Szerelemben és háborúban mindet szabad! Foto: Jaroslav Švach

Břeclavan v Domě kultury pokračoval v oslavách výročí svého vzniku

BŘECLAV – V sobotu se opět slavilo 60. výročí založení národopisného souboru Břeclavan. Na jaře letošního roku proběhla první část oslav v komornějším prostředí kulturního domu ve Staré Břeclavi se zaměřením na muziku a zpěváky souboru, protože cimbálová muzika souboru vznikla dříve. Minulou sobotu oslavy pokračovaly v Domě kultury Delta s programem převážně tanečním, poněvadž je zde větší jeviště a také proto, že taneční skupina souboru vznikla později.

 POHLED DO HISTORIE

Připomeňme si, jak to tehdy bylo. Cimbálová muzika národopisného souboru Břeclavan vznikla 26. dubna 1954 a první vystoupení se uskutečnilo 18. září 1954 v břeclavské hudební škole. Pásma, která cimbálová muzika Břeclavanu tehdy prezentovala, byla čistě muzikantská – Na hudeckú notu, Zahrajte ně husličky nebo Okolo Břeclavi.

Záměr zakladatelů Břeclavanu byl jasný – vytvořit soubor, v němž by se pěstovala lidová písnička a hudba a v  němž by se soustřeďovalo vše, co souvisí s lidovým tvořivým projevem, ať zpěvným, hudebním, tanečním nebo výtvarným. Příznivý ohlas na první vystoupení přitáhl další zájemce a mezi nimi i tanečníky, verbíře Miloše Janulíka z  Tvrdonic, Františka Kašníka z  Hlohovce a další. První tanečníci byli z okolních dědin, Podlužáci, a proto byly taneční programy postavené převážně na vrtěných a verbuňcích.

 PRVNÍ CHOREOGRAFIE

V  březnu roku 1955 se zřizovatelem souboru Břeclavan stává největší podnik v regionu Gumotex a soubor má možnost pořídit nové kroje, hudební nástroje a rekvizity. Břeclavan se rozhodl opustit statické pojetí vystoupení, pustil se do prvních tanečních choreografií. Výsledkem bylo nastudování pásma Čepení nevěsty, jehož libreto složil Ladislav Húska z Brna a s režií mu pomáhal Svatopluk Fučík. Toto pásmo získalo velké uznání od veřejnosti a bylo vysoce ceněno na celostátním kole soutěže Lidové umělecké tvořivosti v Praze. S taneční skupinou tehdy spolupracovali i vojáci z místní posádky.

V  roce 1956 se Břeclavan se 12 tanečními páry a verbíři poprvé představil na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici s pásmem Hody na Podluží. Autory pásma byli Josef Kobzík a Jan Kružík. V roce 1958 nastudoval soubor pásmo Vítaj nám Janíčku, který natočila Československá televize. To už se souborem spolupracovala choreografka Tonina Pavlovská z brněnské konzervatoře.

 TANCŮ PŘIBÝVALO

Na prvních zahraničních zájezdech v šedesátých letech měli největší úspěchy fašankový tanec pod šable a pásmo Vítaj nám Janíčku. V 1963 se  souborem zahájila spolupráci Zdena Jelínková z Ústavu pro etnografii a folkloristiku a ta pro Břeclavan upravila pásma Tance z Kopanic, Tance z Myjavy a Vařajkový. Dále to byla choreografka z Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého Jiřina Mlíkovská, která připravila programové bloky Svíca a Svatební veselí. Taneční skupina byla velmi aktivní a pilná, a tak přibývaly další tance a spolupráce s  mnoha choreografy. Z tanců to byla například asenda, myjavské čardáše, verbuňk agár, trefa, dívčí tanec šúchom, klbový, fašank, staropodlužácká vrtěná, tance z  Dolňácka, tance z východního Slovenska, hojačky, tance z Kubry, tance z  Brezové, starovojanské sólo, dribna, pásma V brezovských horách, Život, smrt a vítězství Jana Černého, Podlužácký tanec v  proměnách času a další tance a taneční pořady.

Některé choreografie si soubor zpracoval sám, většinou to byl Josef Kobzík s vedoucími tanečních skupin, jiné za pomoci profesionálních choreografů, ke kterým ještě přibyli Ján Nedorost, Libuše Hynková z AUS, Ján Novenko ze  Státního souboru písní a tanců, Věra Kovářů, R. Štefanič, J. Faltus, Cyril Zálešák. Se slovenskými pásmy také pomáhal populární cimbalista Jan Gašpar Hrisko z BROLNu.

Z významných vedoucích tanečních skupin Břeclavanu je potřeba vzpomenout Karla Ertla, Helenu Prášilovou, Jaroslava Přikryla, Janu Kalužíkovou-Macinkovou, Jaroslava Švacha, Luboše Kudlíka, Vlastika Rampulu či Jaroslava Martínka.

V současné době je vedoucím taneční skupiny František Juráš z Podivína, který získal zkušenosti ve vojenském souboru Ondráš (Jánošík) a jemu sekundují Libor Stránský a Michaela Cyprisová. Současný soubor se zúčastnil MFF v Istanbulu v roce 2006, kde vyhrál hlavní cenu festivalu a cenu za nejhezší kroje a nejlepší muziku. Z významných vystoupení je třeba vzpomenout koncert tří souborů Putování po BVANKOKU, na kterém se podílely Břeclavan, Kunovjan a Kotár, vystoupení na festivalech ve Východné a ve Strážnici.

V repertoáru taneční skupiny ještě přibylo taneční pásmo Hody na Podluží – jak ve staré choreografii Josefa Kobzíka, tak v nové, žertovné choreografii Petry Radkovičové a Františka Juráše, Obrázky z Podluží (choreografie Maťo Krajňák a František Juráš), Husárský verbuňk (upravil F. Juráš), Tance z Kopanic (Alexandr Lužný), Pomezí (choreografie Markéta Cahová, upravil F. Juráš), Záhorácké Lendlery (choreografie Jaroslav Martinek, Myjava č. 4 (Maťo Krajňák), Myjava č. 5 (Libor Stránský), Kubra (David Mikula), Karičky (Lenka Šútorová), Pozdišovské Dzivčata – karičky, Pozdišovské miniatury (Ivan Capulič), Na dobrú noc (Rudolf Danajovič), Mládenecký tanec ze Sedmihradska (Jan Ivančic), Vojna (Ivan Capulič).

 V SOBOTU SE SLAVILO TANCEM

Druhou část oslav nazvali tvůrci pořadu Břeclavan v příslovích, pojali ho tanečně a ke každému pásmu patřilo jedno přísloví. Poněvadž byl o vystoupení velký zájem, uskutečnily se dva koncerty a večerní beseda u cimbálu. Pořady velmi profesionálně a vtipně moderovali zkušení moderátoři Ladislav Šimeček a David Pavlíček. Program byl složen ze sedmi tanečních pásem. Byly to Hodové tance z Podluží (choreografie Josef Kobzík, úprava František Juráš) s příslovím Červené víno, bílé koláče, ej to se v hody pije a skáče. Následovaly Fašankové tance z Podluží (choreografie Jaroslav Martínek, úprava František Juráš) – Aby tě holky chytly, netancuj jak sochor v pytli. Další pásma byla Verbíři z Podluží – Každý chvilku, tahá pilku, Tance z Myjavy (choreografie Libor Stránský) – Dva kohúty na jedném smetisku sa neznesú, Trávnice z Moravských Kopanic (choreografie Hana Kobzíková) – Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá, Tance z Kubry (choreografie David Mikula) – Kdo neskoro chodí, sám sebe škodí a Tance z Maďarska (choreografie Ivan Capulič) – Szerelemben és háborúban mindent szabad (V lásce a ve vojně se smí všechno). Doprovázela cimbálová muzika souboru Břeclavan s primáši Františkem Blažkem a Markem Peškem. Zpívali kmenoví zpěváci souboru Zuzana Martínková, Jiří Mach, Jiljí Herzán a dívčí sbor.

 

O nás redakce

redakce

Mohlo by se vám líbít

Vánoce v duchu RETRA

LEDNICE / Areál Mendelovy univerzity v Lednici  2. 12. 2022 10:00 – 3. 12. 2022 …