno díl 22

Dvakrát do roka si vzpomenu na pekaře Pecku.

Od neděle 25. října žehrám na změnu času. I když se zdálo, že mohu spát déle, stejně se budím ve stejný čas, jako před tou změnou. Jdu ovšem spát o hodinu déle, protože oblíbené televizní programy jedou podle oficiálního času. Ale biologické hodiny žádný ouřada neošálí.

Znal jsem dobře pekaře Stanislava Pecku ze Sobětuch na Chrudimsku. Držel jsem mu palce v jeho boji proti změnám času. V dobách, kdy o tom žádný politik nemluvil, shromažďoval z celého světa poznatky o škodlivosti změn času nejenom na lidi, ale i na domácí zvířectvo. Upozorňoval na to, že lidé spojení s prací s domácím zvířectvem změnami času trpí, neboť zvířeti nevysvětlíte, že je o hodinu později, či o hodinu dříve. Sám, jako soukromý pekař, který musel už mít svůj dobrý“ chlebíček“, jak s láskou říkal, pro zákazníky upečený už brzo ráno, se s touto nepříjemností setkával zcela bezprostředně.

Ve svém malém domku prodával každý den až do vyprodání svých voňavých dobrot. Pak seděl u svého počítače a spřádal plány, jak přimět politiky, aby nesmysl střídání času zrušili. Dalo by se říct, že právě ten fakt, že pekaři tím, že musí velmi brzy ráno vstávat, změnami času trpí nesmírně. Pan Pecka ostatně zemřel poměrně velice mladý, bezprostředně po svých šedesátých narozeninách.

Zajímavé je, že dnes už nikdo nepochybuje o tom, že změny času jsou na kočku. Podnikatelům to nepřináší žádné zisky, na dráze vlaky buďto hodinu stojí ve stanici, nebo naopak hodinu musí strojvedoucí nějak nahnat, všechny hodinky musíme buďto kroutit dopředu nebo dozadu. Ale nic se nedrží tak urputně jako nesmysl.

Obyvatelstvo Evropy musí shromáždit miliony podpisů, aby si jejich volení i nevolení zástupci našli čas na zcela jednoduchou věc, jako je zrušení změn času.

Kdeco se mění pouhým nařízením, ale s touto, pro lidi jednoznačnou výhodou, se dělají takové obstrukce. K čemu ty miliony podpisů, když je každému jasné, že změna času je proti zdravému rozumu, když v podstatě nepřináší nic pozitivního ani pro hospodářství ani pro lidi.

Jeden problém ovšem nastane. Na jakém času se shodneme. Na letním, či na středoevropském, kterému se nesprávně říká zimní. Toť otázka, jak by řekl klasik.

Škoda, že mi nemůžete nějak sdělit, pokud by přece jenom vlády a Evropská komise dostali zdravý rozum a rozhodly se zrušit střídání času, pro který čas byste se rozhodli vy. Já to sám nevím. Jako člověk ctící tradice jsem spíš pro ten čas, který byl obvyklý před oněmi experimenty se střídáním. To znamená středoevropský (nebo-li zimní, jak jej mnozí nazývají). Ovšem zase mít delší den, je také příjemné. Co vy na to? Ti z vás, kdo vládnou internetem mi ostatně mohou napsat na: petrhannig@petrhannig.cz.

Jsem zvědavý, jak dlouho mi bude trvat, než si na změnu času zvyknu.

O nás redakce

redakce

Mohlo by se vám líbít

Břeclavská diskuzní štafeta s Lenkou Zlámalovou

BŘECLAV / Městská knihovna Břeclav pátek 24.9.2021 / 17:00  V Malém sále se uskuteční odložená …