foto:turnovskovakci.cz

Clay-Eva volá po 70 letech. Válečnému radistovi odhalí pomník

MALÁ SKÁLA, ČESKÝ RÁJ – Na výročí seskoku paraskupiny Clay Eva, jejímž členem byl i rodák z Lanžhota Antoním Bartoš, odhalí v Malé Skále pomník tamnímu rodákovi Čestmíru Šikolovi. Výjimečnému radistovi, který během působení na nepřátelském území odeslal na osm stovek depeší a stal se tak nejúspěšnějším v historii.

Ve čtvrtek třináctého dubna 1944 byla do oblasti pod Hostýnskými vrchy vysazena skupina Clay s vysílačkou Eva ve složení velitel Antonín Bartoš, šifrant Jiří Štokman a radiotelegrafista Čestmír Šikola.

Na Moravě vydrželi operovat více než rok a skupina se stala nejúspěšnější svého druhu za Druhé světové války i díky radistovi Čestmíru Šikolovi, který během roku úspěšně odeslal na osm stovek depeší.

Uprchnul po studentských nepokojích
Čestmír Šikola se narodil 28. listopadu 1919 v Mukařově u Malé Skály. Po maturitě na reálném gymnáziu studoval od roku 1937 chemii na vysoké škole. Byla to neklidná doba, kdy německý fašismus nabíral na síle. 17. listopadu 1939, po studentských nepokojích, byl nacisty spolu s dalšími kolegy odvlečen z koleje do ruzyňských kasáren. Ztýrán čekal na další osud. Shodou okolností a se štěstím se mu podařilo prchnout. Od té doby začala neklidná pouť budoucího radisty, kterého v životě nejprve naháněli hitlerovci a poté se stal nepohodlným komunistickému režimu.

Mladý Šikola po úprku z kasáren neměl na výběr. Kdyby zůstal v Čechách, zatklo by jej gestapo. Chvíli se skrýval na Malé Skále a 4. ledna 1940 odjel do Slavičína na moravsko – slovenskou hranici. Přes ni se dostal na falešnou propustku. Už 6. ledna překročili hranici do Maďarska a poté cestou do Bejrútu, a lodí do Marseille. Ve Francii v Adge byl 6. března přidělen k spojovací četě velitelské roty 2. pěšího pluku. Po ukončení bojů se nechal převézt lodí do Anglie. Po pobytu ve stanovém táboře v Cholmondeley jej zařadili ke spojovací četě II. pěšího praporu. V lednu 1941 nastoupil do školy pro důstojníky v záloze v Moreton Paddox. Počátkem roku 1942 se přihlásil k nasazení doma.

Seskok až na druhý pokus
Dva roky se Šikola v Anglii připravoval na úlohu radisty. Datum předpokládaného seskoku bylo stanoveno na 9. dubna, ale letadlo s výsadkem se pro špatné počasí muselo nad Alpami otočit a přistát zpátky v Itálii. K výsadku nakonec došlo 13. dubna, půl hodiny po půlnoci, kdy oblačnost byla nízká a měsíc v poslední čtvrti.

Skupina Clay dokázala postupně do příprav k ozbrojenému povstání zapojit téměř celou východní a jihovýchodní Moravu. Během září 1944 připravili jedenáct ploch pro přijetí výsadků zbraní. Ozbrojené povstání se sice nakonec neuskutečnilo, ale i tak celkové výsledky skupiny mluví za ni. Vytvořila velkou a pevnou síť, kterou díky opatrnosti členů nedokázaly nacistické represivní orgány nikdy úplně zničit, i když se o to snažily infiltrací kolaborantů. Díky organizátorské práci navázali příslušníci desantu spojení se skupinou Alfa Rady tří a jejím prostřednictvím i s výsadkem Carbon, který byl vysazen společně s nimi. Dále se spojili s 1. čs. partyzánskou brigádou Jana Žižky. Hlavní přínos skupiny však tkví v činnosti zpravodajské. Čestmír Šikola, radista Clay, v období od výsadku do osvobození přijal nejméně 250 a vyslal přes 800 radiogramů. Samotný Šikola měl i namále. To když jej v rodinném domě obklíčilo Gestapo.

Po Únoru se z hrdinů stali štvanci
„Když jsem se otce ptal, jak se člověk z takového domu dostane, jen řekl: Konec války se blížil a když němci viděli, že Tonda střílí vostrýma, tak už se zase tolik neukazovali,“ říká Šikola mladší. Přesto v přestřelce dva gestapáci zemřeli a jeden byl zraněný.

Po únoru 1948 se z hrdinů stali štvanci. Podina Štokmanů a Bartošů emigrovala na západ. Jediný Šikola zůstal. Byl čerstvě ženatý a na cestě syn. A tehdejší páté oddělení Hlavního štábu se na něho zaměřilo. V rámci čistek byli odstraněni příslušníci odboje bojující především na západní frontě. Šikola nakonec vyfasoval tři roky, bez šance se po návratu na Maloskalsku slušně pracovně uplatnit. I s rodinou odchází na Rokycansko, kde pracuje jako laborant a tehdejší komunistický ředitel mu umožní i přes hledáček státní bezpečnosti dostudovat vysokou školu.

„Otec nikdy nerozlišoval lidi na levičáky, nebo pravičáky. Podle něj byl člověk buď dobrý, nebo špatný,“ říká syn Šikola. Trvalého zájmu StB se však už nikdy nezbavil.

Návrat na Malou Skálu
V šedesátých letech se rodina vrací zpět na Malou Skálu a Šikola pracuje ve Výzkumném ústavu skla a Bižuterie v jablonci nad Nisou.

Po Listopadu 1989 byl válečný hrdina plně rehabilitován s udělením titulu plukovník ve výslužbě. Čestné občanství obce Malá Skála mu rodná obec udělila 25. února 1992. Stal se čestným občanem i Jablonce nad Nisou, Bystřice pod Hostýnem, Adge (Francie) a Hostišové. V roce 1997 byl vyznamenán Medailí Za hrdinství. Zemřel 29. února 2008 ve věku 88 let v Malé Skále u Turnova.

Hrdinství si připomínají i na Moravě
Ani na Moravě hrdinství výsadkové skupiny nezapomněli. I letos v podvečer a v noci z pátku 11. na sobotu 12. dubna bude již pojedenácté věnována v Hostišové – Bystřici pod Hostýnem nočnímu vzpomínkovému pochodu, který je vedený ve stopách výsadkové skupiny Clay-Eva. Účastníci si zkusí ujít trasu, kterou členové paraskupiny museli absolvovat od svého doskoku v Hostišové až po navázání kontaktu na přijímací adrese v Bystřici pod Hostýnem. Dlouhých 36 kilometrů.

V neděli 14. dubna pak odhalí v parčíku v Malé Skále, jen pár desítek metrů od Boučkova statku, pomník. Ten by měl Šikolovo hrdinství navždy připomínat.

Čestmír Šikola, syn válečného hrdiny, navrhuje, aby pamětníky v parčíku přibývaly. Malá Skála má totiž hrdinů více. „Kdo ví, kdo byl dnes pilot Ladislav Bobek? A věřím, že se tu zřídí i památník generálu Liškovi,“ dodává Šikola mladší. Alois Liška má dnes umístěnou pamětní desku na domě v Záborčí, kde se narodil.

Autor: Aleš Mastník (5plus2)

O nás redakce

redakce

Mohlo by se vám líbít

Expediční kamera

BŘECLAV / Městská knihovna Břeclav pátek 22. 3. 2024 / 17:00 Expediční kamera je filmový …