Lukáš Helešic (vpředu) a Miroslav Jech s trenérem Josefem Akaiem. Foto: archiv závodníků

Břeclavsko-pardubickou posádku čeká náročné léto

BŘECLAV – Juniorským vicemistrem Evropy na dvojce bez kormidelníka je, stejně jako vloni, břeclavský veslař Lukáš Helešic. O dojmy z letošního šampionátu se s námi podělil společně s reprezentačním trenérem Josefem Akaiem.

Protože váš loňský parťák Jakub Starnovský juniorskou kategorii opustil, vytvořil jste posádku s Miroslavem Jechem z Pardubic. Kdy jste spolu poprvé usedli do lodi?
HELEŠIC: Poprvé jsme si sedli do lodi na podzim loňského roku, začali jsme to zkoušet v Pardubicích a pak i v Břeclavi, aby nás viděli oba naši trenéři.

Čí to byl nápad?
HELEŠIC: Nás dvou, známe se už dýl, jezdili jsme už v dorostencích na nepárové čtyřce, takže jsme o sobě věděli. Měli jsme i podobné výsledky na testech a řekli jsme si, že by nebylo špatné to spolu vyzkoušet.

Zjevně to byl dobrý nápad, sezona vám zatím vychází skvěle…
HELEŠIC: Řekl bych, že běží úplně výtečně. Odstartovali jsme ji na mistrovství republiky na šestikilometrové trati, kde jsme zvítězili o minutu a dvanáct vteřin. Pak následovaly kontrolní závody pro výběr do reprezentace, na dvoukilometrové trati jsme zvítězili před druhou lodí o dvanáct vteřin. To nás kvalifikovalo na mezinárodní regatu do Mnichova, kde jsme byli druzí.
AKAI: Míra je o rok mladší a ve svém ročníku je jeden z nejlepších v republice.
HELEŠIC: Já myslím, že i v mém ročníku.
AKAI: To jsi ty ne?
HELEŠIC: Tak jo, proto jsme spolu, dva nejlepší (s úsměvem)
AKAI: Trochu jsme je ale na podzim museli přemlouvat, trenéra i Míru, který chtěl jít na skif.
HELEŠIC: Oni chtěli dvojskif, ale k tomu vede cesta přes skif a to je pro mě celkem boj, nebo asi by byl. Já skif moc nejezdím.
AKAI: Ty jsi vyloženě bidlák – jak se říká veslařům s jedním veslem. Navíc je Lukáš vynikající strok, to je ten, který udává tempo, má cit pro loď. Takže ta dvojka je jednoznačně lepší řešení. To nakonec uznal i Míra po prvním závodě.

Jak často se dostanete na loď společně, když každý bydlíte jinde?
HELEŠIC: Je to celkem problém kvůli docházce do školy. Naštěstí Mirek je na sportovním gymnáziu, kde byl ředitelem do nedávné doby jeho trenér, takže měl všechno domluvené. Já jsem na průmyslové škole v Břeclavi a naštěstí mi taky vycházejí vstříc. Jezdíme za sebou, já jsem tři dny v Pardubicích, Mirek je pak zase tři dny v Břeclavi. Dříve jsem trávil víc času v Pardubicích kvůli lepší lodi, která tady nebyla, teď naopak jsme dostali úplně novou loď, takže Mirek byl dva týdny tady. Až ukončíme školní rok, tak budou následovat dva týdny přípravy v Břeclavi, dva týdny v Pardubicích a dva týdny na kempu v Třeboni před mistrovstvím světa.

Jaké to je pro trenéra, mít závodníky ve dvou městech?
AKAI: Míra má svého trenéra Martina Kubrycha v Pardubicích, jsme spolu ve spojení a spolupracujeme spolu, takže tam nevidím žádný problém.

Nominaci na mistrovství světa už máte jistou?
HELEŠIC: Ne, zase musíme jet nominační závod, ale tentokrát to bereme více tréninkově, protože si myslíme, že by to neměl být žádný problém.

Vloni jste vybojovali právo startu na Olympiádě mládeže v Číně. Chystáte se i tam?
HELEŠIC: To právo startu jsme s Jakubem vybojovali pro nejlepší českou dvojku bez kormidelníka. Nominaci jsme si pak vybojovali s Mírou na kontrolních závodech v Račicích, kde se rozhodovalo také o nominaci na mnichovskou regatu. Takže do Číny s Mirkem pojedeme. Bude to den po mistrovství světa v Hamburku, v polovině srpna. Z mistrovství světa přiletíme do Prahy a hned další den poletíme vládním speciálem do Číny. Takže v Břeclavi se ukážu až na naší regatě.

Bylo pro vás na letošním mistrovství Evropy výhodou, že jste měl už zkušenost z loňska?
HELEŠIC: Po psychické stránce to byla výhoda, už jsme znali ten tlak. Letos byla Evropa mnohem těžší než vloni, zúčastnilo se 31 států včetně všech velmocí. Zima byla letos hodně krátká, takže všichni už mají hodně naveslováno. My jsme navíc na jaře strávili čtrnáct dní na soustředění v Itálii, kde jsme najížděli první jarní kilometry relativně v teple. Myslím, že jsme letos byli líp připraveni. I když je velice těžké se v sezoně připravovat na několik vrcholů. Třeba Němci se připravují jen na mistrovství světa. My jsme jeli Evropu téměř z plného tréninku, nebyli jsme tak odpočatí, jako budeme před mistrovstvím světa.

Takže teoreticky – kdyby se forma ladila jenom k mistrovství Evropy – byla vítězná rumunská posádka k poražení?
HELEŠIC: Jsou k poražení, nikdo není neporazitelný. Věříme, že jim to na mistrovství světa vrátíme.
AKAI: Máme teď v plánu jezdit objemy. Ne v tom smyslu, aby klukům narostly svaly, to v žádném případě, ale mám na mysli větší objem kilometrů, aby měli vytrvalost. Do tréninku rychlosti půjdeme až před šampionátem. Teď se věnujeme zhruba 80% vytrvalosti a 20% rychlosti, pak to bude třeba 50 na 50. Protože kdybychom každý den trénovali rychlost intervalovým tréninkem, tak se kluci zakyselí a budou nepoužitelní další dva dny. Budeme jezdit hodně na kolech. Kamarád Mirek Peňáček s nimi bude jezdit na cyklistické tréninky. Veslaři potřebují mít dobré nohy. Veslování je především o nohách a to málokdo ví.

Rumuni i třetí Němci na fotografii z ME vypadají, že jsou o dost větší…
HELEŠIC: Němci jsou vážně obrovští. Já jezdím na trenažéru dvoukilák za 6:11 a ten Němec za 5:58, to u nás jezdí jen někteří muži v Dukle Praha. Jeden z Rumunů zase drží světový časový rekord na dvojskifu a vloni na mistrovství světa jel čtyřku bez kormidelníka, která vyhrála, i osmu, která byla šestá. Jet na mistrovství světa dva závody je velice těžké.

A jak viděl výkony na ME trenér?
AKAI: Kluci jeli od rozjížděk až po finále velmi takticky a zodpovědně. Věděli jsme, že Němci, kteří nás porazili na regatě v Mnichově, mají dobré starty, tak jsme je taky trochu potrénovali a podařilo se nám je porazit. No a teď se budeme připravovat na ty Rumuny.
HELEŠIC: A taky na další státy – Nový Zéland, USA, Austrálii…
AKAI: Bude to těžké, výkonnost těchto lodí bude pro nás velká neznámá.
Jaké byly podmínky v Belgii?
HELEŠIC: Vítr tam sice byl, ale všichni nás strašili, že to bude mnohem horší.
AKAI: Vítr tam byl v pátek i v sobotu, ale v neděli to bylo klidné. Jako by na finále objednali dobré počasí. Bylo to absolutně regulérní, všichni měli stejné podmínky. V sobotu se vystřídalo všechno – vítr, déšť, sluníčko, pod mrakem. Časy se nedaly absolutně srovnávat. jedna rozjížďka měla protivítr, druhá povítr.
HELEŠIC: Někdy se to stihlo několikrát otočit i během závodu, každých 500 metrů foukalo nějak jinak.

Letos se vám vyhnuly zdravotní potíže?
AKAI: Oproti loňskému mistrovství Evropy v Minsku tady byly podmínky úplně ideální, i co se týká ubytování a stravování.
HELEŠIC: I cesta autobusem byla bez problémů, letos to byl vážně autobus (naráží na strastiplnou cestu na loňské MS autobusem, který mě několik poruch – pozn. autora)

Dostanou kluci přes léto vůbec nějaký prostor k odpočinku?
AKAI: Dovolená nebude v žádném případě. Ale kluci vědí, co chtějí, táhnou za jeden provaz a jdou si za svým cílem.
HELEŠIC: Já jsem mohl mít volno včera (po noční cestě z Belgie – pozn. aut.), ale dobrovolně jsem šel aspoň na lehký trénink. Cítím se tak líp, pro mě není příjemné, když nic nedělám. Aspoň se musím projet na kole, proběhnout – vyplavit únavu a pročistit hlavu.

O nás redakce

redakce

Mohlo by se vám líbít

Břeclavské Lvice stále atakují 1. místo v Lize žen

Lvice téměř v polovině soutěže stále bojují o první místo. Břeclavské hokejistky po odehraných devíti kolech …