Farmář Josef Valášek. Foto: archiv

Europoslanci našim zemědělcům nepomohli

BŘECLAV – Jak se na jižní Moravě hospodaří soukromým zemědělcům jsme se zeptali jednoho z majitelů rodinné firmy FARMA R.V. z Moravského Žižkova Josefa Valáška.

Kdy jste se rozhodli samostatně hospodařit?

Po složitých peripetiích s oddělením Jednotného zemědělského družstva Moravský Žižkov ze sloučeného JZD Mír Velké Bílovice v roce 1990 a následným ještě složitějším procesem privatizace a rozdělením majetku mezi oprávněné osoby jsme se jako rodina rozhodli pro samostatné hospodaření v rostlinné výrobě. V roce 1997 jsme zapsali u obchodního soudu firmu FARMA R.V. spol. s r.o. Moravský Žižkov.

Jaké byly začátky?

Začátky nebyly jednoduché. Získali jsme do nájmu 460 ha zemědělské půdy od občanů hlavně z Moravského Žižkova. Ze špatně fungujících, již dříve založených společností k nám přešlo 19 zaměstnanců, někteří i se svými stroji získanými z restitucí. Vybavení mechanizací a potřebným zázemím bylo z počátku nedostatečné. Postupně jsme si pronajali prostory na skladování a posklizňovou úpravu obilovin, kukuřice a dalších plodin. Část prací jsme si nechávali dělat ve službách, ale postupně jsme se dovybavili mechanizací tak, že jsme mohli poskytovat služby sousedním a dalším soukromým zemědělcům a firmám. Na polích se pěstovala pšenice potravinářská, kukuřice krmná a osivová, ječmen krmný, rané brambory, slunečnice, zelenina – okurky, rajčata, světlice barvířská, soja a další.

Jak to pokračovalo?

Postupem času jsme získávali do nájmu další půdu, zejména od neprosperujících sousedních společností, které vlastníkům neplatili nájemné. V roce 2001, tedy po pětiletém působení, jsme měli v nájmu 605 hektarů a v roce 2011 již 735 hektarů, což je i současný stav. Díky tehdejším našim vládním činitelům a jimi provedené „geniální“ privatizaci našeho potravinářského průmyslu a obsazení obchodních sítí cizími řetězci bez vyjednaných pro nás potřebných podmínek, jsme i my stále více ztráceli odbytiště na některé komodity, zejména na zeleninu. V roce 2003 se objevila jiskřička naděje na lepší ekonomické výsledky prostřednictvím pěstování naťové zeleniny pro jednu německou firmu, která vybudovala sušárnu a balírnu v nedalekých Tvrdonicích. Pěstovala se pro ně naťová petržel, špenát a kopr. Spolupráce fungovala k oboustranné spokojenosti až do roku 2008, kdy tato společnost firmu uměle předlužila a podle našich platných zákonů vyhlásila na sebe konkurz. Tak jsme my, pěstitelé přišli o milionové částky, které už nikdy nedostaneme, neboť podle správce konkursní podstaty je vymahatelnost mezinárodního práva u nás alespoň v tomto případě nulová.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Jaké byly vaše další kroky?

Postupem času jsme se my zemědělci museli přizpůsobit podmínkám trhu, a tak jsme byli nuceni jít na vyšší produktivitu práce a hlavně na pěstování komodit, které byly a jsou prodejné za dostupné – slušné ceny s ohledem na to, co je možné u nás pěstovat. Půdní základna naší firmy je velmi různorodá. Podložím je vápenitá spraš s různou vrstvou méně nebo více úrodné ornice. V severní části katastru máme půdy úrodnější – hlinité až jílovitohlinité. V jižní části katastru jsou půdy lehčí, méně úrodné, písčité až hlinitopísčité, kde se pravidelně projevuje nedostatek srážek nízkými úrodami.

Jak se vyrovnáváte s nájmy za půdu a další provozy?

Velkou zátěží pro ekonomiku naší firmy jsou úhrady nájemného za půdu, ale hlavně za sušárnu kukuřice. Tato stavba byla vybudována v roce 1987 pro JZD Velké Bílovice na tehdy pěstovanou plochu 800 hektarů osivové kukuřice. Je zřejmé, že takový rozsah pěstování není dneska možný, a tak jsme za účelem využití této stavby rozjeli spolupráci s jednou velkou osivářskou firmou ze sousedního Rakouska. V současné době zde zpracováváme jejich osivovou kukuřici z 300 – 500 hektarů, plus našich z 50 až 60 hektarů, kterou ručně vyselektujeme, dosušujeme, vydrhneme, přečistíme, zabalíme a vyexpedujeme. To vše se odehrává v podzimním období, to znamená v době dalších sklizňových prací, setí ozimů, orby, vinobraní atd. Podzim je pro nás velmi náročné až hektické období a jenom díky velkému úsilí nás všech a našich, ne už nejmladších brigádníků, zvládáme tuto podzimní špičku. Velmi bychom uvítali větší zájem mladých lidí o práci v zemědělství. Dnes zaměstnáváme 12 stálých zaměstnanců a v sezonních pracích 30-40 zaměstnanců.

Jaké jsou vlastně v České republice podmínky pro zemědělce?

Nemalý vliv na naše hospodaření má zemědělská politika našeho státu a také Evropské unie. Po prudkém propadu cen zemědělských komodit na přelomu tisíciletí a ztrátě odbytu např. na zeleninu, byla určitou dobu situace kritická. Jako zemědělci jsme doplatili na to, že naši zástupci v Evropském parlamentu nevyjednali pro nás podmínky srovnatelné nejen s našimi západními sousedy, ale ani se zemědělci bývalého východního bloku (jako např. Polsko, Slovinsko, Chorvatsko apod.) Do dnešní doby jsme neustále méně dotováni než naši západní i někteří východní kolegové. Přesto nám určitý příjem dotací velmi pomohl řešit tehdejší i dnešní ekonomické problémy a přispěl k částečné stabilizaci i určité solventnosti nás zemědělců. Je mnoho otázek k řešení v zemědělské politice zejména ve vztahu k Evropské unii a také k bujícím byrokratickým bariérám. Boj o trhy je nekonečný.

O nás Jaroslav Švach

Jaroslav Švach
tel.: 606 727 242 e-mail: svach@tydenik-breclavsko.cz

Mohlo by se vám líbít

David Korda: Sport – vernisáž výstavy

BŘECLAV / Muzeum a galerie Břeclav / synagoga 8. 12. 2022, 17:00 Městské muzeum a …