Týdeník Břeclavsko Nejnovější zprávy z okolí Břeclavi
Podobné články
STARÁ BŘECLAV – Vánoční koncert národopisného souboru Břeclavánek, který se uskuteční v úterý 23. prosince v kulturním domě Na Obecní, bude současně oslavami 30. narozenin souboru, poněvadž soubor vznikl na podzim roku 1984. U jeho zrodu stál Jaroslav Švach.
Co vás vedlo k založení dětského národopisného souboru?
V osmdesátých letech minulého století jsme v souboru Břeclavan uvažovali o vzniku dětské taneční skupiny. Noví tanečníci, kteří přišli v šestnácti nebo v sedmnácti letech do přípravné taneční skupiny souboru bez jakékoli základní taneční přípravy, se učili pomalu, příprava a pravidelné zkoušky se jim zdály náročné a často tento dril nevydrželi a odpadávali. Já jsem tehdy dělal vedoucího taneční skupiny, a tak po dohodě s uměleckým vedoucím Jožkou Kobzíkem a vedením souboru jsme se domluvili na založení dětského souboru, kterému jsme dali jméno Břeclavánek. Vzorem pro nás byl soubor Hradišťan, který měl již v té době šest skupin Hradišťánku a plynule doplňoval dospělý soubor mladými členy se základní taneční průpravou. Oslovil jsem tehdy ředitelku základní školy ve Staré Břeclavi Editu Navrátilovou a udělal propagaci v místním tisku. Zájem byl veliký, dostavilo se 70 dětí ze Staré Břeclavi a okolí.
Jaké byly začátky nového souboru?
Protože s takovým zájmem nikdo nepočítal, musel být proveden výběr dětí. Vedení souboru jsem se ujal já, poněvadž jsem se již chystal ukončit aktivní kariéru tanečníka a tato možnost mi vyhovovala. Ze začátku mi pomáhali i starší tanečníci z Břeclavanu. Později byl soubor rozdělen na starší a mladší skupinu dle věku. Mladší skupinu do devíti let převzala Jaroslava Studená, která ji vede až do dneška. Při prvních vystoupeních Břeclavánek doprovázely muziky, které byly po ruce jako Břeclavan s primášem Jožkou Kobzíkem nebo Starobřeclavská cimbálová muzika s primášem Karlem Rebendou. Asi za rok jsem se domluvil s Frantou Blažkem a ten začal budovat dětskou cimbálovou muziku při Břeclavánku.
Kdy se konalo první vystoupení?
První vystoupení Břeclavánku se uskutečnilo na výroční členské schůzi Národopisného souboru Břeclavan za doprovodu cimbálové muziky Břeclavan. Ihned v roce 1985 jsme vytvořili ve Staré Břeclavi tradici vánočních koncertů. Dnes jsou v rámci adventu v Břeclavi desítky vánočních pořadů, ale starší občané si jistě vzpomenou, že tehdy si nikdo veřejný vánoční koncert prezentovat nedovolil. Také mě od toho mnozí zrazovali, ale já jsem neustoupil. Tak jsem byl požádán, abych předložil program na odbor kultury. Byla vytvořena komise, která mi některé koledy vyškrtala, nebo alespoň vyškrtala slova Bůh a Ježíš. Předseda této komise, kterého nebudu jmenovat, ale byl to můj přítel mi řekl: „Zpívej co chceš, tam stejně nikdo z nich nepůjde.“ Bohužel byla taková doba a lidi se báli o místa. Proto se v duchu často usmívám, kolik se i u nás v Břeclavi vyrojilo po revoluci bojovníků za demokracii.
Na co jste se v činnosti souboru především zaměřil?
Poněvadž folklor na jižní Moravě je stále ještě živý a soubory dnes převzaly úlohu nositelů tradic, dbal jsem vždy na to, aby se u dětí rozvíjela zpěvnost a tanečnost. Proto jsem založil soutěž v lidovém zpěvu O malovaný tulipán Boženy Šebetovské a tradici dětských plesů. Aby děti, když dokončí základní školu a stanou se členy chasy, si uměly zazpívat a zatančit základní podlužácké tance. Od nich se pak mohli učit i další. Společně s Martou Struškovou jsme založili Mezinárodní dětský folklorní festival v Břeclavi. To proto, abychom mohli vyvážet náš folklor do zahraničí a naopak obohatit kulturní pořady u nás zahraničním folklorem.
Soubor už řadu let nevedete, proč?
Břeclavské folklorní soubory a Tatran Poštorná byly jediné spolky, co jezdily v osmdesátých letech reprezentovat na západ. Já jsem tehdy vedl i mládežnický soubor Dolina, se kterým jsme někdy těsně před revolucí dvakrát vystupovali v Německu, až na ostrově Sylt. No a ihned po revoluci jsem za pomoci svých přátel na Syltu našel práci. Po roce a půl jsem se vrátil zpět do Břeclavánku a vydržel jsem tam asi do roku 2000. Pak jsem dostal nabídky vést soubory v Hodoníně a v Bulharech, a tak jsem činnost v Břeclavánku ukončil, poněvadž tam měli vedoucích dostatek.Vyřídil jsem si na tuto činnost živnostenský list a s různými dětskými soubory pracuji dodnes.
Jiří Holobrádek
